Školní rok 2009 - 2010

1. 3. Nejšikovnější prvňáček Kladenska

„Prvňáček“ poprvé v Labyrint Klubu Spirála

Oblíbená soutěž „Nejšikovnější prvňáček Kladenska“ letos dospěla už do svého 10. ročníku. Toto malé jubileum se shodou okolností stalo také příležitostí k příjemné změně. V našem Labyrint klubu Spirála v Litevské ulici vznikly po stavebních úpravách velké herny pro činnost a zrcadlový sál s ozvučením, takže jsme celou soutěž včetně závěrečného vyhlášení přesunuli do těchto nových prostor. A všem se tady moc líbilo…

„Prvňáčka“ se v pondělí 1. března zúčastnilo 53 dětí z Kladna a kladenského okresu. Tradičně se soutěžilo ve 12 disciplinách, které zahrnují výtvarnou, uměleckou a sportovní část a soutěže na rychlost a postřeh. Děti byly rozděleny do čtyř skupin, které se postupně v jednotlivých hernách vystřídaly.

Prvňáčkové byli moc šikovní a soutěžili s velkým nadšením. Když se pak počítaly výsledky, v zrcadlovém sále děti rodičům předvedly, co dělaly při některých soutěžích - říkaly básničky, hrály na flétničky a společně s rodiči si zazpívaly.

Závěrečné vyhlášení se protáhlo až do podvečerních hodin, ale vydržel tu i primátor Kladna Dan Jiránek, který se přišel na soutěž do Spirály podívat. Z jeho rukou pak všichni prvňáčkové obdrželi připravené odměny.

Přejeme dětem hodně úspěchů v 1. třídě i v dalších letech školní docházky a na nové prvňáčky se opět těšíme příští rok.

Šárka Sandevová

Výsledková listina

27. 2. Zimní airsoft

Na zimním airsoftu se sešlo osm kluků převážně členů vojensko historického klubu Labyrintu, aby si vyzkoušeli své dovednosti v airsoftu v zimních podmínkách. Každý sebou měl svou zbraň a nezbytné ochranné brýle. Počasí se opravdu vydařilo a po celý den bylo opravdu krásně, takže ani mokro v kanadách nikomu nevadilo. Lesem u Výhybky jsme došli až k „baráku“, kde jsme se přidali k místním airsofťákům a zapojili se do velké týmové bitvy. Po několika hodinách týmových her jsme se vydali na cestu domů, utahaní, promočení ale spokojení.

Zveme Vás na další airsoft, který se koná 20. března.

Radek Zima

20. 2. Dětská karnevalová veselice U Zlatého selátka.

V sobotu 20. února U Zlatého selátka v Rozdělově pořádal Labyrint dětskou karnevalovou veselici. Byl to vlastně už tradiční 12. karneval, o který má veřejnost stále velký zájem. Sál se maskami jen hemžil. Princové, princezny, karkulky, kočičky, ovečky, břišní tanečnice, berušky a další krásné masky připravily porotě těžké rozhodování, kterou z nich vyhodnotit jako nejkrásnější. Děti nejen tančily, ale hlavně soutěžily, zpívaly a říkaly krátké básničky. Hezké bylo, že se do soutěží zapojili i rodiče a vyhrát velký zmrzlinový pohár, bylo radostí pro velké i malé. Nesmíme zapomenout ani na bohatou tombolu. Cen bylo hodně, vyhrál snad úplně každý. Ze všeho nejkrásnější pro nás, kteří jsme karneval připravovali, byly dětské rozzářené oči a potlesk dětí i rodičů na závěr karnevalu. Letošní karneval skončil opět úspěšně.

Zdeňka Kratochvílová

8. - 12. 2. Zimní tábor Libušín

Letošní zimní tábor jsme trávili na „horách“. V libušínských horách nedaleko města Kladna, přímo pod Horou sněhuláků. Celý týden bylo opravdu báječné počasí a přálo všem našim zimním radovánkám. V pondělí, první den našeho pobytu, byl každý účastník seznámen s celotáborovou hrou - ,,Výstup na Horu sněhuláků“. Mamce a taťkovi sněhulákovým se někam zatoulali jejich potomci a naším úkolem bylo je do konce týdne dopravit zpět na horu za svými rodiči. A jak? Jednoduše, každý den probíhalo několik soutěží, za které jednotliví účastníčci dostávali body a pomocí těchto bodů stoupali metr po metru blíž vrcholu Hory sněhuláků. Abychom nebyli z neustálého soutěžení tak unaveni, občas jsme jen tak vystoupali na vedlejší kopec a tam si užívali svištícího větru ve vlasech při bobování. Pokaždé po cestě zpátky na základnu nás hřálo pomyšlení na teplý čaj a chutné jídlo, které nám vždy ochotná paní kuchařka připravovala – věřte, při takovém bobování, koulování nebo dokonce budování pevností opravdu vyhládne. Celkově jsme byli super parta a hlavně báječní pomocníci pro návrat ztracených dětí zpět do svého domovského iglů na Hoře sněhuláků.

Příští rok se znovu těšíme na shledanou

Eliška Fingerhutová a Míla Náprstek.

8. - 11. 2. Jarní prázdniny v Labyrintu

Letošní jarní prázdniny byly ve znamení sněhu, každý den jsme proto vyrazili do Sítenského údolí. Zahrát si pár zábavných her, několikrát sjet na bobech či saních svah a soutěžit mezi sebou. Nově napadlý sníh a odpolední sluneční paprsky nás vždy po obědě přiměly vyjít ven a užít si zasněžené krajiny.

Rána však byla opravdu mrazivá, vyráběli jsme tedy v keramické dílně či ateliéru. Zábavná zvířátka, kuliočka, valentýnky a koláže se povedly opravdu všem. V klubovně se děti naučily různým novým společenským hrám, pořádali jsme turnaj v pexesu, losovali Bingo, hráli si na reportéry a vyzkoušeli si nové karetní hry Uno a Střelené kachny.

Jak je jistě patrné z fotek - dětem se u nás o jarních prázdninách skutečně líbilo.

Těšíme se na setkání s Vámi na dalších akcích Labyrintu.

Vlaďka Částová

8. 2. Lyžování na Klínovci

První den jarních prázdnin se uskutečnil jednodenní „lyžák“ na Klínovci pro veřejnost. Ačkoliv to vypadalo, že se akce neuskuteční pro nedostatek zájemců, tak nakonec vše dobře dopadlo, akce se naplnila a na Klínovec jsme skutečně odjeli. Celý výlet jsme si bezvadně užili, protože na Klínovci bylo nádherné počasí, slunce v plné síle, neskutečně mnoho sněhu k lyžování a celkem málo tlačenic ve frontách na vlek. Myslím, že podle fotek by nám mohli trošku závidět Ti, kteří chtěli jet s námi, ale nakonec zaváhali a nejeli.

Přeji Vám všem hezký zbytek zimy.

Gábina Podroužková

6. - 13. 2. "Jarní prázdniny v krabici II"

Letos v únoru jsme navázali na loňskou zdařilou akci: „Jarní prázdniny v krabici“ stejnojmennou akcí pod označením „II“.

Jedná se o rodinný pobyt na horách, konkrétně ve Vysokém nad Jizerou během jarních prázdnin. A proč právě „v krabici“? To proto, že bydlíme v penzionu, který tak trochu jako krabice vypadá. Máme ho prakticky celý k dispozici, bydlíme ve 2-4 lůžkových pokojích v apartmánech – bytech 3+1. Dům je necelý kilometr od lyžařského areálu Šachty. Loni nás velmi mile překvapilo, jak dobré podmínky tento skiareál nabízí zejména pro děti : cvičnou loučku s lanovým vlekem a druhou, již trochu šikmější, vedle dětské sjezdovky, rovněž s lanovým vlekem zdarma. Funguje zde i kvalitní lyžařská školička, ale tu my moc nevyužíváme, protože si s sebou vozíme instruktora vlastního. Letos, stejně jako loni, se všichni začínající lyžaři naučili během týdne jezdit tak, že si ke konci týdne troufli i na červenou sjezdovku, která je rovněž součástí areálu Šachty.

V našem osazenstvu převažují děti, a tak se v krabici navečer všelijak navštěvujeme, hrajeme si, nebo něco tvoříme. Pořádáme i oblíbený karneval a pokladovou hru a v úterý navštěvujeme staré lidové loutkové divadélko ve Vysokém. Letos byla pohádka pěkně strašidelná.

Během odpočinkového dne se dá podniknout spousta výletů, protože na všechny světové strany můžeme navštívit nějaké zajímavé místo a není to daleko - např. Jilemnici, Semily, Železný Brod, Jablonec nad Nisou, Harrachov, nebo Liberec, v okolí jsou rozhledny, Bozkovské dolomitové jeskyně, zříceniny hradů, sklárny a korálkárny atd. My jsme letos navštívili dnes již jedinou ruční výrobnu foukaných perel na světě v Poniklé – firmu Rautis a dokonce jsme si vyrobili krásné ozdoby. Někteří dali přednost cachtání v bazénu a zbylí podnikli výlet do IQ parku v Liberci. Tak pokud plánujete napřesrok učit své ratolesti lyžovat, vyražte s námi o jarních prázdninách „do krabice“, resp.do penzionu pana Zemana ve Vysokém nad Jizerou. Doufáme, že i příští rok užijeme sníh, prima zábavu na lyžích či snowtubingu, nebo v krabici a dáme si nějakou dobrotu v Krakonošově pekařství.

Jana Hromasová

29. 1. Jednodenní prázdninová akce Sněžný muž.

Jestliže jsem na plakátech uvedla „Čím více sněhu, tím lépe.“, opravdu jsem nechtěla přivolat sněhovou kalamitu. Takže dospěláci asi nadšení nebyli, ale děti i já jsme si tento zasněžený den užily. Kluci i holky sjezdovku v údolí sjížděli na kdečem, jezdili a soutěžili s ohromným nasazením. Jenže takové nadšení nevydrželo oblečení ani boty, proto chtíc nechtíc jsme museli do Labyrintu dát se sušit. Než se upeklo kuře a usušily ponožky, podívali jsme se na komedii a vytvořili Sněžného muže v životní velikosti. Stihli jsme ještě lov mamutů, boj s mamuty, funzávody na lyžích a pořádnou koulovačku, ale při té již přicházely maminky a tak jsme jen rozdali ledové diplomy a odměny a šup znovu do tepla, ale tentokrát už doma.

Jana Hahnová

26. 1. Divotvorný hrnec

Dopolední zájezd do pro seniory /se zlevněným vstupným/ do Divadla na Fidlovačce v Praze se moc hezky vydařil.

V devět ráno jsme před Labyrintem nasedli do autobusu, který nás pohodlně odvezl přímo k divadlu a po představení zase zpět do Kladna.

Slavný komediální muzikál podle Voskovce a Wericha jsme si opravdu užili. Herci režírovaní Jurajem Déákem krásně zpívali a tančili a hráli svoje role tak, že nás dobře naladili na celý den. A ještě nám celou zpáteční cestu svítilo sluníčko.

V březnu pojedeme společně na Lucernu, v hlavní roli s Petrem Rychlým, režíroval ředitel Divadla na Fidlovačce - Tomáš Töpfer. Už se těšíme.

Cena 350,- Kč obsahuje zlevněnou vstupenku a dopravu.

Pokud byste chtěli jet s námi, přihlaste se včas, počet míst je omezen.

Přihlášky a informace:

A. Loučanská, 775 221 957

Alena Loučanská

21. 1. Co všechno skrývá archiv?

Jste také zvědaví?

Tak budete mít znovu možnost se tam s námi podívat na podzim.

My, co jsme byli ve čtvrtek, vám to nepovíme, je to tajemství, které se zjeví těm, kteří si přijdou.

Jak se lapidárně vyjádřila jedna z účastnic naší akce: „…myslela jsem, že archiv je jen taková suchařina, kilometry šanonů a nuda, ale jsem velmi příjemně překvapena tím, co vše je tady k vidění a co jsem se dověděla…“ „ Jsem nadšená, škoda, že jsem s sebou nevzala svého syna, aby tohle všechno mohl také vidět a slyšet, určitě by ho to zajímalo!“ litovala jiná paní.

Děkujeme naší průvodkyni, paní Květě Hrnčířové za to, že má svoji práci v archivu tolik ráda, a že o ní umí tak hezky povídat.

Těšíme se na shledanou na podzim.

Alena Loučanská

16. 1. Turnaj ve florbale

Tuto sobotu se ve sportovní hale Střední průmyslové školy Kladno odehrálo klání nejmenších a nejmladších hráčů florbalu. Někteří z nich začali hrát na začátku školního roku a jsou naprostými nováčky. Za velké podpory rodičů a trenérů proběhl turnaj tří družstev - zájmového útvaru Florbal Labyrint pod vedením Vaška Suka, zájm. útvaru Florbal K. Žehrovice, který vede Tomáš Pichner a sportovního klubu Šárky Pinďákové. Hráči sehráli 2 kola vzájemných utkání a nastříleli spoustu branek. Hráli s velkým nasazením a snahou vyhrát, ale bohužel všichni nemohou zvítězit a tak si rozdělili medaile za 1. – 3. místo v pořadí Florbal K. Žehrovice, Florbal Labyrint a Sportovní klub Š. Pinďákové. A už teď se těší na další vzájemné utkání v březnu.

Ivana Peštová

9. 1. Novoroční šlápota

V sobotu 9. ledna se uskutečnil již 6. ročník pohodové vycházky pro děti, ale i jejich rodiče a prarodiče. Za vydatného sněžení jsme se vydali kolem Turyňského rybníka směrem k obci Srby. Během cesty se děti vyřádily ve sněhu, našli jsme klacky na opékání vuřtů. Pak už jsme dorazili na „Bílou skálu“- dřívější lom nad obcí Srby. Tam jsme společnými silami rozdělali oheň a opékali špekáčky. Po menším obědě jsme vyrazili zpět ke Kamenným Žehrovicím. Počasí bylo tentokrát skutečně zimní. Během cesty jsme si připadali jak ve sněhovém království. Už se všichni těšíme v dubnu na jarní šlápotu, která bude tentokrát ke „Slámovce“.

Eva Bezoušková

30. 12. SILVESTROVSKÉ BYE-BYE ROKU 2009

Rozloučení se starým rokem realizuje každý podle svého, a tak může vypadat různě a nebo také dost podobně.

Chtěli jsme dětem ukázat pestré možnosti. Dopoledne strávili s Helenou Doubkovou v podkroví hrou na indiány. Sesedli se kolem ohniště, aby se navzájem představili svým indiánským jménem, než započne oslava.

Pak zazněly rytmy a začal tanec kolem ohniště. Zvyšující se tempo hudby přeměnilo tanec v křepčení doprovázené odhazováním teplých svršků až do okamžiku, než postupně všichni vyčerpáni klesli na zem a odpočívali. Odpočinek s malým občerstvením přešel nenápadně v relaxaci na lůžkách z polštářů a indiáni se ve své fantazii vypravili lesem do neznámých končin, kde se měli setkat s moudrou osobou, která by jim odpověděla na jejich otázky. Z lesa se posléze vynořily podivné příšery, které bylo potřeba zahnat velkým hlukem, křikem a dupáním…

Po vítězném boji s příšerami dětem opravdu vyhládlo, takže snědly všechno, co jim mezitím indiánská babička se svým pomocníkem k snědku připravili.

Po obědě jsme zvolili relaxační činnost v ekologické klubovně, povídali jsme si o tom, kdy slaví příchod nového roku v různých zemích a jak se různě loučí s rokem starým. Děti se například dověděly, co znamená slovo KUM a jaký novoroční zvyk se k němu vztahuje. Bavili jsme se o slunovratu, o novoročenkách-a abychom to spojili, vybarvili jsme si jednu krásnou mandalku se sluníčkem jako PF pro rodiče a blízké.

S Jakubem děti řešily hudební hádanky, soutěžily a tancovaly - to se přece na Silvestra často dělá a je to hezké rozloučení se starým rokem. Než jsme se nadáli, byli tu zase rodiče, aby si odvedli svoje ratolesti domů, vstříc roku novému, do kterého jsme si všichni popřáli zdraví, radost, hojnost a častá podnětná setkávání u nás v Labyrintu.

Těšíme se

Alena Loučanská

12. 12. Mikulášský turnaj v šachu

V sobotu 12. prosince 2009 se v Labyrintu uskutečnil již tradiční Mikulášský turnaj v šachu. Turnaj se hraje švýcarským systémem dvou samostatných turnajů pro mladší a starší hráče na 7 kol. Turnaj pro „mladší“ hrají hráči do 10 a 12 let, turnaj pro „starší“ hráči do 14 a 16 let.

v kategorii H10

zvítězil Matyáš Mayrhofer ze Sokola Buštěhrad

v kategorii H12

zvítězila Jana Pokorná z ŠK Rakovník

v kategorii H14

zvítězil Ondřej Škubal ze Sokola Buštěhrad

v kategorii H16

zvítězil Ondřej Franc ze Sokola Řevnice

v kategorii mladších dívek

vyhrála Jana Pokorná z ŠK Rakovník

v kategorii starších dívek

vyhrála Kateřina Budíková ze Sokola Buštěhrad

Turnaj se započítává do krajského přeboru mládeže, a celkem se ho letos účastnilo 66 hráčů z Kladna, Řevnic, Úholiček, Zdic, Buštěhradu, Rakovníku, Slaného a Brandýsa nad Labem. Ředitelem turnaje byl pan Ján Mišičko z Šachového klubu Kladno. Celkové výsledky turnaje lze najít na stránkách komise mládeže Středočeského šachového svazu

www.stcsach.cz/KM/Souteze0910/KP/ZKSB/4_kladno_kat.html

Radek Zima

5. 12 Mikulášská nadílka bez strašení???

Co to je za nesmysl? Může si někdo říct. Žádný nesmysl. Jedná se o první setkání nejmenších dětí s postavami čerta, anděla a Mikuláše. A toto setkání se nese v přátelském duchu a ve společnosti dalších dětí a rodičů. Letos byl
o mikulášskou nadílku pro nejmenší takový zájem, že se nám kapacita naplnila již třetí den po vydání Kamelotu.

Na rozdíl od loňského roku se přihlásili rodiče s ještě menšími dětmi, ve věku
2 - 2,5 roku. Dokonce se hlásila maminka se sedmiměsíčním dítkem, že mu chce ukázat čerta! Fakt je, že takto malé děti většinou ještě nedokáží odříkat Mikuláši básničku ani zazpívat, ale říct, jak se jmenují někteří zvládnou a také, že byly hodné. Proto všechny dostaly od Mikuláše balíček s dárky, některé větší, než byly samy.

Když nadílka skončila, nikdo se neměl k odchodu, nastalo rozbalování balíčků a kdo chtěl, mohl se s Mikulášem a jeho pomocníky na památku vyfotografovat. Mikuláš byl také spokojen a slíbil, že příští rok přijde do Labyrintu s čertem i andělem zase.

Alena Loučanská

5. 12. Mikulášské rejdění

Tento víkend jsme prožili ve znamení Mikuláše, čerta a anděla, které jsme mohli vidět v televizi, v divadle, na ulici a u někoho i večer doma. My jsme se sešli se spoustou dětí a jejich rodičů v Domě kultury v Kladně, kam také zavítalo mnoho Mikulášů, čertů a andělů, aby nás pobavili a pohráli si s námi.

Čertice na pódiu spolu s Dj. uvítaly návštěvníky slovem i písničkou a spolu
s čerticí Bambulou, Pepínem a pudlíky zahájily odpolední program zajímavými kousky s balónky a živými pejsky. Děti nejen sledovaly taneční vystoupení, soutěže a hry pod podiem, ale plnily úkoly na atrakcích a zaplňovaly políčka hracích karet u různých disciplín. Zájem byl také o malování na obličej a čertovské účesy, které dětem moc slušely.

Na závěr rozdal Mikuláš, čert a anděl hlavní ceny za vylosované hrací karty a každému z malých návštěvníků také balíčky s nadílkou na cestu domů. Se všemi se rozloučil a určitě se, stejně jako my, těší na další Mikulášské setkání zase za rok.

Ivana Peštová

26. 11. 2009 Návštěva Armádního muzea
na Žižkově

"Ve čtvrtek, 26. listopadu, už tradičně vyrazili členové vojensko - historického kroužku Labyrintu do Armádního muzea v Praze na Žižkově. Jelikož to nebyla první návštěva tohoto muzea, měli možnost porovnávat, co se od jejich poslední návštěvy změnilo - z nádvoří zmizel lehký tank LT - 35 a i výstava Mužů s lipovou ratolestí (významných představitelů předválečné armády). O to více pozornosti kluci tentokráte věnovali tanku T 34, který stojí vedle vchodu do muzea. V samotném muzeu pak největší dobu strávili v sále 1914 - 1918, který je věnován 1. čs. vojenskému odboji a první světové válce. Velkou pozornost též vzbudila výstava „Přilby, čáky, čepice aneb Od ocele po kevlar", která prezentuje vývoj vojenských přileb užívaných ve 20. století.

"Na závěr jsme se, také již tradičně, zastavili v prodejně suvenýrů, která
v muzeu funguje.

Radek Zima

Strachkross aneb Pochod strašidel – 9. ročník

V sobotu 14. 11. proběhl již devátý ročník tradičního pochodu pro velké a malé odvážlivce. Za našimi strašidýlky se přišlo podívat 229 účastníků různé velikosti a věku. Trasy jsme připravili dvě, malou do 2 km a velkou do 15 km. Letošní odvážlivci se účastnili obou variant, což nás moc potěšilo. Na trasách nechyběly rozvěšené informace o strašidýlkách, která se zabydlela u nás v České republice a také zde byla živá strašidýlka.

Varianta pochodu byla letos jiná. Živá strašidla byla přímo na kontrolách a účastníci se snažili během trasy plnit úkoly, které od nich dostávali.Také "strašení" bylo letos decentnější, což možná někomu trošku vadilo, ale někomu naopak moc vyhovovalo.

Za sebe i za strašidýlka, která mi pomohla pochod připravit, moc děkuji všem, kteří na náš pochod dorazili. Doufáme, že se všem Strachkross 2009 líbil a že za rok přijdete na další ročník. Určitě bude připraveno zase něco nového.

Gabriela Podroužková

7. 11. Drakyáda na koloběžkách

V sobotu 7. listopadu ožil park na sídlišti Centrum letos už naposledy. Tentokrát ne mezi sloupy , ale na travnaté ploše, která většinou bohužel slouží psům, ale tento den patřila jenom dětem a jejich drakům. Vítr moc nefoukal, ale děti běhaly s draky, kteří jim létali docela vysoko nad hlavami. Vyhodnotili jsme, pomocí poroty složené ze sponzorů akce, nejlepšího letce a nejhezčího doma vyrobeného krasavce.

Tím závody neskončily. Děti s draky přijely na koloběžkách a kolech, a tak po malém občerstvení a teplém čaji, byl odstartován závod napříč parkem. Po náročném závodu, kdy děti stoupaly do cíle značně vyčerpány, ještě každý účastník namaloval křídami na chodník u dětského parku draka.

Díky všem za hezké dopoledne a na jaře v Trilobitu zase nashledanou.

Ivana Peštová

29. a 30. 10. Výpravy za Duší ohně

Jak bylo o podzimních prázdninách v Labyrintu? Dětem, které k nám přišly, velmi dobře. Toto vše podnikly.

Před rokem naši rytíři Bílých skal byli pasováni za svou statečnost a bystrou mysl. Letos pod korouhví knížete Jana z Ohnivé hůrky prošli ohněm.

Kníže Jan a celé jeho panství trpělo krutými nájezdy Bratrstva ohně. Nenávist těchto zrůd se projevila v okamžiku, kdy vsadily do vězení krásnou a laskavou dívku, která rozdávala tancem lidem radost a naději.

Naši rytíři se celé dva dny připravovali, bojovali a snažili se dívku zachránit
z rukou kata. To se jim sice nepodařilo, dívka byla upálena na hranici, ale její duše do dnešních dnů ochraňuje lidi od zlého a krutého ohně.

Zpráva o Duši ohně se bohužel dostala do rukou rytířů v podobě malých cárů papíru, který roztrhali psi, ale i tak se dozvěděli část příběhu. Sami si později představovali, jak příběh dopadne. Srovnejte, prosím, nápady rytířů, se skutečným koncem:

„ Oheň byl zlý a krutý a rád spaloval.

Neměl rád dívku.

Dívka ráda tančila a zpívala.

Bála se dne odsouzení.

Ve vesnici vznikl odboj hrdinů proti ohni.

Pán ohně neměl rád radost.

Dívce se narodilo miminko.

Dostalo jméno Duch.

Oheň chtěl dítě spálit.

Dívku oheň zabil, ale dítě Duch žilo dál a dodnes přináší radost.“

Jana Hahnová

29. 10. Toulání a zábava v Praze

Jeden den podzimních prázdnin prožily některé děti z Kamenných Žehrovic
v Praze. Ráno jsme se vydali směr Hradčanská. Odtud na Pražský hrad, podívali jsme se na krásně vybarvenou podzimní Prahu, prošli jsme se po Starých zámeckých schodech. Z centra jsme pokračovali na Floru, kde na nás čekal film „Zataženo, občas trakaře“ v kině Imax. Ocitli jsme se ve zvláštní zemi, kde se počasí mění několikrát za den, ale z nebe místo deště prší třeba hot dogy, hranolky, zmrzlina a další laskominy. Po filmu jsme odjeli metrem do Metropole na Zličín, kde jsme v zábavném centru celý den zakončili.

Eva Bezoušková

22. 10. Střelba ze vzduchovky

Ve čtvrtek 22. října proběhla na zahradě Labyrintu soutěž ve střelbě ze vzduchovky. Všichni střelci střílí v leže a nejprve na panáčky ve střelničkách. Když se rozstřílí a vyzkouší si vzduchovky, každý podle svého výběru může střílet do terčů na body ze vzduchovky, která mu vyhovuje. Soutěž má dvě kola a více nastřílených bodů z každého kola rozhodne o vítězi. Tentokrát se jím stal Dominik Loffler, který nastřílel 43 bodů na 5 ran. Druhý byl Ondřej Kopernický a na třetím místě se umístil Matěj Diviš.

Ivana Peštová

10. 10. Podzimní šlápota

Ani déšť, před začátkem akce neodradil návštěvníky pohodové vycházky, aby dorazili na místo srazu. Před začátkem akce se začalo vyjasňovat a tak jsme vyrazili z Kamenných Žehrovic přes chráněné území Kalspot směrem k Doksům.

Cestou jsme četli zajímavé informace o Kalspotu, děti si vytvořily podzimní paletky z listí, zasoutěžily si o sladké odměny. Cesta ubíhala a už jsme u Dokes objevili pozůstatky odstřeleného vojenského bunkru, kterých je v okolí několik. Na okraji obce jsme všichni obdivovali a okukovali jeden opravený vojenský bunkr, který je součástí lehkých opevnění „Pražská čára“ a v určitých dnech je i přístupný pro veřejnost. Než jsme došli k rybníku, podívali jsme se ještě na starý mlýn.

Pak už jsme byli v polovině cesty u Dokeského rybníka, kde jsme společnými silami rozdělali oheň a "poobědvali" opečené vuřtíky. Po chutném obědě, cestou kolem potůčku, jsme vyrazili lesem směr Kamenné Žehrovice. Nakonec se nám počasí vydařilo a nikdo nelitoval, že se ráno rozhodl vyjít do krásné podzimní přírody.

Eva Bezoušková

4. 10. Na Okoř je cesta

V neděli 4. října jsme pořádali turistický výlet na nedalekou zříceninu středověkého hradu Okoř.

Tentokrát bych vám ráda popsala zážitky z cesty z mého pohledu - organizátora akce.

Když jsem přemýšlela o tom, jakou hru vymyslet na cestu od nádraží
v Zákolanech přes Budeč na Okoř, aby cesta rychle utekla a děti nemyslely na kilometry v nohách, napadlo mě, že by nebylo špatné použít známou písničku Na Okoř je cesta. Nápad byl na světě a začalo se dít. Nebudu vás unavovat vyprávěním o tom, co bylo třeba vymyslet, připravit a zařídit do okamžiku, kdy jsme stanuli na vlakovém nádraží v Kladně se zpáteční jízdenkou Zákolany – Kladno v ruce. Bylo nás 13. Smolné nebo magické číslo, co myslíte? Jak pro koho. My jsme to nijak neřešili a vydali jsme se na cestu.

Ve vlaku měl každý za úkol zapátrat v paměti a písničku Okoř si zazpívat. Skoro všichni ji více či méně znali. Já jsem hru postavila na tom, že Bílou paní zlobilo, jak se o ní zpívá a tak písničku zaklela – některá slova zmizela.

Můj další plán spočíval v tom, že dětem předvedu „setkání s Bílou paní", která mi jakoby předá informace o tom, kde najít texty písně a jak odhalovat zakletá ztracená slova. Protože jsem nechtěla na poměrně frekventované trase hrát klasickou stopovanou, kdy jeden vyrazí dopředu, schovává úkoly a ostatní je pak hledají, rozhodla jsem se, že vsadím na náhodu a slova se budou hledat následovně: Kdykoliv potkáme nějakého živého tvora – ať již člověka či zvíře,( to bude převtělená Bílá paní ), musíme v okolí najít nějakou přírodní anomálii – něco, co nějak nehraje (např. žaludy na smrku), nebo věc, která do přírody nepatří.
V nejbližším okolí bude k nalezení ono zašifrované či jinak „zakleté" slovo.

Už když jsme stoupali na Budeč- to děti ještě o ničem nevěděly, přišlo mi podivné, že na jednom stromě visí brýle, o kus dál zase kravata a dál byla do stromu zaklíněná plastová láhev s nějakým nápojem. Pomalu jsem začínala věřit, že mě Bílá paní doopravdy pomáhá. A tak jsem tyto prvky využila k navození atmosféry.

Na Budči jsme si zkusili načerpat v mýtickém zbořeništi energii a já, věřte či nevěřte, cítila příjemné brnění v prstech levé ruky ( v pravé jsem něco držela ). Pak už jsem sehrála ono „setkání s Bílou paní" a jen jsem domluvila o pravidlech hledání slov, přehnala se kolem nás nějaká dívka na nádherném grošákovi. Že by přece jen Bílá paní? Děti už tomu věřily a já ve skrytu duše asi také. Můj plán vycházel po celou cestu tam i zpátky. Nevěřili byste, kolik jsme potkali lidí na koních. A když zrovna nejel nikdo na koni, nebyl problém upozornit na ptáka či šneka u cesty.

Počasí bylo pěkné, jen chvílemi hodně větrné. Na hrad jsme dorazili jen tak, tak, abychom stihli prohlídku s představením divadla Řešeto, Strašidla na hradě. Dětem se to moc líbilo. A samozřejmě, že na Okoři nemohla mezi strašidly chybět Bílá paní. A protože se v divadle hodně zpívalo, zazněla na závěr i naše písnička Na Okoř je cesta, kterou zpívali snad všichni návštěvníci hradu. Podle paní pokladní jich toho dne bylo nevídaně mnoho…

Nezbývá mi než dodat: „Děkuji ti, Bílá paní!"

Jana Hromasová

3. 10. Říjnové klubání v Labyrint klubu Spirála

První sobotu v říjnu se konalo druhé klubové dopoledne. Tentokrát se nás sešlo mnohem víc než minule a myslím, že mohu říci, že se děti dohromady dobře bavily. Celý program byl rozdělen do několika samostatných bloků.

První blok klubání byl věnován pohádkám. Kreslili jsme oblíbenou postavu
z pohádky a pak jsme ji i předváděli ostatním, aby mohli hádat, o koho se jedná. Určovali jsme pohádkové písničky, hledali jsme svou pohádkovou dvojici a na závěr jsme si zahráli hru do kruhu, kdy ten, na koho padl los slovně popisoval vylosovaného pohádkového hrdinu.

Druhý blok klubání měl název Hokus – pokus. Provedli jsme dva zábavné pokusy. V prvním jsme se pokoušeli propíchnout nafukovací balonek špendlíkem tak, aby nepraskl a ve druhém jsme si vyrobili raketu z obalu překvapení kindervajíčka. Přestože se nám několik balónků opravdu podařilo špendlíkem propíchnout, většina jich dříve či později praskla. Do konce klubání vydržel jeden jediný. Pokus s raketami byl podstatně úspěšnější. „Kindervajíčko" naplněné šumivou tabletou a vodou „vystřelilo" úplně všem a pěkně nás to pobavilo. Víte, na jakém principu tyto dva pokusy fungují? Pokud ano, napište svou odpověď na
e-mail: hromasovajana@seznam.cz do příštího klubání, které bude v sobotu
7. listopadu. Nezapomeňte napsat, jak se jmenujete a kolik je vám let. První správnou odpověď odměníme drobným dárkem. Správné odpovědi najdete na www.klubspirala.xf.cz v rubrice Hokus - pokus 10. 11.

Třetí blok klubání byl tvořivý. Zkusili jsme vyrobit pár drobností z hmoty Fimo. Pokud nevíte, co to je tak, jde o tvárnou barevnou hmotu (podobnou moduritu), ze které si můžete vyrobit od drobných korálků přes dekorace na skleničky, kovové příbory apod., až po všelijaké modelované figurky či jiné větší výrobky. Barvy se dají kombinovat i míchat a já osobně znám lidi, kteří s Fimem dokáží doslova čarovat a vyrábět např. úžasné šperky.

Pokud by vás Fimo zajímalo, rádi pro vás připravíme nějaký zajímavý kurz.

Ještě musím dodat, že po vyrobení je třeba hmotu vytvrdit v elektrické troubě po dobu 30 minun na 130°C.

Poslední čtvrtý klubový blok byl vyhrazen sportování a zábavným soutěžím. Na úplný závěr jsme si ještě na přání účastníků znovu zahráli hru Hledání pohádkových dvojic.

Listopadové klubání bude v sobotu 7. listopadu od 9.00 do 13.00 hodin. Tak se přijďte, třeba jen na hodinku, podívat!

Jana Hromasová

30. 9. XIX. Narozeniny Labyrintu

Jak pracujeme s dětmi, v jakém prostředí, s jakými lidmi a pomůckami? To vše si prohlédli rodiče dětí a noví zájemci o naše zájmové útvary, akce a činnosti, které nabízíme. Otevřeli jsme dveře všech heren a učeben, nabídli ukázky z našeho bohatého programu.

Modeláři předvedli své úžasné výrobky. V našem ateliéru si děti pohrály s origami. Nejmenší návštěvníci poznali herničku pro předškoláky. Dospělí si prohlédli učební pomůcky na jazykové kroužky. Poznali, co je to Dračí doupě, nebo jak pracujeme
s prvňáčky a předškoláčky.

Představili jsme klientům nové kroužky malování na látku, súfijské cvičení, Oshovy meditace, modelování figurek, atd.

Po celé odpoledne jsme létali s dětmi světem a hráli si, soutěžili se španělským býkem i anglickými palačinkami.

Tato jedinečná šance prohlédnout si taje prostředí, ve kterém tráví děti i dospělí svůj volný čas se bude opakovat zase až příští rok.

Jana Hahnová

29. 9. Odpoledne s pohádkou

Jaké bylo odpoledne s pohádkou O Červené Karkulce?

V úterý 29.9. jsme byli v Labyrint klubu Spirála na Odpoledni s pohádkou. Ve Spirále jsme dostali startovní listinu v podobě obrázku košíku a první úkol: uhodnout, která pohádková postava je schovaná za dveřmi. Po uhodnutí jsme se vydali do nedalekého lesa plnit různé úkoly. Doprovázela nás postava Červené Karkulky. Nejdříve jsme si měli zapamatovat čísla obrázků jídel a pití, která v pohádce nesla Karkulka babičce. Potom jsme šli po provaze ( jako Karkulka po cestě) a sbírali jsme bonbónky ( jako Karkulka jahody). V dalším úkole jsme měli rozpoznat na tabulce vlka mezi ostatními zvířaty. Pak jsme si museli zapamatovat alespoň jednu květinu, která roste v lese. A nakonec jsme hráli hru podobnou hře „ kočka a myš“. Kočka byla vlk a myš Karkulka a bavili se spolu jako v pohádce Karkulka s vlkem, který dělal, že je babička : „Babičko, proč máš tak velké uši?“ atd. Dost jsme se
u toho nasmáli. Pohádkové odpoledne se nám moc líbilo a těšíme se na další.

Klárka Holcová, 8 let, dětský zpravodaj Labyrint klubu Spirála