Již tradičně pořádalo oddělení pro předškoláky akci a opět pršelo. Na zahradě Labyrintu se sešli rodiče, prarodiče, děti a jejich kamarádi, aby se společně pobavili a ukončili letošní činnost. Jen začali tancovat malí Čiperkové, obloha se zatáhla tak, že hned po jejich skončení nás slejvák zahnal do budovy. Zmáčkli jsme se do haly a poslechli si hezká vystoupení starších dětí z kroužku Zpravodajů, které zpívaly a hrály na flétnu. Venku už zase svítilo slunce, a tak jsme se vraceli na zahradu pokračovat. Dívky z kroužku Diskotačení předvedly super tanec, Zpravodajové společně se všemi dětmi cvičili aerobic a na závěr všichni tancovali na písničku p. Svěráka. Za svá vystoupení si děti odnesly malé odměny.
Při soutěžích ve hře Říše Svatojánků získaly děti cukroví a potom se těšily na opékání vuřtů. Neustále jsme sledovali oblohu, ale nakonec se nám podařilo i rozdělat oheň, aniž bychom opět zmokli.
Takže děkuji všem moc a moc za spolupráci a těším se v září u zápisu dětí do kroužků na shledanou.
Ivana Peštová.
Neděle 3. června byla od rána deštivá, takže přípravy na odpolední Den dětí probíhaly ve velmi ztížených podmínkách. Asi nejtěžší a nejproblematičtější bylo postavit pódium se železnou konstrukcí a prkny, protože v dešti všechno klouzalo a naši horolezci, kteří ho stavěli, se opravdu nadřeli!!! Za to jim patří velký dík. Po 11. hodině se počasí konečně umoudřilo a mohli jsme v klidu připravovat ostatní věci. Vše nakonec proběhlo velmi dobře a na akci se přišlo podívat hodně lidí.
Pódiový program moderoval Aleš Švarc z rádia Relax a diváci shlédli představení Magdy Reifové z Kouzelné školky, která přijela nalehko a byla jí zima, dále představení Václava Upíra Krejčího, vystoupení tanečních a sportovních klubů z Kladna a Prahy a divadlo na chůdách Kvelb z Českých Budějovic.Velký zájem byl o sportovní soutěž pro příchozí, při které se vytvořená družstva přetahovala lanem. Návštěvníci také mohli vyzkoušet aktivity Ústředního automotoklubu ČR, který na Den dětí přivezl trenažér bezpečnostních pásů a dětské dopravní hřiště s výstavkou autosedaček. K vidění také byly modely vláčků a letadel, představil se husky klub.
Po celém areálu Sletiště byly připraveny soutěže a atrakce motivované cestováním, což bylo mottem letošního Dne dětí. Na závěr proběhlo losování odměn ze soutěžních kartiček, takže kdo měl štěstí, vyhrál nějakou hračku nebo „veselé“ tričko. Takže příští rok opět nashledanou - doufejme, že v lepším počasí.
Šárka Sandevová
Slunné odpoledne nám přálo, her a atrakcí bylo plno a kartičky se rychle zaplňovaly razítky. Děti zdolávaly jednu atrakci za druhou a čile směňovaly body za lákavé odměny. Maminky a tatínkové sledovali s úsměvem své ratolesti nebo se zapojovali do her a pomáhali svým dětem.
Jana Hahnová
1. června slavily svůj svátek děti z mateřské školky J. Hory a z 8. ZŠ Vodárenská na zahradě Labyrintu. Slunce svítilo od rána a prosluněná zahrada plná atrakcí, soutěží a dětských pomocníků z 5. třídy 8. ZŠ nabízela vyžití pro malé oslavence. Děti se rozprchly po celé zahradě a s nadšením si užívaly. Za každý splněný úkol dostaly bonbon a pomocník jim namaloval obrázek na tělo, případně i na obličej. Ti nejvíce pomalovaní získali odměny jako první. Všichni odcházeli domů a loučili se s pozdravem: „Za rok zase nashledanou!“
Ivana Peštová
Novinkou bylo, že lektorka PhDr. Radka Vojáčková pracovala s uzavřenou skupinou, do které průběžně nepřistupovali další tanečníci, jako tomu bývalo v lekcích předešlých. Co dobrého to přineslo? Mohli jsme se posunout o notný kus dál, více se dovědět o sobě samých i o sobě navzájem. Probudit a projevit to, co v nás dřímá, projevit se ve své odlišnosti, jedinečnosti a být za to oceněni, nikoli odmítnuti - jak bývá zvykem v běžném životě.
Dvě nadšené tanečnice přišly na základě četby knihy Pabla Coelho: Čarodějka z Porto Bella.
Přiznám se, že jsem o knize nevěděla, nevěděla jsem, že je o spontánním tanci. Už ji ale mám zarezervovanou v půjčovně SVK Kladno a moc se těším, až ji budu o dovolené číst.
Na podzim uvažujeme o dalším cyklu, spíše možná semestru spontánního tance. Veřejnosti dáme vědět prostřednictvím webových stránek a Echa Labyrintu a také Kamelotu.
Alena Loučanská
Co mi do života přinesl spontánní tanec?
„Jsem člověk, který se pohybuje ve společnosti a do jisté míry je na ní závislý. Ale díky hodinám spontánního tance jsem mohla být sama sebou. Nezávislá, divoká, zvířecí. Moc jsem si užívala chvíle tančit sama se sebou. Tančit a tančit….. Být v těle a zároveň nad ním. Zjistit, že mám spoustu energie. Zjistit, že se mám ráda. Že mě nezajímá tanec mého souseda. A už vůbec ne, jak vypadá můj tanec navenek, protože o to zde nejde. Důležité je být uvnitř toho reje. Ano, díky spontánnímu tanci jsem zjistila, že nezáleží na tom co bylo nebo co bude, to nejdůležitější je tady a teď.... A TO JSEM SI FAKT UŽILA!“ /Simona/
„Spontánní tanec: něco úplně nového a zároveň tak důvěrně známého. Pocity jako osvobozující, radostný, divoký, inspirující až návykový Chci ještě!“ Vlasta
Když jsme po značném úsilí a také díky příznivé situaci, kdy vedení města rušilo celou řadu mateřských škol a kdy nevědělo, co s uvolněnými prostorami, získali do podnájmu část v té době ještě fungující 34. mateřské školy Na Růžovém poli, zamýšleli jsme původně pouze přenést část činnosti Labyrintu do větších prostor. Ovšem brzy po otevření Labyrintu klubu Spirály, ke kterému došlo v dubnu 2000, se ukázalo, že umístění klubu v sídlištní části Kladna mimo jiné umožňuje také další rozšíření jeho činnosti i o nové dosud neorganizované aktivity. Zájem veřejnosti byl stále větší a tak jsme přivítali možnost od počátku školního roku 2002 – 2003 rozšířit činnost Spirály na celé pravé křídlo budovy. Vedle původní činnosti zaměřené především na mládež a turistické a cykloturistické oddíly sem byla postupně směrována také činnost pro předškoláky, rodiče s dětmi a různá sportovní a kondiční cvičení pro veřejnost.
Přestože zájem veřejnosti o činnost Spirály měl vzrůstající tendenci, magistrát již v roce 2004 v souvislosti s řešením své finanční situace chtěl objekt bývalé školky prodat. Protože jednak o objekt neprojevil nikdo seriózní zájem a ani se jednak nenašly pro Spirálu vhodné náhradní prostory, podařilo se toto detašované pracoviště Labyrintu zachovat. Mezitím činnost klubu nabývala na takové intenzitě, že prostory se již zdály být malé. Jen pro představu uvádím několik údajů z letošního školního roku. V pravidelné činnosti pracovalo v Labyrint klubu Spirála 27 zájmových klubů a útvarů s 362 členy všech věkových kategorií a pracovníci Spirály uskutečnili jen od září 2006 do března 2007 274 akcí za účasti 4 819 návštěvníků. Za rozsah této činnosti by se nemusela stydět mnohá celá volnočasová zařízení, natož pouhé detašované pracoviště.
Ovšem ani bohatá činnost a ani všeobecně uznávaný a verbálně deklarovaný význam smysluplného trávení volného času mladou generací jako velmi důležité součásti prevence tzv. sociálně patologických jevů ve společnosti nezabránil tomu, že magistrát v důsledku tlaku veřejnosti na znovuotevření v minulosti překotně rušených mateřských škol dal Labyrintu z objektu Na Růžovém poli výpověď k 31. květnu.
Pro nás nastala obtížná situace, zvláště když přes původní sliby nebyly ze strany magistrátu nabídnuty žádné náhradní prostory. Ovšem přízeň osudu nám také tentokrát přála. Shodou okolností se uvolnil objekt v Litevské ulici po Záchranné službě Středočeského kraje, která se přemístila do nových prostor u nemocnice. Okamžitě jsme zahájili jednání a s pomocí náměstkyně hejtmana paní Nohýnkové, celého odboru školství Středočeského kraje a zejména vedoucí oddělení mládeže a sportu krajského odboru školství paní Mgr. Netolické se podařilo přesvědčit radu kraje o správnosti a potřebnosti převedení objektu z majetku odboru zdravotnictví do majetku odboru školství a tím se otevřela cesta pro získání prostor pro další činnost Labyrintu klubu Spirála. Nutno podotknout, že prostor daleko větších, než byly ty původní Na Růžovém poli, takže činnost klubu bude moci být ještě postupně rozšiřována.
Přestože přesouváme činnost Spirály, jak se zdá, do lepšího, sedm let působení Na Růžovém poli v nás vyvolává pocity nostalgie a vzpomínky na pěkné zážitky v klubu. Bylo nám tady dobře, protože spokojeně se cítili i naši návštěvníci a vykonalo se zde spousty dobré práce. Nám však nezbývá než se s objektem Na Růžovém poli rozloučit a přát si, aby Spirála v nových prostorách nejen navázala na vše pozitivní z minulosti, ale aby v blízké i vzdálenější budoucnosti uspokojila ještě více svých návštěvníků.
PhDr. Jaroslav Hrách - ředitel
Kluci z kroužku „Sportovní míčový mix“ měli ve středu 23. května trénink na fotbalovém hřišti s umělou trávou na Sletišti. Půlhodinu se se svým trenérem Viktorem rozcvičovali a v 15,30 přišlo fotbalové družstvo Novo Kladno. S tím hráli až do 17 hodin přátelský zápas, do kterého se aktivně zapojili i oba trenéři – Viktor Sandev a Luboš Hora.
Fotbalisti byli trochu starší a určitě lepší, takže více gólů skončilo v síti Labyrintu. To ale vůbec nevadilo, protože kluci si zahráli s novými kamarády, bojovali do poslední minuty zápasu a oba týmy měly skvělé brankáře. Za své snažení pak všichni dostali sladkou odměnu. Počasí také vyšlo, protože nebylo velké vedro jako v předchozích dnech a bouřka se nám vyhnula. Takže – prima odpoledne. Příště si mohou přijít zahrát fotbálek i ostatní zájemci – podle jejich počtu bychom utvořili více družstev.
Šárka Sandevová
Co vám mám povídat. Počasí nádherné, pomocníci úžasní, účastníci milí a nadšení a ti nejmenší v kočárkách trpěliví.
Prostě den jako z pohádky. Raději za sebe nechám mluvit obrázky a básničky z našich stanovišť. Jedním z úkolů bylo složit básničku na slova: Karkulka, babička, maminka, vlk, koláče a šťáva. A zde jsou některé ukázky.
Vlk už číhá v lese,
Karkulka od maminky koláče nese.
V košíčku má šťávičku pro babičku Martičku.
Maminka peče koláče,
Karkulka v lese pláče, že vlka tam potkala, bez kapičky šťávy zůstala.
Babička se v posteli těšila, nakonec hladová zůstala.
Šla Karkulka k babičce, nesla jí v košíku šťávu a koláče.
Pak šla maminka k babičce, vlk jí sežral koláče.
Karkulka a babička čiperná jak včelička.
Maminka a vlk nesou spolu smrk.
Šťáva a koláče pro našeho naháče.
Kdo si kartičku s básničkou ponechal na památku a chtěl by se s námi o veršíky podělit, prosím, napište mi je na adresu: jana@labyrint-svc.cz
O jednu radost z následujícího dne se ale s vámi podělím. Už během pochodu mi první rodinná posádka oznámila, že desky s barevnou obálkou a navazujícím textem k celopochodovému úkolu byly na stanovišti č. 4 ukradeny. Druhý den, při úklidu fáborků a obálek, jsem se blížila ke stanovišti č. 4 dost smutně a s pocitem, že zde byla hra pokažena. Jak ale zaplesala moje hravá dušička, když jsem na kládě pod posledním napínáčkem, který zde zloděj zanechal, našla napíchané všechny lístečky, které měly být zde vloženy do obálky. Rodiny si poradily jinak a úkol perfektně splnily.
A ještě jedna moc důležitá věc. Hlavní odměnu za obrázky získává holčička Anetka, která nenapsala příjmení a v době losování již byla na cestě domů. Její kreslený obrázek je na první fotografii. Odměna na ni čeká v Labyrintu u pí Hahnové. Anetko, přijď si pro ni.
Děkuji všem za skvělý den a dětem za krásné obrázky.
Jana Hahnova
V sobotu 19. května bylo krásné počasí a zahrada Labyrintu ožila malými dětmi a jejich rodiči. Proběhlo tu totiž zábavné odpoledne pro děti od 3 do 6 let, pro které jsme připravili různé soutěže – děti např: lovily rybičky z bazénku s vodou, prolézaly tunelem, poznávaly tvary a zvířátka, skládaly puzzle, vybarvovaly obrázek berušky, házely míčky do vytyčeného cíle, přecházely trávník po stopách, vyráběly papírovou holubičku, zdobily perníček ad. Za vyplněná políčka na soutěžní kartičce pak dostaly malou odměnu.
Po soutěžích následovala uvnitř Labyrintu diskotéka v karnevalových kostýmech a nejhezčí masky byly vyhodnoceny – nejvíce se porotě líbila kočička, motýlek a Nastěnka. Děti si v kostýmech pěkně zařádily, opět soutěžily a tancovaly. Na závěr pak všechny masky dostaly jako odměnu panenky. Pro rodiče to také bylo prima strávené odpoledne, protože mohli na naší zahradě posedět a užít si sluníčka. A bylo tu i jedno morče Kikinka… Tak příští rok s Beruškou nashledanou.
Šárka Sandevová
Sportovní gymnázium Kladno a 12. základní škola Kladno byly v pondělí 14. května hostiteli oblastního kola dopravní soutěže mladých cyklistů pro žáky 5. – 8. ročníků ZŠ, kterou pořádá Ústřední automotoklub ČR ve Spolupráci se Středočeským krajem, Labyrintem-SVČVS Kladno, Magistrátem Kladno, Městskou policií Kladno, Městským úřadem Slaný, DDM Ostrovem Slaný a Českým červeným křížem Kladno. Soutěže se letos zúčastnilo 17 základních škol, které vyslaly 29 družstev s celkovým počtem 116 dětí. Kromě kladenských škol přijely také všechny tři slánské základní školy, Brandýsek, Unhošť-Komenského, Družec, Velká Dobrá, Buštěhrad, Stochov. Za školu mohou soutěžit vždy dvě čtyřčlenná družstva (dva chlapci a dvě dívky) v mladší a ve starší kategorii.
Po zahájení na Sportovním gymnáziu začala družstva plnit jednotlivé disciplíny. Na hřišti probíhá jízda zručnosti, při které musí děti na kole překonat různé překážky: např. projet slalom mezi brankami, osmičku, přemístit pohárek s vodou, zastavit na metě ad. V učebně pak píší testy, které prověří jejich znalosti z oblasti pravidel silničního provozu se zaměřením na jízdu na kole, řešení křižovatek, dopravní značky. Dále děti plní úkoly z první pomoci, které pro ně přichystal Český červený kříž Kladno. Poslední disciplínou je simulovaná jízda městem na dopravním hřišti na 12. základní škole, a to za asistence Městské policie Kladno, která dbá na dodržování pravidel silničního provozu.
Za chyby, kterých se děti při soutěžích dopustí, dostávají trestné body. Při výsledném hodnocení platí, že v každé kategorii vyhrává družstvo s nejmenším počtem trestných bodů. To pak postupuje do Krajského kola dopravní soutěže, které bude letos v červnu v Poděbradech a Nymburku. Vítězem letošního oblastního kola se v mladší kategorii stala 1. základní škola Švermov a ve starší kategorii 2. základní škola Švermov.
Všem dětem i učitelům děkujeme za účast, protože dopravní výchova je zvláště v dnešní době velmi důležitá, a těšíme se na setkání příští rok.
Šárka Sandevová
Velkou radost měli organizátoři již tradičních závodů v Trilobitu, když se těsně před desátou hodinou dopoledne sešlo na 30 závodníků v doprovodu rodičů mezi sloupy. Bylo po velkém dešti a závod měl být zrušen. Mokrý terén, klouzavé dlaždice a všude plno vody. Přesto se do organizace závodů zapojili i rodiče a pomohli vytyčit co nejbezpečnější trasu.
Závody na koloběžkách, odstrkovadlech a kolech děti absolvovaly bez úrazu a s pomocí rodičů i v pohodě a s úsměvem. Za to patří rodičům velký dík.
I krásné obrázky, které děti v pláštěnkách malovaly na chodník před vyhlášením výsledků, smyl déšť. Vysportovaní, zmoklí, ale spokojení s výsledky a hlavně s odměnami se děti i rodiče rozcházeli domů a snad na podzim v lepším počasí zase mezi sloupy nashledanou.
Ivana Peštová
Také na zahradě Labyrintu se pálila ošklivá a zlá čarodějnice. Zdaleka to ale nebylo všechno, co se tu 30. dubna uskutečnilo.
Krásné a prosluněné odpoledne začalo pro mnohé návštěvníky, a bylo jich přes sto, prohlídkou naší zahrady. Využili připravených atrakcí pro nejmenší, vyrobili si malou papírovou čarodějnici na koštěti a hlavně si ti starší vyrobili opravdové koště. Každý majitel koštěte se zúčastnil soutěže v podlézání lana i s koštětem, hry na sochy s koštětem, koulení míčků do branky pomocí koštěte a hry na koštěti fanfrpálu. Po soutěžích byl vyhlášen nástup čarodějnic, které získaly malou odměnu a sklidily velký potlesk za své kostýmy.
Ti nejmenší měli možnost pohrát si v pískovišti, v domečku s klouzačkou a na houpačkách.
Kolem šesté hodiny už všichni netrpělivě očekávali zapálení hranice. Společně jsme sledovali, jak ta zlá čarodějnice hoří a okolo ní šlehají veliké plameny.
Na závěr jsme si všichni opekli něco dobrého na zub a spokojeni jsme se rozešli domů…….
Příští Čarodějnice nashledanou.
Ivana Peštová
Byla nebyla jedna velká tlustá čarodějnice, která 29.4. v 19.00 hodin přistála na zábradlí před ZŠ v Kamenných Žehrovicích a tam čekala na své družky. Postupně se slétlo mnoho čarodějů a čarodějnic. Bosorky složily zkoušky z letu na koštěti, vyzkoušely si Jeníčka na lopatě, rytířské klání a další „důležité“ dovednosti. Nakonec všichni pojedli jemné masíčko, popili omlazující lektvar a za temného soumraku odlétli do svých chaloupek na kuřích nožkách.
Velká tlustá čarodějnice byla ve svém živlu a moc děkuje všem za účast na sněmu i všem za pomoc (ZŠ, vodáckému klubu, V. Hlavničkovi, hasičům a mnohým dalším) a vzkazuje čarodějnicím, které přišly v hodobožových róbách, že ji inspirovaly k ještě lepšímu programu sněmu na příští rok. Těšíme se za rok naslétanou.
Jana Hahnová a Eva Bezoušková
„To vaše cvičení je jenom takové hopsání a vůbec se nezapotíte, tak proč tam chodíte.“ To jsme, až do soboty, slýchaly velmi často o aerobikovém cvičení. Až nám došla trpělivost a pozvaly jsme si naše drahé polovičky na jednu hodinu aerobiku se Zuzkou.
Do tělocvičny v K. Žehrovicích přišlo v sobotu v 18.00 hodin hodně statečných mužů, kteří s výrazem odhodlání začali poctivě cvičit. Bez problému zvládli rozcvičku i cvičení ve dvojicích, při letkisu začalo první odfukování a motání nohou. Když po dvaceti minutách rozcvičky přišly na řadu overbally a posilování, bujaré pokřiky najednou ustaly a občas zaznělo: „To nejde.“, „Co s těma rukama, kam je mám dát.“, „Kolik je hodin?“ „Moje záda.“, „Já mám operované koleno.“, „Mě nefoť, já už nemůžu.“, „Já nešvindluju, já jsem mrtvej.“, „Nikdy více.“
My jsme však chápavé a milující manželky a kamarádky, proto jsme se mile usmívaly a povzbuzovaly. A byly jsme moc rády, že muži s námi docvičili až do konce a v závěru už se usmívali také. Byli opravdu výborní a možná, že jednou se zase my vypravíme na jejich stolní tenis nebo fotbal a tam nám naši shovívavost oplatí.
Jana Hahnova
Při akci „Den Země“ 20. dubna 2007 na Turistické základně v Libušíně si mohli návštěvníci prohlédnout výstavku prací dětí z mateřských školek a jednotlivé práce ohodnotit. Této soutěže se zúčastnily MŠ Kořenského, MŠ Plzeňská a Dětský rehabilitační stacionář Zvonek, kterým touto cestou děkujeme a těšíme se na další spolupráci. Všechny obrázky byly moc pěkné a jejich autoři si zaslouží pochvalu. Z mateřské školy Kořenského jsme navíc obdrželi krásnou „Lesní mýtinu“, vyrobenou z přírodních materiálů, která si na Dnu Země získala velký obdiv. Všechny děti, které malovaly obrázky, od nás dostanou diplomy a drobné odměny a pokud budete mít zájem, práce si můžete ještě prohlédnout u nás v Labyrintu.
A jaké práce děti vytvořily?
Natálie Voldřichová: „Radostný rybníček“ - MŠ Kořenského Kladno
Johana Pálková: „Přivítání s jarem“ – MŠ Kořenského Kladno
Jana Džbánková: „Jaro je tu“ – MŠ Kořenského Kladno
Marek Dub: „Učíme se létat“ – MŠ Kořenského Kladno
Adam Voldřich: „ Jak sázím stromeček“ – MŠ Kořenského Kladno
Karolína Vévodová: „Kdo první najde žížalu“ – MŠ Kořenského Kladno
Lucie Prošková: „Šneci“, „Pejsek a kočička na zahrádce“ a „Ptáci v zimě“ – MŠ Plzeňská Kladno
Káťa Kalců: „Sněhulák z naší zahrady“ – MŠ Plzeňská Kladno
Adéla Hromasová: „Myšák s mrkví“ a „Králíček na louce“– MŠ Plzeňská Kladno
Vítek Vyslyšel: „Ryba“ – MŠ Plzeňská Kladno
Klára Teplická: „ Jarní kytička“ – MŠ Plzeňská Kladno
Tom Mrázek: „Ježek“ – MŠ Plzeňská Kladno
Veronika Černá: „Jaro“ – Dětský rehabilitační stacionář Zvonek
Barbora Vacková: „Srna“ a „Zlatice“ – Dětský rehabilitační stacionář Zvonek
Lenka Šmídová: „Kuřátko“ – Dětský rehabilitační stacionář Zvonek
Martin Urban: „Jaro“ – Dětský rehabilitační stacionář Zvonek
Pavel Beňák: „Jaro“ – Dětský rehabilitační stacionář Zvonek
Šárka Sandevová
Děti, mládež, dospělí, školní kolektivy, maminky s kočárky – ti všichni se přišli podívat v pátek 20. dubna na Turistickou základnu v Libušíně, kde celý den probíhaly oslavy Dne Země. Dopoledne bylo vyhrazeno pro libušínskou mateřskou školku, pro kterou jsme připravili programy „Moje smysly“ a „Smysly zvířátek“. Děti si zde pěkně zasoutěžily a za odměnu dostaly medaili s logem Dne Země. Počasí se také začalo „umoudřovat“, takže po chladném a větrném ránu se postupně vyjasňovalo a oteplovalo, což akci jen prospělo.
Od 14 hodin pak zahrada základny ožila spoustou dalších soutěží pro děti. A hned na začátku přijely děti ze 6. základní školy v Kladně a potom autobus plný dětí ze Základní školy ze Pcher. V programu Dne Země byly velkým lákadlem atraktivní lanové aktivity, které chystal kroužek horolezců Labyrintu na základně už od ranních hodin. Dále se zde představila Záchranná stanice Aves s kvízy o přírodě a navíc sem její pracovnice přivezly živá zvířátka, která byla stále v obležení dětí.
Na hřišti pak probíhalo ježdění na malých kolech, koloběžkách a odstrkovadlech pro menší děti, které měly za úkol projet vytyčenou trasu mezi kuželkami. Pěkný dárek si bylo možno vyrobit při tvůrčích dílnách – na výběr bylo malování keramiky, zdobení perníčků, pletení z proutí, drátkování kamínků nebo zhotovení papírového zvonečku a holubičky. Dobrou radu o zdraví jste mohli dostat v bylinkové poradně M. Bohuslavové, kde se daly zakoupit i různé nevšední dárky a přírodní lektvary.
Díky jasnému počasí se také vydařilo pozorování Slunce speciálním dalekohledem, které zajistil astronomický kroužek Labyrintu. Děti mohly také soutěžit na dalších drobných atrakcích a při pódiových soutěžích vyhlašovaných mikrofonem. Všichni příchozí měli možnost hodnotit obrázky mateřských školek, pro které jsme před akcí vyhlásili výtvarnou soutěž. Vstupné na akci bylo zdarma, soutěžní karta stála 15,- Kč a pokud jste měli vyplněná všechna políčka, získali jste u stánku s občerstvením malou odměnu a již zmíněnou medaili s logem Dne Země.
Bylo toho opravdu hodně a všichni odcházeli spokojeni. Akce měla velkou návštěvnost, mnozí si udělali do Libušína pěkný výlet a na naší turistické základně strávili určitě pěkné happeningové odpoledne. Takže příště si nenechte oslavy Dne Země ujít. Těšíme se na vás.
Šárka Sandevová
Vycházka ve stylu NORDIC WALKING se nám v sobotu 14. dubna vydařila, stejně jako počasí. Vyšli jsme v deset hodin dopoledne od Aquaparku směrem na Doksy. Cestou se příjemně střídaly úseky ve stínu stromů a prosluněné pěšiny po okrajích lesa. „Hele, nespletli jste si roční období?“, pokřikovali po nás někteří cyklisté, když viděli naše lyžařské hůlky. Ba ne, nespletli, jen jsme se rozhodli si na vycházce protáhnout nejenom nohy, ale i horní část těla, ruce, paže a záda, která si mnozí z nás přes týden jenom hrbíme u počítačů. V Doksích u rybníčku jsme si dali sluneční lázeň a v restauraci Maštal vynikající zmrzlinové dezerty před cestou zpátky.
Rozcházeli jsme se s tím, že celou akci určitě nejpozději na podzim zopakujeme.
Alena Loučanská
Pokud jste někdy potřebovali zjistit informaci o vaší rodině, o vašem pozemku, rodinném domku nebo vám do ruky přišla stará kniha, soudní spis či babiččino vysvědčení, měli jste asi dost práce začíst se do textu a poznat jednotlivá písmenka. Paní magistra Květa Hrnčířová nás přišla zasvětit do tajů starých písem. Praktickými radami nás přímo zasypala a pak s námi trpělivě písmenko po písmenku louskala svatební smlouvu, soudní rozhodnutí a další texty psané gotickým a humanistickým písmem.
V první chvíli se ozývaly nesmělé hlásky doplněné poznámkami: „Jestli někdo stojí u okna, tak si myslí, že tu mají prvňáčci doučku.“ „Jakto, že to není ´ a´, když to vypadá jako´ a´. “ „Těch hodně zašmodrchaných nožiček se nebojte,…“ Postupně jsme začali být na své čtení hrdí a dokonce nás nejvíce poučil text v němčině z roku 1912, ačkoliv polovina z nás německy vůbec neuměla. Pojem paleografie zní pro nezasvěcené velmi odborně, ale výklad Mgr. Květy Hrnčířové byl zajímavý a přínosný nejen pro učitele historie, restaurátory, ale i pro laiky, kteří chtěli zjistit, jaké skvosty mají ve své knihovně, nebo se jenom seznámit s tvary historického písma. Zůstaly nám vzorníky novogotické kurzívy od roku 1600 – 1935, zkratek a číslic, takže kdykoliv můžeme nahlédnout do kronik a starých listin nebo prostudovat zápisy na katastrálním úřadě.
Jana Hahnova
Programová pomlázka pro všechny, kteří přišli do Labyrintu, byla bohatá. Na výběr byly jak celodenní aktivity, tak i jednorázové akce. Motivačně převládaly akce související s Velikonocemi.
Jak ve čtvrtek, tak i v pátek si zájemci přišli nazdobit medové perníčky a kraslice, ty ovšem netradiční technikou. Těchto technik je skutečně mnoho. Zvolili jsme zdobení textiliemi. Těmito akcemi přibližujeme účastníkům naše lidové tradice. Ona při ručních činnostech je k tomu nejlepší příležitost.
Pro ty, kteří preferovali pohybové aktivity, byla připravena hra v lese okolo Záplav „Hledání zajíce“. Mezi stromy bylo jedenáct papírových zajíců a každý měl pro děti úkol, který bylo nutné splnit. Zajíci byli ale schovaní a tak je děti musely nejdříve najít. Mezi hledáním probíhaly další soutěže a hry. Po objevení posledního zajíce a splnění jeho úkolu si účastníci opekli vuřty a ani se jim nechtělo domů.
O nejšikovnějšího velikonočního zajíčka také soutěžily děti v naší velké herně v Labyrintu. Nejdříve si musely vyrobit košíček, do kterého potom sbíraly sladká vajíčka. Ovšem ta se získávala za pořadí v soutěžích a hrách. Ke sladkým vajíčkům si děti dále nasbíraly velikonoční vejce, která byla schovaná na zahradě. A ten nejúspěšnější účastník, vlastně účastnice - Lucie Kotíková, získala po součtu všech vajíček velikonočního zajíce.
Protože v průběhu podzimu a zimy probíhala u nás úspěšně liga Pokémonů a Magic aréna, sešli se zájemci o hru a výměnu karet během prázdnin. A když se sejdou všichni se stejnými zájmy, je z toho jenom dobrá akce.
Velmi zajímavý byl i seminář o paleografii. Ti co přišli, nelitovali.
Z celodenních aktivit byl zájem o pobyty v areálu záchranné stanice AVES na Čabárně. I zde si děti užily her a soutěží v přírodě a navíc poznaly činnost záchranné stanice, život zvířat a ptáků v jejím prostoru.
Členové zájmových kroužků Roháči prožili část Velikonoc v Jesenici a horolezci prověřovali svoje sportovní techniky na Kozelci.
O velikonoční neděli, opět ve spolupráci se záchrannou stanicí AVES, proběhla na Čabárně oslava Velikonoc. Na návštěvníky čekalo příjemné prostředí stanice, zdobení kraslic a medových perníčků a atrakce na vyzkoušení sportovních dovedností.
Tak taková byla pomlázka v Labyrintu. Kdo přišel, užil si to.
Hanka Zdvihalová
V neděli 1. 4. 2007 jsme pořádali v Labyrint klubu Spirála Aprílovou párty. Slavili jsme totiž 6. narozeniny existence tohoto klubu.
Program probíhal již od 9 hodin, kdy sem byly pozvány na narozeninový dort maminky na mateřské dovolené, a byl pro ně otevřený herní klub.
Od 14 hodin probíhal hlavní program pro všechny malé a velké zájemce.
V přízemí jsme zahájili výstavu „Dračí oko“ a také promítání filmů a fotografií z veškeré činnosti klubu Spirála za uplynulých 6 let.
A protože bylo krásně jarní a hlavně teplé počasí, tak jsme na zahradě postavili lehčí i těžší lanové aktivity, připojili jsme k tomu různé aprílové soutěže (např. malování prstovými barvami nebo lovení rybiček se zavázanýma očima apod). V letošním roce jsme přidali i stolní hry, které se letos hrály na venkovní verandě a překvapivě o ně byl velký zájem.
A ještě jednou novinkou, o kterou byl velký zájem, byla Aprílová tombola. V té bylo připraveno 51 cen a všechny do jedné byly vylosovány. Samozřejmě nechyběl výborný narozeninový dort, který byl rozdělen mezi všechny účastníky a pomocníky na narozeninách.
Děkujeme všem, kteří k nám zavítali a oslavili s námi tento den a také hlavně těm, kteří nám pomáhali s přípravou narozenin.
Gabriela Podroužková
Jedna z prvních jarních sobot vylákala rodiny do přírody na pohodovou vycházku. Nejprve bylo trochu zataženo, takže někteří měli v batůžkách i pláštěnky, ale nakonec se na nás usmívalo sluníčko.Vyrazili jsme z Kamenných Žehrovic přes chráněné území Kalspot směrem k Doksům. Na kraji vesnice v lese jsme všichni obdivovali a okukovali opravený vojenský bunkr z II. světové války. Děti během cesty soutěžily v hodu šiškou do stromu, předváděly různá zvířátka.
Pak už jsme byli v polovině cesty u Dokeského rybníku, kde jsme společnými silami rozdělali oheň a pak si pochutnávali na opečené uzenině. Po chutném obědě, cestou kolem potůčku, jsme vyrazili lesem směr Kamenné Žehrovice. Všem se vycházka líbila a spokojeni byli i nejmenší účastníci, kteří se vezli v kočárkách.
Eva Bezoušková
Ve čtvrtek 29. 3. 2007 u nás v Labyrint klubu Spirála proběhlo první setkání se Šamanskými bubny, které lektoroval Jiří Šmejkal.
Tento program jsme uvedli poprvé, proto jsem se rozhodla, že se Šamanských bubnů účastním také a tak aspoň zjistím, o čem to bude.
Seminář začínal v 18 hodin a sešlo se nás celkem 11 účastníků, zjistili jsme, že jsem tam třetí, která je na takovém programu úplně poprvé.
Lektor se nám představil jako vyučený šaman, ale vzhledem ke složení skupiny to vůbec nikoho nepřekvapilo, a ani pro mě to neznělo nemožně, poté nám začal vysvětlovat průběh bubnování.
Původně jsem si myslela, že dostaneme buben každý, a trochu jsem se obávala, jak to bude s mým rytmem, ale záhy nám lektor vysvětlil, že bubnovat bude jenom on, jakožto šaman a my budeme tento zvuk bubnu pouze vnímat a řídit se podle něj.
Každý jsme dostali deku a polštář, pohodlně jsme si lehli a lektor nám vysvětlil, co si máme během bubnování při uvolněné poloze a se zavřenýma očima představovat. Jednalo se o příběh, ve kterém jsme měli hledat, každý sám za sebe a uvnitř sebe, svůj vlastní zdroj vnitřní síly, a to vše za pravidelného zvuku bubnu.
Tato imaginace trvala asi 30 minut, skončila změnou rytmu v bubnování a poté nás lektor probral a postupně jsme každý vyprávěl lektorovi a ostatním účastníkům svůj vlastní příběh, ve kterém jsme hledali zdroj své vnitřní síly.
Lektor nám vysvětloval co dané obrazy nebo příběhy znamenaly a co nám tím bylo řečeno. Musím říct, že některé příběhy byly opravdu velice poutavé, i můj příběh mě velice příjemně překvapil.
Takže závěrem vám chci tento program jen doporučit, vyzkoušíte si to, co v dnešní ekonomické době je hodně opomíjeno, možná označováno za nesmyslné, ale funguje to. A hlavně si bezvadně „dobijete baterky“, a pokud se naladíte, tak zažijete svůj nevídaný příběh.
Možná by Vás mohlo ještě přesvědčit, že lektor působí příjemně, a nic vám hlavně nebude nutit.
Budu se těšit na setkání.
Gábina Podroužková
Na táborech a pobytových akcích se účastníci natolik skamarádí, že se schází i během školního roku. Ne pravidelně, ale na příležitostných akcích, kde vzpomínají jak bylo na minulém táboře a plánují, co by všechno mohlo být na tom letošním, který je čeká.
Koncem března se sešla parta táborníků z tábora v Lučanech nad Nisou, a protože se chtěli užít, prodloužili si setkání na dva dny, které byly plné programu a dobrého jídla. Nejzábavnější hrou se stala hra „Na politiky“, nechyběla diskotéka a hry v klubovně. Nocovalo se na karimatkách.
Ráno se začínalo rozcvičkou, nu jako na táboře. Pokračovala série her, vycházka do Sítenského údolí a na Kožovu horu, vše plné programu.
Atrakcí se stala i dvojčata Filípek a Matýsek, jejichž maminka patří do kolektivu vedoucích tábora.
Na závěr srazu jsme udělali anketu „Co bys na našem táboře vylepšil“. Některá přání vám uvádíme, ale nakonec byl závěr, že tábor v Lučanech je prostě nejlepší. Takže ti, kteří ještě nejsou rozhodnuti kam jet na tábor, mohou to zkusit právě v Lučanech. Co si někteří táborníci přejí:
- žádné rozcvičky
- pozdější večerky
- nemuset si čistit zuby
- nesbírat borůvky na koláč
- více diskoték
- hezké počasí a více koupání
Vzkaz od vedoucích pro všechny děti:
Tak se na vás těšíme,
rádi vás zas uvidíme.
Zapomeňte na školu,
budeme zas pospolu.
Alena Sejková
Dvě nedělní dopoledne hráli kluci z florbalových zájmových útvarů turnaje, na kterých se sešlo několik desítek hráčů, a porovnali své hráčské umění v zápasech o 1. – 4. místo.
Pořadatelem turnajů bylo družstvo Labyrintu Kladno, které se zápasů také zúčastnilo. Dále to byla družstva z Kamenných Žehrovic, ze Základní školy Stochov, Tuchlovice, Kladno Norská a ze Sokola Kladno. Zápasy probíhaly v plném nasazení a hráči usilovali o co nejlepší brankové skóre. Suverénně nejlepší byli hráči družstva ze ZŠ Norská Kladno, kteří nastříleli nejvíce gólů do branek soupeřů. Velmi úspěšní byli hráči ze Stochova a také naši hráči se tentokrát dobře umístili.
1. místo ZŠ Kladno Norská
2. místo ZŠ Stochov
3. místo Labyrint Kladno
4. místo Florbal Kamenné Žehrovice
1. místo ZŠ Stochov
2. místo Labyrint Kladno
3. místo ZŠ Tuchlovice
4. místo Sokol Kladno
Ivana Peštová
Termín letošních jarních prázdnin na Kladensku a způsob zimy nedávaly záruku, že si účastníci zimního tábora užijí dostatečně lyžování. Ale tábor není lyžařský kurz a pracovníci tábora měli připravený bohatý program.
V neděli a v pondělí se celý den ještě lyžovalo. Sněhu ale denně ubývalo a tak od úterý byl zařazen další program. Táborníci během pěších výletů poznávali okolí Albrechtic a Josefova Dolu. Výlet na Smržovku byl kombinovaný s jízdou vlakem. V Janově nad Nisou prožili odpoledne na bobové dráze. V Liberci byl hlavním cílem výletu aquapark, lunapark a muzeum zábavného poznávání. Tady si každý opravdu přišel „na své“.
Program tábora nebyl ale složený jenom z výletů. Děti hledaly poklad, což jim ztěžovalo plnění řady úkolů na trase. Další hry a soutěže byly na pořadu každého dne, stejně jako večerní klubové zábavy. Velmi zajímavé bylo shlédnutí videokazety o tom, jak by se měli chovat návštěvníci hor, aby předešli úrazům. Touto formou se táborníci také seznámili i s prací Horské služby.
Co dodat? Příště můžete jet s námi i vy.
Hanka Zdvihalová
Během jarních prázdnin proběhly v Labyrintu celodenní pobytové akce, které patří mezi oblíbené a hojně navštěvované. Sedmdesát šest dětí si užívalo bohatého a pestrého programu.
Soutěže, zajímavé hry v přírodě i v klubovnách, výtvarná činnost, keramika, hry na počítačích. Nechyběla ani diskotéka, hrálo se Bingo. Plnily se úkoly sedmi trpaslíků, osobní rekordy ve sportovních disciplinách. V programu nechyběla ani dramatická a estetická činnost. Děti si nacvičily malé divadelní vystoupení, malovaly a vyráběly různé dekorační předměty, soutěžily ve zpěvu. Přišla mezi nás i redaktorka Kladenského deníku, děti vyfotografovala a napsala pěkný článek o naší činnosti.
Za každou soutěž děti získávaly v průběhu dne body, a než odešly domů, činnost se vyhodnotila a ocenila nějakou sladkostí. Probíhalo i hodnocení celodenního programu ze strany účastníků a bylo potěšující, že se dětem v Labyrintu líbilo. To potvrzuje i to, že některé děti, přihlášené předem pouze na jeden nebo dva dny, svůj pobyt prodloužily na celý týden. Jsou i tací, kteří své prázdniny tráví v Labyrintu pravidelně. Například Stefan Řehák, sourozenci Karin a Honzík Matějovičovi a další.
Prázdninové pobyty v našem zařízení skončily úspěšně. Další nás čekají o velikonočních, (ty budou na Čabárně), a následně letních prázdninách. Tak neváhejte a přihlaste své děti v čas. Kapacita je omezená.
Zdeňka Kratochvílová
V pondělí 26. února 2007 proběhla v Labyrintu již tradiční a oblíbená soutěž o „Nejšikovnějšího prvňáčka Kladenska“. Celkem bylo přihlášeno 46 dětí, soutěže se nakonec zúčastnilo 39 dětí, protože některé byly nemocné. Kromě kladenských škol zde měly zastoupení i školy z Unhoště a Smečna. Děti postupně soutěžily v několika disciplínách:
- překreslení, vybarvení a vystřižení obrázku
- stavění z lego kostek
- zahrání nebo zazpívání písničky
- přeříkání básničky
- skládání puzzlí (soutěž na rychlost a postřeh)
- pohybové dovednosti: dva kotouly vpřed, dva kotouly vzad, skok z místa snožmo, třídění míčků podle barev, dřepy, ping-pong pálka s míčkem.
Děti soutěžily s nadšením a „plným nasazením“, takže si bez rozdílu – na jakém místě se nakonec umístily - zaslouží naši pochvalu a obdiv. Novinkou bylo závěrečné vyhlášení soutěže v Kladenském divadélku, kde všechny děti dostaly pěkné odměny. Zajímavostí soutěže bylo, že mezi prvními pěti dětmi byla pouze jedna dívka, takže kluci letos opravdu „zabodovali“.
Všem dětem i rodičům tedy tímto děkujeme za účast a školám za pomoc s propagací akce. Soutěž si rok od roku získává stále větší prestiž a oblibu, takže už se těšíme na příští – již 8. ročník s novými „prvňáčky“.
Šárka Sandevová
...„jsme součástí celků a ovlivňují nás síly, které necítíme"...
...„snadno porušujeme jejich řád a pociťujeme až důsledky"...
...„zviditelňují nevědomé obrazy z naší minulosti"...
...„dávají nám příležitost prožít a pochopit, co nám bylo skryté"...
S rodinou odkud pocházíme jsme spojeni skrze celé generace. Nevědomky formuje to, jak vidíme svět, jak cítíme, myslíme a jednáme. Díky tomu je naše rodina jednou z hlavních příčin kvality našich vztahů, našeho zdraví, našeho života. Nerovnováhu často vyvažují ti nejcitlivější, většinou děti. Přebírají důsledky nedořešených událostí, napravují situace, které nezavinily a dostávají se do rolí, které jim nepřísluší. Tím však problém nevyřeší, ale dále zaplétají sebe i své potomky. Terapie systému pomáhá nalézt, jak je kdo ovlivněn osudy členů rodiny a jeho předků. To se děje sestavením vlastní rodinné konstelace nebo zapojením se do rodinné konstelace druhých.
V sobotu 24.2.07 proběhl u nás v Klubu Spirála další prožitkový seminář „Rodinných konstalací“. Průvodcem nám byl lektor Vladimír Kokoška.
Většinu života se věnuje různým formám sebepoznávání (jóga, bojové sporty, holotropní dýchání, aj.), od roku 1998 rodinným konstelacím. Po absolvování výcviku u Bhagata Johana Zeilhofera a intenzivního tréninku u Moa Doris Grevenstette, vede od roku 2003 vlastní semináře. Kromě rodinných konstelací se zabývá „mediací", tj. řešením sporů a konfliktů mimosoudní cestou. (www.sweb.cz/rodkonstelace)
Pro ty z vás, kteří o rodinných konstelacích již něco slyšeli, ale stále váhají se jich účastnit, píšu krátkou zprávu jako ujištění, že se skutečně nemusíte ničeho bát. Tohle je velice zajímavá a užitečná záležitost a hlavně zkušenost. Sama jsem sebrala odvahu a spolu se svými dvěma kamarádkami jsme navštívily již dva tyto semináře a musím říct, že věci mezi zemí a nebem fungují a mají svůj přirozený řád. Což je pro naši ekonomickou dobu až možná hodně překvapující. Sejde se spolu zhruba 15 lidí (minimálně tak 6), kteří budou postupně spolupracovat na vyřešení svých problémů ve vztazích s rodiči, dětmi, partnery a podobně. Princip je ten, že pokud se rozhodnete řešit například vztah s matkou, vyberete si ze skupiny člověka, který bude představovat vaši matku, dalšího, který bude přestavovat vás, další vašeho otce, další matku vaší matky atd. Až se vám podaří vystavit celou rodinou konstelaci. Tyto postavy pak postavíte do prostoru jak je vám libo a stanete se divákem. Díky vaší energii, která byla každému zúčastněnému předána, se od této chvíle před vašima očima začne odehrávat situace vašeho života. A vám docházejí souvislosti a docházíte k pochopení, ujasnění si daného citového zádrhelu a hlavně k odpuštění. Tak se energeticky vyčistí jakýkoli problematický vztah ve vašem životě. Je velice zajímavé být i pouhým „hercem", pokud si vztah řeší někdo jiný. Díky energii, která ve skupině vzniká, totiž prožíváte stejné pocity, jaké jsou vlastní postavě, kterou představujete. Přesto, že sami jste nic takového nikdy necítili. A to mohu z vlastní zkušenosti potvrdit.:)
Pokud jsem vás aspoň trošku naladila a obsah těchto seminářů je vám jasnější, tak seberte odvahu, podpořte svoji chuť a přijďte, další rodinné konstelace totiž připravujeme na sobotu 26.5.2007.
Gabriela Podroužková
Každý měsíc mezi nabízenými akcemi je tzv. Keramika pro veřejnost. Možná, že většina čtenářů si řekne: "Jak asi taková akce vypadá?" Proto mi dovolte představit vám akce tohoto typu.
Vše se pochopitelně odehrává v naší keramické dílně a mohou přijít zájemci všech věkových kategorií. Je dobré vzít si zástěru nebo starší oblečení. Hlína se může dostat všude. Po celou dobu akce je přítomna lektorka, která nejen rozděluje materiál a potřebné pracovní pomůcky, ale poradí těm, kteří rady potřebují. Vysvětlí, názorně předvede postup, pomáhá při samotné tvorbě. U začínajících keramiků se postupuje od jednoduchých výrobků jako je plochá keramika, vykrajování, využití šablon. Ti zkušenější pracují samostatně podle svých představ. K dispozici jsou i hrnčířské kruhy.
Všechny výrobky si autoři označí vlastní značkou a nechají v Labyrintu k vyschnutí. Na další akci, cca za měsíc, si potom výrobky naglazují a po vypálení odnesou domů.
Někdy se stane, že výrobek nepřežije výpal, ale počet výrobků, které si návštěvníci na akcí vyrobí, není omezený.
Ale víte co? Přijďte se někdy podívat. Těšíme se na Vás.
Hanka Zdvihalová
V kladenském Domě kultury na Sítné se 16.2. 2007 tradičně konal ples Labyrintu. K tanci a poslechu hrál Orchestr Miroslava Kopty, návštěvníci viděli ukázky taneční školy Metronom, sportovního aerobiku ČASPV Kladno, Tanečního Studia Amfora Praha a Studia Tap Dance Kladno. Součástí plesu byla i bohatá tombola, ve které se daly vyhrát pěkné ceny, za něž bychom touto cestou chtěli poděkovat i všem sponzorům.
Věříme, že všichni, kteří jste náš ples navštívili, jste se dobře bavili, děkujeme všem, kdo jste nás přišli podpořit a doufáme, že nám zachováte přízeň. Přejeme vám hezký zbytek roku a těšíme se na další setkání s vámi.
Alena Sejková
V pátek v 18.00 hodin se sešla parta dětí v Labyrintu, aby tu strávila noc. Po počátečních přípravách místnosti a vybalení věcí se hrály hry - např. Městečko Palermo, Vůdce smečky, Tleskaná a hry s písničkami. Po těchto hrách byla večeře – hranolky s kečupem. Posilněni jsme ve skupinkách hráli různé hry - karty, „Labyrint“, šachy, Sázky a dostihy, některá děvčata skládala z papíru zvířátka a kytičky.
S postupujícím večerem jsme vyrazili na zahradu, kde jednotlivci hledali tajemné slovo, a nakonec jsme hráli „Na molekuly“. Po hodince v zahradě nás čekalo sladké překvapení v kuchyňce a pak už pomalá příprava na spánek. Ale spát se ještě dlouho nikomu nechtělo a tiché šepotání bylo slyšet ještě po půlnoci.
Po ranním probuzení jsme zabalili věci, uklidili místnost a před cestou domů posnídali. Při loučení jsme se domluvili na další spaní v květnu, kdy si opečeme na zahradě vuřtíky.
Eva Bezoušková
O velkou dětskou karnevalovou veselici U Zlatého selátka, kterou pořádal Labyrint v sobotu 10.2. 2007, byl z veřejnosti tak jako každý rok, velký zájem. Vstupenky byly vyprodané týden před akcí a na některé zájemce se už nedostalo.
Princezny, berušky, vodníci, čarodějnice, mušketýři, prasátka, stonožky, motýlci, kovbojové a jiné krásné masky roztančily celý sál. Všude bylo veselo a plno smíchu. Netančily jen děti, ale i maminky, tatínkové a některé babičky. Velký zájem byl o vyhlašované soutěže. Nafukovaly se balónky, třídily barevné kroužky, házelo se hracími kostkami, komu padne nejdříve šestka. Soutěžilo se, kdo postaví z kostek nejvyšší komín, nebo kdo rychleji namotá na špulku provázek. Na některé soutěže si děti musely pozvat na pomoc rodiče, třeba na sundání pěti klíčů z kroužků, a tak soutěžili vlastně všichni. Hodně dětí si chtělo zazpívat do mikrofonu. Každý ze soutěžících si odnášel sladkou odměnu.
Také tombola byla velkou atrakcí. Hračky, perníkové chaloupky, čokolády a mnoho jiných zajímavých cen potěšilo všechny přítomné, kteří vyhráli. A vyhrál opravdu každý, kdo si koupil losy. Před koncem karnevalu byly vyhodnocené nejpěknější masky. Nebyl to pro porotu úkol lehký, všechny masky byly krásné. Nakonec vybrala porota deset masek, které dostaly medaili a velikou čokoládu. Aby to nebylo líto všem ostatním maskám, dostala každá alespoň lízátko.
Domů se nikomu nechtělo. Rozradostněné tváře dětí, spokojené úsměvy rodičů, poděkování za pěknou akci a jejich slova: „Těšíme se na příští rok, bylo to fajn,“ zahřálo u srdíčka nás, pořadatele z Labyrintu. Dělat a rozdávat radost dětem je přece naše poslání.
Zdeňka Kratochvílová
Celí promrzlí jsme došli do Straškova. Drobně mrholilo a první prosincový mrazík se nám zadíral za nehty. Ještě, že už jsme na nádraží, za chvíli nám to jede … Nejelo. „ Jo tady nám vlak zrušili, včera jel naposled. Vy to nevíte?!,“odtušila po půlhodině našeho drkotání na prázdném perónu kolemjdoucí paní. To už menší děti začaly natahovat. Celodenním putování na Říp je unavilo a těšily se na vláček. Teď se vyčítavě dívají na svoje starší kamarády. Jako kdybychom my za to mohli! Některé věci se holt nedají vysvětlit. A jiné zase pochopit. Vydáváme se pěšky do Roudnice. Naše cesta připomíná pochod smrti. Jde nám o to chytit přípoj. Ještě, že jsme turisté. Zoufalství a bezmoc rodí nápad: Když nám všude ruší tratě, my si postavíme nové. Alespoň u nás ve Spirále! A tak vznikla akce: MAŠINKY VE SPIRÁLE.
Už ráno v 9 hodin se nás v klubu Spirála sešlo asi 20. Někteří třímají barevné krabice s vláčky, jiní vytáhli ze sklepa zaprášené krabice s kolejišti. Ti malí mají pololetní prázdniny, ti velcí si na „to“ vzali dovolenou. Za chvíli stavíme kolejiště a nádraží, váhavými krůčky se rozjíždí první lokomotiva. Kolem poledne už všechno funguje, klubovnu zaplnily tři železniční okruhy.
Tak takhle nějak bych si představoval starost o zákazníky, napadá mě, když vidím tu plnou halu hrajících si lidí. Co říkáte, ČD, není to dobrý nápad?! Čas ukrajuje kroužení vlaků, cvakání výhybek, připojování vagónků. Najednou se Nejvyšší pan železničář podíval na svoje hodinky, nasadil si brýle, nádražáckou čepici, vzal do ruky „plácačku“ a odpískal konec. Je sedmnáct hodin. Vše se najednou zastavilo. Okna vagónků potemněla, koleje osiřely. Šlo se domů. Všechno tu holt musí klapat podle jízdního řádu. Ale slibuji Pašíčkovi, že co nejdřív zase vyrazíme na „vláčky“. Tentokrát na ty skutečné. Dokud jezdí.
inspektor státních drah Kamil Podroužek
O pololetní prázdniny 2. února 2007 vyrazila skupina 23 dětí se dvěma vedoucími z Kamenných Žehrovic na sedmý ročník „Ledové Prahy“. Je to akce pro děti z celé republiky, při které jsou vstupy do mnoha muzeí a na spoustu zajímavých míst v Praze zdarma nebo se slevou.
Po osmé hodině ráno jsme jeli autobusem na Zličín a odtud metrem na Václavské náměstí. Jako první jsme navštívili Muzeum voskových figurín v Melantrichově ulici na Můstku, dalším zastavením byla bobová dráha na Proseku, kde měly děti jednu jízdu zdarma. Potom jsme se byli podívat v Národním muzeu, kde byla i výstava „Pravěk“, která všechny přesvědčivě vtáhla do dob minulých.Výlet jsme zakončili v Metropoli na Zličíně, kde děti nejvíce zaujala světelná fontána.
Ledová Praha se všem moc líbila, a i když jsme na ní byli již potřetí, příští rok si ji určitě nenecháme ujít.
Eva Bezoušková
Volné čtvrteční odpoledne před pololetními prázdninami protancovalo několik desítek dívek a chlapců na naší diskotéce v malém sále Domu kultury Kladno s Dj. Úďou. Někteří návštěvníci diskotéky využili vstupu zdarma a přinesli si kopie vysvědčení se samými jedničkami.
Program zpestřilo vystoupení mažoretek ze Sokola Kladno a našich zájmových kroužků Diskotačení a Zpravodajů. Do soutěží se nadšeně přihlašovali malí i velcí, kteří tak získávali drobné odměny. Nejúspěšnější soutěží bylo skupinové tancování, které nebralo konce, protože děti nejvíce bavilo. Po osmnácté hodině ohlásil Dj. se smutnou tváří poslední písničku na přání a všichni jsme se s dobrou náladou rozešli domů. Snad příště na velikonoční diskotéce…
Ivana Peštová
V neděli, 28. ledna 2007 patřila scéna divadla Lampion dětem a jejich rodičům. To je přeci samozřejmost. Zcela zaplněné hlediště potemní, otevírá se opona a diváci se utiší. I to je v divadle běžné. Ovšem repertoár na toto odpoledne byl zcela jiný.
Pro diváky byla připravena přehlídka dovednosti a šikovnosti dětí z kulturně zaměřených zájmových kroužků Labyrintu – SVČVS Kladno. Celý program moderovala vedoucí zájmového kroužku Sluníčko s jeho členy. Řeknete si: „Co na tom“? Máte pravdu, není na tom nic neobvyklého, jen to, že malým moderátorům nebylo ještě ani sedm let. Mikrofon, ani mluvené slovo jim očividně nedělaly problémy.
Program zahájili členové divadelního souboru Paraplíčko třemi scénkami. Pestrými kostýmy a velkými, plochými, loutkami oživili celé jeviště.
Velkým potleskem odměnili diváci členky kroužku Orientální tance. Děvčata předvedla dva tance a ladným orientálním pozdravem ruky poděkovala divákům za ocenění.
Děti ze zájmových kroužků výuky na flétnu měly svá vystoupení rozdělena do dvou programových bloků, protože těchto kroužků máme pět. Každý z těchto členů se představil v sólové hře.
Ani o přestávce nechyběla prezentace činnosti Labyrintu. Členky kroužku vaření, Papáníček, připravily studené pohoštění, aby návštěvníci mohli posoudit, co se již naučily.
Program po přestávce pokračoval písničkami od děvčat a kluků, kteří se učí hrát na kytaru. Divákům bylo nabídnuto, aby si s nimi zazpívali, ale ohlas nebyl moc velký.
Malí čiperkové, děti ve věku od tří do pěti let, předvedli pohybové kreace na dvě písničky a všechny diváky přesvědčili, že název kroužku jim sedí.
Školáci, kteří mají zájem naučit se základy latinsko-amerických tanců, předvedli společně skladbu Měsíční svit a po něm se sólově představili v tancích cha-cha, samba a jive.
Vystoupení kroužku Diskotačení byla záležitost pouze dívčí a podívání to bylo pěkné.
V programu mohli rodiče a diváci poděkovat dlouholetým externím pracovníkům, kteří převzali malé upomínkové dárky.
Závěr programu patřil všem členům Sluníčka, kteří předvedli dramatizaci básničky „Opice“.
Úplnou tečkou bylo defilé všech účinkujících, kteří se sešli na jevišti. Byly jim předané keramické sněhové vločky a malý dáreček. Ovšem tím největším dárkem pro všechny účinkující byl určitě potlesk diváků a pro řadu z nich i pocity z prvního vystoupení na jevišti skutečného divadla.
Všem, ať malým či velkým, kteří se na programu podíleli, patří poděkování za hezké nedělní odpoledne.
Hanka Zdvihalová
Reakce malých účastníků akce
Terezka Hlaváčková
Nejvíce se mi líbilo rozdávání medailí Sněhových vloček.
Pavlík Cahák
Nejvíce se mi líbilo naše vystupování na jevišti.
Honzík Dlouhý
Nejvíce se mi líbily děti z flétniček a cvičení a diskotačení.
Leonka Vernerová
Nejvíce se mi líbila uvítací řeč.
Matouš Pastrňák
Nejvíce se mi líbil pohyb po tak velkém jevišti.
Fanda Komanec
Nejvíce se mi líbilo celé vystoupení.
Druhé kolo zimní ligy Pokémonů a MAGIC ARENA
Možná, že sobotní ne moc příznivé počasí pro pobyt a hry venku, přivedlo do Labyrintu hráče karet v hojném počtu. Rozdělili se na dvě skupiny a druhé kolo zimního turnaje Pokémonů začalo. Hráči hodiny získávali body v jednotlivých hrách, aby si odnesli nejen ceny za sobotní kolo, ale i body do zimního turnaje, který končí v březnu a hraje se o nový balík karet.
Nově se karetního odpoledne zúčastnili hráči Magic arena a také oni hráli o body a ceny za jednotlivá odpoledne. Získali průkazy o registraci hry a postupu na turnaje i v jiných městech. Turnaj bude mít ještě dvě kola – v únoru a v březnu, kdy vítěz získá čepici a triko Magic arena.
Hráči vyměňovali karty a hráli zápasy celé odpoledne s tím, že se jim v Labyrintu moc líbilo a příště určitě přijdou zase.
Ivana Peštová – hlavní organizátorka akce
Někdy je sobota, počasí k ničemu, zima ani jaro. Ne každému se chce zůstat u televize, jde se ven, ale když to není na procházení, může se jít i „někam“.
Kdo vyrazil tuto sobotu nebo neděli – 20. nebo 21. ledna, mohl obdivovat nádherné pohledy do dálky, protože nedávný vichr a déšť vyčistil prach z ovzduší. Říp se zdál být někde už za Švermovem, Středohoří na dosah a na obzoru byly vidět siluety modročerných hor až bůhvíodkud. Ale foukalo, dva dny po orkánu už ne tak moc, ale dohromady s vlhkým vzduchem to po hodince nebylo moc příjemné.
Když jste ale věděli, že modeláři všech oborů mají v kladenské hale BIOS výstavu modelů, mohli jste se ohřát a přitom vyvolat své zasuté vzpomínky na letadla, lodi, vláčky, papírové modely, ... které si mnozí z nás už od dětství chtějí zkusit postavit, nebo si s nimi hrát.
Jen jste vešli a bylo na co se dívat! Modely letadel z papíru, balsy, s papírovými i fóliovými potahy se skvěly na svých výstavních místech, ale mnohé i létaly a prokazovaly šikovnost svých tvůrců a pilotů. Letadla, házedla a vrtulníky létaly, vláčky projížděly tunely (věrně očouzenými tak, aby se dojmy co nejvíce přiblížily skutečnosti), svítily a drkotaly po úzkých kolejích, modely aut buď zaparkované na výstavních panelech nabízely k obdivu svou věrnost a dokonalost zpracování, nebo se dokonce honily a smýkaly na palubovce haly. Jen lodě to měly těžké. Lidi jsou přece jen spíš suchozemci a do haly se nějakou pro modely vhodnou vodní nádrž dostat nepodařilo. A k vidění byly modely, nad nimiž se člověku až točila hlava – jak dlouho, s jakými náklady a vybavením bylo třeba pracovat na modelu lodi korvety BORA (ex MRK-27, projekt 1239 a 2), aby tak vypadala, svítila, točila radary?
Ukázky schopností halových modelů – gumáčků, ale i elektroletů akrobatů dávaly prohlídce a obdivnému tichému civění svěžest. Modely, poháry, diplomy, někdy i fotky autorů, originální konstrukce (pro mne třeba MIG 8 – kachna), neuvěřitelně mladé tváře dětí – tvůrců modelů, tváře starších modelářů, kteří si své havárie už dávno mnohokrát prožili (stejně jako krásné pocity, když model opouští ruku co ho posílá do vzduchu a letí, letí a mírně stoupá do pravé zatáčky ...), to všechno kolorovalo atmosféru výstavy, spikleneckého vystavení dovedností a umu, technických zajímavostí a konstrukční krásy.
Venku byl zase vítr, s modely - letadly, loděmi a snad ani autíčky si venku hrát nešlo – těžké to ostatně měly i fungující stroje. Lidé pomalu z výstavy vycházeli a potkávali se s těmi, co se rychleji snažili už už dostat dovnitř.
Když je pak člověk zase sám, říká si, že je hezké od všech těch pečlivých, pracovitých a zaujatých lidí, kteří zhotovování modelů propadli, že vlastně zadarmo – vždyť vstup byl pro všechny jen „volný“ – přinesli, přivezli, instalovali, ale i dovolili instalovat a dovolili přinést na botách do tělocvičny bláto (i přes zelené návleky), aby poskytli „těm venku“ možnost zastavit se a podívat na jednu z mnohých příjemných tváří života, jednu ze stránek umu, pracovitosti, pečlivosti, dovednosti i krásy.
Kdo přišel, ten to ocenil. Děkujeme.
M. Zdvihal
V sobotu 6. ledna 2007 se uskutečnila akce „Povánoční relax na Astře“. Při příchodu si zájemkyně objednaly oběd a masáže. Dopoledne se účastnice věnovaly aerobiku a aquaerobiku. První lekce p-classu a bodystylingu s gumičkami doplnila půlhodinka cvičení na velkých míčích a uvolnění. Druhá lekce v bazénu byla takovou třešničkou na dortu. Cvičenky si zacvičily se žížalkami, zatancovaly, zaplavaly a hlavně se dobře pobavily.
V odpolední lekci byl styl cvičení zachován, ale pozměněny byly cvičební prvky.
Účastnice hodnotily obě části relaxačního dne velmi kladně a vyžádaly si pravidelná opakování. Odcházely příjemně unavené a pobavené.
Máte-li chuť prožít podobnou sobotu, sledujte naši programovou nabídku. Těšíme se na vás.
Jana Hahnová – hlavní organizátorka akce
V sobotu 6. ledna se uskutečnil již 3. ročník pohodové vycházky pro děti, ale i jejich rodiče a prarodiče. Na vycházku kolem Turyňského rybníka se vydalo 27 výletníků všech věkových kategorií. Během cesty si děti několikrát zasoutěžily a sbíraly dřevo na oheň. Pak už jsme dorazili na „Bílou skálu“- dřívější lom nad obcí Srby. Tam jsme společnými silami rozdělali oheň a opékali špekáčky. Po menším obědě jsme vyrazili zpět ke Kamenným Žehrovicím. Ač Novoroční šlápota - počasí bylo spíše jarní a celou dobu nás příjemně hřálo sluníčko. Takže už se všichni těšíme na jarní šlápotu, která bude tentokrát k rybníku v Doksích.
Eva Bezoušková
V předvánočním čase se opět sešli rodiče, prarodiče, děti a další diváci v parku Trilobit v sídlišti Centrum. Všichni se tu příjemně pobavili při vánočních vystoupeních dětí z kroužků Labyrintu Kladno. Prosluněné odpoledne přivedlo přes 100 účastníků. Program začal vánočními písničkami v podání malých muzikantů a zpěvačky Kristýnky Šíchové. Velký úspěch mělo taneční vystoupení dívek z kroužku Diskotačení a členů kroužku Malý čiperka. Na závěr si dívky z kroužku Zpravodajů připravily aerobik na vánoční písně. Vánoční pohodu doplnilo i cukroví a teplý čaj. Děti si zasoutěžily a pohrály na vánočních atrakcích a než se schovalo slunce, pomalu jsme se všichni rozcházeli domů.
Ivana Peštová
Mikulášský turnaj v šachu se uskutečnil v sobotu 9. prosince 2006 v obou budovách Labyrintu. Turnaj byl zároveň základním kolem krajského přeboru jednotlivců. Celkem se do Kladna sjelo 55 soutěžících, kteří soutěžili v mladší (26 účastníků) a starší (29 účastníků) kategorii. Hráli zde soutěžící nejen z Kladna, ale také z Berouna, Rakovníka, Zdic, Hořovic, Slaného, Buštěhradu, Řevnic a Úholiček. Ředitelem turnaje byl náš externí pracovník a vedoucí zájmového útvaru Šachy pan Ján Mišičko. Vítězové v jednotlivých kategoriích si odvezli diplomy a medaile a všichni účastníci pak sladké odměny.
Eva Bezoušková
Akce přilákala desítky malých i velkých návštěvníků…
Labyrint Kladno připravil v Domě kultury pro děti i dospělé tradiční předvánoční veselici plnou čertů, Mikulášů a andělů. Na velkém sále mohly děti soutěžit na různých atrakcích a přitom sledovat pódiový program, ve kterém bylo největším lákadlem vystoupení skupiny Maxim Turbulenc, kteří to na jevišti pořádně „rozjeli“.
Všechny přítomné ale dostaly do varu také malé tanečnice z pražského studia AT Domino, které nadchly profesionálním výkonem a nezničitelnou vytrvalostí v tancování. Na akci získaly přezdívku „Holky v alobalu“ a „Maxíci“ jim dovolili, aby si s nimi zatancovaly při jejich vystoupení. V pódiovém programu také zpívaly a s dětmi soutěžily „Pussy“ – známé dívčí duo, vystoupily břišní tanečnice z Labyrintu a děvčata z fit studia Venuše. Programem provázel moderátor rádia Relax Tomáš Kučera.
To ale nebylo zdaleka vše…
Hned v předsálí uvítal návštěvníky stan, ve kterém se dětem malovali čertíci na obličej. Na balkóně v dílně U starého Lucifera jste si mohli vyrobit např. čertovské rohy nebo čertovský prstýnek a pod balkónem zahrát netradiční hry v tajemném Kasinu u čerta Huberta. Na malém sále bylo možné poslat dopis nebo telegram Ježíškovi, podat si obrázkovou sportku nebo nazdobit medový perníček. Od 14,30 hodin tady pak vypukla velká Mikulášská nadílka, při které si přišlo pro dárečky na 45 dětí. A kdo měl štěstí, mohl při závěrečném losování soutěžních karet na jevišti vyhrát třeba dort nebo hračku.
Takže příště opět v Domě kultury nashledanou. Čertovsky se na vás těšíme. Šárka Sandevová
V sobotu 11. listopadu proběhl další ročník Pochodu se strašidly. Tento rok nás „strašidla“ opravdu provázela. Jako první nás hned během dne a hlavně při značení tras překvapilo strašidelné počasí, které nám během značení, ale i při samotném pochodu dávalo pěknou lekci.
I přes dovádění počasí, dorazilo na strašidelnou trasu 116 účastníků různých věkových kategorií. Odvaha jim tentokrát skutečně nechyběla. Tito odvážlivci mohli absolvovat malou trasu, která měřila 2 km a velkou trasu, která měřila 5 km. Nejvíc zájemců se vydalo na trasu malou, deset odvážlivců vyrazilo po velké trase.
Na obou cestách se účastníci nočního pochodu dozvěděli něco více o výskytu českých strašidel a jejich způsobu života. Když měli štěstí, tak potkali i opravdové strašidlo, které je trochu pozlobilo.
K povinné výbavě všech účastníků strašidelného pochodu patřila svíčka, lampion a samozřejmě velká odvaha. Všem malým i velkým účastníkům děkujeme za to, že se pochodu za strašidly zúčastnili. Všem strašidlům strašidlácky děkujeme za pomoc s přípravou a realizací pochodu.
Strašidlům zdar a za rok zase ahoj Gábina Podroužková
Kladno: Padesátka turistů z regionu zdolala v uplynulých dnech tři nejvyšší horské vrcholy Čech, Moravy a Slezska. Účastníci štafetového pochodu pořádaného Labyrintem SVČVS, turistickým oddílem mládeže Roháči a Klubem českých turistů TREK Kladno urazili od minulé středy do nedělního dopoledne za 95 hodin a 20 minut trať dlouhou 418 kilometrů.
„Rozdělena byla do několika etap. Místo štafetového kolíku jsme si předávali vlajky České republiky, Asociace turistických oddílů mládeže a města Kladna. Nejmladšímu účastníkovi akce Richardu Maryskovi bylo teprve osm let, nejstrašímu - Pavlu Kratinovi dvaačtyřicet,“ sdělil organizátor pochodu Luboš Marek.
Turisté byli podle výkonnosti a věku rozděleni do pěti skupin. Místem, odkud vycházeli, byla určena 1 323 metrů vysoká Lysá Hora. „Šli jsme nepřetržitě dnem i nocí. Ve tmě nám hodně pomohly čelní svítilny, které měla upevněna většina účastníků. Orientovali jsme se především podle map a turistického značení,“ řekl pořadatel akce.
Skupiny, které momentálně nebyly na trase, cestovaly vlakem nebo nocovaly v zařízeních Českých drah. Přes Lysou horu, Praděd a Kralický sněžník se turisté dostalali až na Sněžku.
„Počasí bylo dost proměnlivé. Když jsme přicházeli v neděli kolem desáté hodiny ke Sněžce, zastihl nás silný vítr, déšť a kroupy. Podobné počasí tu bylo i před pěti lety, kdy se konal předešlý ročník akce Za českými vrcholy,“ poznamenal Marek. Pochod přes území České republiky patří k náročnějším akcím, které Roháči z Labyrintu pro děti a mládež pořádají. Již od roku 1991 se koná vždy jednou za pět let.
převzato z Kladenského deníku ze dne 31.10.2006