Externí spolupracovníci

Hledáme externího pracovníka pro vedení zájmového kroužku Cvičení rodiče s dětmi. Info: I. Peštová tel. 608 236 511

Vzhledem k rozsáhlé a velmi různorodé činnosti, kterou Labyrint uskutečňuje
v širokém spektru zájmově vzdělávacích a volnočasových aktivit, se zařízení neobejde bez pomoci celé řady odborníků – externích pracovníků a spolupracovníků. Tito externisté se rekrutují jak z řad profesionálů, ale také z řad amatérů, kteří povýšili svého koníčka téměř až k dokonalosti, a kteří se chtějí o své znalosti a vědomosti podělit s ostatními, zejména mladými lidmi a předat jim své zkušenosti.

V současné době pracuje v Labyrintu 79 externích pracovníků, kteří zajišťují především pravidelnou zájmovou činnost a více jak 100 spolupracovníků, kteří většinou nárazově pomáhají při organizaci a průběhu celé řady akcí pro veřejnost.

I když pokrytí většiny zájmově vzdělávacích a volnočasových aktivit zařízení externími pracovníky a spolupracovníky je na poměrně slušné úrovni, přesto Labyrint stále hledá nové externisty, kteří něco umí a mají chuť předávat tyto zkušenosti a znalosti dalším zájemcům. Podmínky spolupráce rádi sdělíme.

Kontaktujte E. Bezouškovou: tel. 312 247 640, mobil 721 771 378, e-mail: evca@labyrint-svc.cz.

Těšíme se na nové spolupracovníky

K zájmu o astronomii ho přivedla
Kohoutkova kometa

Šestačtyřicetiletý rodilý Kladeňák Vlastimil Neliba se původně vyučil elektromechanikem, následně pokračoval Studiem střední průmyslové školy elektrotechnické a Vysoké školy báňské, kterou zakončil titulem inženýr. V současné době pracuje na Obvodním báňském úřadě.

Hornictví a báňský průmysl ale není jedinou činností, kterou se s úspěchem zabývá. Má též odborné pomaturitní vzdělání v oblasti astronomie a již více než dvě desetiletí vede astronomický kroužek, který od první poloviny 90. let působí v Labyrintu. O astronomickou vědu se přitom zajímá od dob povinné školní docházky. „K astronomii mne vlastně ještě na základní škole přivedla tzv. Kohoutkova kometa. Ta byla objevena v roce 1973 a její objev tenkrát provázela ohromná publicita ve všech sdělovacích prostředcích. Podle předběžných výpočtů měla být totiž jednou z nejjasnějších komet 20. století. Já se o ni tenkrát začal zajímat, sbíral odborné články a nakonec mne přivedla až do astronomického kroužku, který v 70. letech působil pod vedením Zdeňka Štorka v Domě kultury na Sítné,“ vzpomíná na své začátky v oboru astronomie.

Ačkoliv Kohoutkova kometa nakonec příznivá očekávání v ohledu jasnosti nesplnila, zájem o astronomii Vlastimilu Nelibovi už zůstal netrvalo a v astronomickém kroužku působí dodnes, jen v poněkud jiné roli. V roce 1985 bezprostředně po návratu z vysokoškolských studií převzal po Zdeňku Štorkovi jeho vedení.

Neliba samozřejmě nevede jen kroužek, ale o astronomii se zajímá i individuálně. Získal odborné pomaturitní astronomické vzdělání ve Valašském Meziříčí, vlastní několik hvězdářských dalekohledů, odborně se vzdělává samostudiem a věnuje se pravidelným pozorováním. „Specializuji se na pozorování sluneční aktivity a na pozorování zákrytů hvězd Měsícem, ke kterému však dochází zhruba 5 – 7 krát za kalendářní měsíc,“ vysvětluje hlavní náplň své individuální astronomické činnosti.

„Astronomie je dnes širší vědní obor a štěpí se na jednotlivé dílčí obory. Navíc až závratnou rychlostí přibývají nové a nové informace a někdy je až trochu náročné ustavičné novinky sledovat a registrovat,“ hodnotí Neliba současnou astronomickou vědu.

Své zkušenosti předává na pravidelných pátečních schůzkách kroužku (kromě prázdnin vždy od 17 do 19 hodin) v Labyrintu žákům ZŠ. „Spíše je učím základům tohoto vědního oboru a musím některé členy kroužky pochválit, neboť jejich odborné znalosti v oblasti astronomie již převyšují úroveň například středoškolských studentů. Jedná se zejména o členy, kteří chodí více let.“ Se členy kroužku se vydává i na plánovaná astronomická pozorování a ve spolupráci s Labyrintem organizuje i občasná pozorování pro veřejnost, obvykle na zahradě střediska Labyrint. „Současné zimní období je pro taková pozorování nejvhodnější, protože je brzy tma a skutečně temná obloha“ , vysvětluje.

Nejbližší astronomické pozorování pro veřejnost by se proto mělo uskutečnit již koncem ledna. Báňský inženýr, kterému kdysi tolik učarovala Kohoutkova kometa, bude jeho hlavním organizátorem.

Napsal: Luboš Hora

Kladenský expres č. 1; ze dne 10.1.2007

Annu Horskou uspokojuje práce s dětmi i keramika

Rodilá Slovenka Anna Horská se v 60. letech provdala do Čech, kde od té doby trvale žije. Před odchodem do důchodu v roce 1996 pracovala jako učitelka, když vystudovala obor speciální pedagogiky. Protože je věřící křesťankou, založila společně se svou dcerou již v roce 1990 v Kladně na okrsku církevní – křesťanskou mateřskou školu, kde působila jako ředitelka. Škola v Kladně funguje dodnes, navíc drží jeden primát, byla vůbec první mateřskou školou, která se u nás stala samostatným právním subjektem. „Na této škole jsem se také poprvé dostala ke keramické práci“, vzpomíná někdejší ředitelka, která je sice v oboru keramika a výtvarné výchovy samoukem, přesto však dnes již zkušenou odbornicí. „V církevní školce jsme vedle zdravých měli i řadu různě zdravotně handicapovaných dětí. Krátce po založení školy jsem se vrhla do studia různé odborné metodické literatury, kde byla při výuce předškolních dětí včetně těch zdravotně handicapovaných často doporučována práce s keramickou hlínou, která je ideální pro rozvoj motoriky dítěte. Tak jsem se vlastně dostala ke keramické práci,“ upřesňuje Anna Horská, která začala rozšiřovat své vzdělání v oboru keramiky a výtvarné výchovy vůbec.

Výrobky dětí byly zpočátku jen vysoušeny a teprve později donášeny do střediska Labyrint do tamější keramické dílny k vypalování. V Labyrintu nalezla Anna Horská nejen ideální spolupráci , ale i důležité přátelské kontakty. V současné době zde vede dva kroužky, které se pod názvem Barvínek věnují výtvarné výchově a keramice.

„Vždy jsem měla ráda veškeré ruční práce, ale ke keramice mám zdaleka nejblíže. Přitom jsem se vždy snažila o to, aby vytvořené předměty měly nějakou funkci a nesloužily jen k dekoraci," objasňuje. Proto pod jejím vedením vyrábějí děti v kroužku především různé vázičky, talířky nebo hrnečky a další i jinak než pouze dekorativně využitelná dílka.

Kroužky Anny Horské navštěvují děti všech věkových kategorií od předškoláků až po žáky posledních ročníků ZŠ. Výrazně převažují děvčata, třebaže zejména v mladším věku ani chlapci nejsou výjimkou. Scházejí se v keramické dílně v suterénních prostorách Labyrintu každé pondělí a pátek s výjimkou školních prázdnin vždy od 15.30 do 18 hodin. Jejich vedoucí tu ale můžete zastihnout i v jiné dny. Anna Horská se keramické práci věnuje i individuálně a sama již vytvořila a určitě ještě vytvoří mnoho krásných věcí. Své výrobky se nikdy nesnažila prodávat nebo na nich nějak vydělávat. Spíše jí často poslouží jako hezký a vkusný dárek k obdarování přátel.

Na prvním místě je u ní ale práce s dětmi. „Taková práce mne dobíjí energií a život bez přímého kontaktu s dětmi bych si dovedla již jen těžko představit. Pokud bych se keramické práci měla věnovat pouze sama a neměla při tom tento kontakt, uspokojovalo by mne to jen z té menší části.“

Převzato z Kladenského expresu ze dne 1. 11. 2006.