Týdenní pobyt rodičů s dětmi jsme si v chatě Sněženka opravdu užili. Počasí nám přálo a malebné okolí, kam oko dohlédlo, působilo jako balzám na duši. Děti řádily u chaty, hrály hry, tvořily ze všech možných i nemožných materiálů, sportovaly, malovaly, bavily se na karnevalu či opékaly špekáčky na ohníčku. Malá Úpa a rodiny s dětmi, to jde dohromady. Klid, žádná auta, nedotčená příroda.
Celý týden jsme putovali po Pohádkové stezce aneb Putování Malou Úpou za krkonošskými pohádkami Marie Kubátové a sbírali obrázky na každém pohádkovém zastavení do pohádkové knížečky.
Oblíbili jsme si dětské hřiště
U kostela, které patří k místní restauraci a skýtá dětem mnoho zábavy a rodičům dopřeje čas k odpočinku.
Vyhlášení, předání odměn a diplomů nám připomnělo, že pobyt utekl jako voda a my se musíme vrátit domů.
Kamila Neškovska
A je to tady!
Začátek školy a prázdniny zůstávají jen vzpomínkou. Děti, které se zúčastnily příměstských aktivit s Labyrintem, mají určitě na co vzpomínat. Na 2 týdny
s korzárem Hookem a Harry Potterem, kde nás hry zaváděly do světa námořníků a do Bradavic. Nechybělo detektivní pátrání po „lodních grázlíkách“, dobrodružná výprava skalami k mořskému přístavu, odkud byla vyslána naše flotila se zprávou pro perského šáha, trénink nových námořníků, vodní hrátky a turnaje. A samozřejmě charakter korzára se utuží jen v bitvě. Tak jsme to raději pojistili bitvami na souši i na moři.
Zajímavý byl i týden s Harrym. Famfrpál, kouzelné šachy, pasování na kouzelníky, hledání klíče k bráně snů, cesta potteráckým expressem, čarování
z knoflíku /tady byly až moc překvapující výsledky/, slepičí cesta k Bílé skále, hledání kamene mudrců a další a další.
Snad vám, kluci a holky, otrlí cestovatelé, bezvadní kamarádi, kteří vše prožili během dvou týdnů na vlastní oči a někdy i kůži, zůstanou v hlavinkách tyto zážitky a zpříjemní vám první školní dny a též započne seriál nových přátelských vztahů, které na výletech vznikly a jistě budou pokračovat.
Jana Hahnová
Sobotu 30. května, kdy se letošní Den dětí uskutečnil, poznamenalo počasí, především déšť, ale i tak se akce uskutečnila.Ti, které počasí neodradilo a přišli, nelitovali.
Celým odpolednem provázel Aleš Švarc z rádia Relax. Na Městském stadionu Sletiště se bylo na co dívat a i do čeho se zapojit. Diváci shlédli před tribunou adrenalinové vystoupení VEHICLE "MIRACLE" BMX EXHIBITION, kdy bmx team přeskakoval na kolech svůj vůz. Dále jsme mohli vidět ukázky bojového umění klubu Kobra Kladno, aerobiku ze Sportklubu ČASPV Kladno. Byl připraven i akrobatický rockenrol ze Sokola Praha.
Vedle tribuny se nejmenší děti mohly pobavit při zábavné show plné písniček, tance, veselých soutěží i kouzlíček v Kabaretu smíchu.
Návštěvníci také mohli vyzkoušet aktivity Ústředního automotoklubu ČR, který na Den dětí přivezl trenažér bezpečnostních pásů, trenažér jízdy na motorce a dětské dopravní hřiště s výstavkou autosedaček. K vidění také bylo také auto Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, představili se Siberian Husky klub. Děti se mohly projet na koni nebo si zahrát karetní hry Blackfire.
Po celém areálu Sletiště byly připraveny soutěže, atrakce, lanové aktivity, velká trampolína, malování na obličej. Na závěr proběhlo losování odměn ze soutěžních kartiček, takže, kdo měl štěstí, vyhrál některou z pěkných cen, a kdo ne, mohl si kartičku vyměnit za drobnou odměnu. Takže příští rok opět nashledanou.
Eva Bezoušková
K přehrání zde uloženého videa je potřeba nainstalovat si Adobe Flash Player 10..
Viděla jsem tátu, jak válí sudy se svým synem v trávě a jiného, jak skládá loďku ze samolepek se svými dětmi. Viděla jsem mámu se synem, jak navlékají korále
z těstovin. A viděla jsem mámu, jak maluje klauna na obličej dívky, která si ho přála, protože jiná máma byla převlečená právě za toho krásného, milého šaška. Viděla jsem babičky, jak řádí se svými vnoučaty. Viděla jsem pana hostinského, jak pomáhá maminkám a jejich přání jsou předem splněna. Viděla jsem rodiče, jak se bavili společně se svými dětmi.
Jen jsem se dívala.
Viděla jsem mámy, které nazdobily hřiště, napekly buchty pro příchozí, přinesly plyšáky a sladkosti jako dárky pro všechny děti.
Dívala jsem se a uvnitř cítila smutek a pýchu. Smutek, protože právě v té chvíli už mým dětem dávno nebyly 3 roky a já si nemohla užívat tohle skvělé odpoledne
v jejich společnosti. A pyšná jsem byla na lidi – přátele, kteří nemyslí jen na sebe a se kterými mohu spolupracovat.
Viděla jsem spokojené a rozdováděné děti, pohodu a radost.
Jen jsem se dívala...
Jana Hahnová
15. květen je každoročně (od roku 1994) vyhlášen mezinárodním Dnem rodiny. My jsme tento den již po třetí oslavili sobotním pochodem pro celou rodinu. Cesta podle mapy vedla krásnou přírodou, sem tam z kopce, do kopce, loukou i skálou. Děti a rodiče se díky šílenému vynálezci Baňkovi dostali do doby ledové a jen díky svému umu, statečnosti a síle se probojovali od Človíčka, přes Havraní pírko, Rumcajse a další filmové postavičky ke hvězdnému rybníčku u Rákosníčka. Všichni svorně plnili úkoly, hádali pohádky a měli spoustu práce než došli do cíle své cesty, kde na ně čekal osvobozený Baňka a z radosti všechny náležitě odměnil. Hladovým poutníkům chutnaly špekáčky od pana Kulhánka a příjemné posezení dotvářelo rodinnou pohodu v sobotním podvečeru.
A Baňka? Ten se jen potměšile usmíval a těšil se, jak zase něco vyvede příští rok.
Jana Hahnová
BERUŠKA připravila pro děti na zahradě Labyrintu spoustu soutěží: poznávání zvířátek, skládání velkých puzzlí zvířátek, prolézání tunelem, nazdobení perníčku, zhotovení berušky z papíru, vybarvení obrázku berušky vodovými barvami, zhotovení veselého obličeje, stavění z lego kostek, zazpívání písničky nebo přeříkání básničky, poznávání barev a tvarů, lov rybiček, hod míčem do obruče, hod míčkem na „kočku“, skákání na trampolíně.
Tak, to jsme se pěkně zapotili, než jsme všechny úkoly na soutěžní kartičce splnili…
Odměnou za soutěže pak byla samolepka berušky a malý dárek pro všechny soutěžící.
A počasí bylo chladné, tak jsme se potřebovali trochu zahřát… A těšili jsme se na karneval.
Děti se šly převléknout do svých masek a na zahradě začal velký rej různých karnevalových postaviček. Při hudbě si všichni zaběhali, zasoutěžili a zatancovali.
A při závěrečné promenádě masek pak děti představily svůj kostým a prošly se před ostatními jako na módní přehlídce. Příjemně unaveni jsme se rozešli domů…
Tak za rok na BERUŠCE zase naviděnou.
Šárka Sandevová
V rámci vytvoření dlouhodobé a cílené preventivně výchovné činnosti v oblasti ochrany obyvatelstva jsme ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Středočeského kraje připravili výukový program s názvem Čtyři příběhy Karlíka Ohníka. Žáci při výuce získají ucelený přehled o činnosti jednotek požární ochrany,
o principech hoření, o nahlášení a průběhu požáru či způsobu hašení. Cílem této výuky je naučit děti, jak řešit mimořádnou situaci, na koho se obrátit nebo jak pomoci ohroženým lidem.
V rámci tohoto projektu jsme společně uspořádali Velkou hasičskou soutěž na zahradě Labyrintu. Soutěž byla určena především žákům 1. stupně ZŠ, kteří absolvovali program protipožární ochrany. Za účasti kladenských hasičů zde proběhly vědomostní testy, praktické zkoušky znalostí požární ochrany i úkoly prověřující dovednost dětí.
Žáci prokazovali své znalosti ve 12 disciplínách. A prokázali je na výbornou.
Nejzajímavější pro ně byla přistavěná požární technika, oblečení hasičů a ukázky práce hasičského sboru se zasvěceným výkladem. Výherci obdrželi zajímavé ceny a všichni ostatní spoustu dárků od hasičů.Tento den si děti budou určitě velmi dobře pamatovat a možná jednou nastane situace, kdy upotřebí získané informace.
Jana Hahnová
Tedy dámy to byl rej. Počasí sice nebylo podle našeho gusta, protože ohavně svítilo sluníčko a my, co vylézáme z našich krásných, voňavých bažin a jedových chýší, přece jen bychom raději nějaký ten ponuráček mráček. No, ale jinak to pochutnáníčko a teplíčko. Máme vystaráno na celý dlouhý rok. Také doufám, že jste se pořádně natrénovaly na pravou Filipojakubskou noc. On takový dobrý trénink
s kolegyněmi vynahradí dlouhé létání po nocích.
Též vítám mezi nás jednu novou bábu a jednoho dědka, Blaženu Křivozubou a Bonifáce Dobrého, kteří byli odsouzeni za včarování pekelných duchů do těl mnohých počestných občanů, vaření lektvarů z blínu, žabích oušek a muších stehýnek, létání na koze v povětří a roznášení černých drbů po okolí. Pro tyto ďábelské skutky byli odsouzeni k upálení. Oba se v trojnásobném výslechu přiznali
k čarodějnictví a proto byl rozsudek vykonán právě na našem reji L. P. 2009. Tímto obřadem oba vstoupili do našich řad.
Tak příští rok na viděnou. Láry fáry – jsme tu pořád mezi vámi!!!
Jana Hahnová
Na zahradě Labyrintu se uskutečnila oslava pálení čarodějnic pro menší i větší děti. Hned od začátku měly děti soutěživou náladu a v soutěžích o ni nebyla nouze. Za soutěže dostaly sladkou odměnu. Po dobu než se začaly opékat buřty, si mohly děti vyrobit pravou čarodějnici, kterou poté mohly s rodiči spálit. Ohniště bylo pečlivě připraveno a zdobila ho vyrobená čarodějnice, kterou bylo zahájeno vzplanutí ohně. Některé čarodějnice vypadaly jako živé, ale děti byly odvážné a čarodějnic se nebály.
Akce se zúčastnilo hodně dětí, zejména těch menších. Při přípravách slavnostního pálení pomáhaly i děti, které Labyrint navštěvují a pomáhají organizovat jeho akce. Při soutěžích hrála veselá hudba, která se dětem líbila, protože i my děvčata z kroužku novinářů jsme měly co dělat, abychom se „nevlnily“ v rytmu hravých písniček. Akce se Labyrintu velmi podařila.
Denisa Zlatohlávková, Novinářský kroužek Labyrintu
Další foto najdete zde:
http://labos.rajce.idnes.cz//* Vyšlo pěkné slunečné počasí.
* Návštěvníci viděli malá zvířátka, poštovní holuby pana Janouše z Hradečna a jejich vypouštění k letu, ukázky military.
* S kvízy o přírodě se prezentovala Záchranná stanice AVES.
* Zajímavé povídání a ukázky připravil včelař Otakar Zdych.
* Na tvůrčích dílnách jste si mohli vyrobit nápaditou housenku, květník ubrouskovou technikou, ozdobit perníček, udělat batikovaný šáteček a košíček z proutí.
* Nechyběly adrenalinové lanové překážky našeho horolezeckého kroužku a astronomické pozorování našeho astronomického kroužku.
* Děti mohly soutěžit na našich atrakcích a při pódiových soutěžích zaměřených na přírodu.
* Losovali jsme zeměkoulové kupony, které mohli zájemci získat na našich akcích pořádaných ke Dni Země od 1. do 23. dubna, a výherci získali odměny.
* Vyhlásili jsme soutěž o největší stříbrnou hliníkovou zeměkouli - vítězové získali hodnotné odměny. Na všechny zhotovené zeměkoule se můžete přijít podívat do Labyrintu do konce května.
Šárka Sandevová
Velké morče, střední morče, menší morče a dvě malá morčátka různých barev, králík a dva velcí šneci – tak tato zvířátka se sešla se svými páníčky (dětmi a maminkami) ve středu 22. 4. na zahradě Labyrintu. Připravili jsme pro ně improvizovaný výběh na trávě, kam jsme je postupně pouštěli a sledovali, co dělají. Jedno z nejmenších morčat nám ale hned na začátku akce připravilo „horké“ chvilky, když ho holčička vyndala z přinesené přepravky, namířilo si to rychlým úprkem do nejbližšího trnitého a hlubokého křoví, takže jsem ho chytla v posledním momentu před jeho zmizením.
Na morčata jsme vůbec museli dávat větší pozor - aby se nám nepářila, takže jsme do výběhu dávali vždy nejdříve tři samičky a pak dva samečky. Nyní můžeme jen doufat, že majitelé měli s pohlavím morčat pravdu…
Ve výběhu byla zvířátka ráda, protože si užívala prostoru i čerstvé trávy k jídlu. Někdy se i do sebe pustila, když se občas lehce prala o jídlo a možná zápasila
o teritorium. Od dětí a maminek jsme se dozvěděli, že jejich morčata jedí také mrkev, okurku, hlávkový salát, meloun, ananas, rajče, chléb, piškoty, zrníčkové směsi, seno ad. Králík jí seno, granule, mrkev, petržel, salát, zelí, zrní všeho druhu a velcí šneci si prý nejlépe pochutnají na hlávkovém salátu. Pro děti byly ještě připraveny jednoduché hry a kvízy o přírodě.
Na zvířátka se pak ještě přišly podívat děti z kroužků „Malý čiperka“ a „Budu školáček“ s rodiči, takže odpolední „hrátky se zvířátky“ se vydařily (i díky pěknému počasí) a těšíme se na setkání někdy příště.
Šárka Sandevová
Dnes, v neděli 19. 4. 2009, jsem šla s mým taťkou do blízkého parku Trilobit. Byla tam akce, která se jmenovala hrátky v Trilobitu. Moc se mi tam líbilo, protože tam byly moc pěkné soutěže. Například házení míčem na basketbalový koš, líný tenis a kroket. Různé testy o přírodě pro děti i rodiče, třídění odpadků (formou hry) do malých popelnic, poznávání zvířat a jejich mláďat. Malovali jsme na chodník křídami obrázky z přírody, kde svítilo sluníčko na louky plné kytek, okolo jezdily vláčky a auta, nad nimi létali motýli a běhali psi a dokonce na jednom obrázku byl hrad i s princeznou.
Dostávali jsme moc pěkné ceny. A jestli jste dnes nebyli, tak určitě přijďte příště.
Terka Peštová, 9 let
18. 4. od 10.00 hodin proběhlo poslední kolo Jarní florbalové ligy Labyrintu. Ještě si připomeňme, která družstva se ligy zúčastnila: Zájmový kroužek Labyrint Kladno, Sokol Kladno, zájmový kroužek Florbal Labyrint Kamenné Žehrovice a Florbal Smečno. A teď už jen mrkněte, jak dopadlo poslední kolo. Jak Labyrint, tak Sokol Kladno pro nás připravily díky jejich bojovnosti velmi zajímavé zápasy. Ostrá a rychlá hra Smečna a Kamenných Žehrovic přinesla výsledky a hráčům radost
z prvních dvou míst.
Stav po čtvrtém, posledním kole:
Výsledky celé Jarní florbalové ligy:
1. místo tým florbalistů ze Smečna: celkem 29 bodů
2. místo tým ZÚ Florbal Labyrint Kamenné Žehrovice: celkem 27 bodů
3. místo tým Sokol Kladno: celkem 9 bodů
4. místo tým ZÚ Florbal Labyrint Kladno: celkem 7 bodů
Daší foto najdete zde:
http://labos.rajce.idnes.cz//V sobotu 18. dubna se v kladenském Labyrintu konalo čtvrté, závěrečné kolo Zimní ligy 2009 v karetní hře Magic:the Gathering. Všichni zúčastnění hráči tak měli poslední šanci zamíchat s celkovým pořadím a vybojovat si co možná nejlepší umístění. Na turnaj dorazilo devatenáct hráčů, kteří byli rozhodnuti se "poprat"
o spoustu zajímavých cen, jenž čítaly pět boosterů, čtyři sady turnajových obalů, šest plakátů a spoustu dalších zajímavých pomůcek a suvenýrů s motivem nejpopulárnější sběratelské karetní hry na světě. Poté, co se hráči usadili v herně, byla oznámena tradiční čtyři kola s délkou 40 minut a pak už nic nebránilo, aby turnaj propukl v plném rozsahu. Znovu jsme mohli být svědky mnoha dramatických bojů, které se leckdy protáhly až na celou délku kola. Pestrobarevnost balíčků opět nabrala nových rozměrů. Vedle klasických kusů jako U/W controlu, Affinity, W/B MimicLife a MonoB Racku, jsme měli možnost vidět v akci například DoranRock, Fritku, Bant Aggro nebo Second Sunrise kombo. Tři hodiny čítající čtyři kola utekly jako voda a hráči už se mohli těšit na vyhlášení výsledků. Turnaj samotný vyhrál Lukáš Poncar se svou Affinitou, druhé místo pro sebe vybojoval Jan Leopold s Doranem a třetí místo získal Jan Varga pilotující Bant Aggro.
Následoval okamžik, na který všichni čekali, a to celkové vyhodnocení Zimní ligy 2009. Celkovým vítězem se stal aktivní člen zájmového kroužku MtG Labyrintu Martin Bezecný, který se zúčastnil všech čtyř turnajů série a nasbíral celkem 36 bodů. Druhé místo po právu získal Adam Hanus, další aktivní člen zájmového kroužku MtG Labyrintu, jenž během čtyř turnajů nahrál 28 bodů. Bronzovou medaili si pak zasloužil Marek Pospíšil, který dokázal během tří návštěv u nás nasbírat celkem 27 bodů.
Zimní liga 2009 je u konce, všechna kola jsou dohrána, ceny rozdány, a tak pro tuto sezónu kladenská turnajová sezóna v Magicu končí. My, organizátoři, máme však to potěšení vám oznámit, že od října pokračujeme již třetí sezónu s kroužkem, na kterém se každý týden věnujeme Magicu více do hloubky než jen v rozměrech hry samotné. A navíc - od listopadu 2009 rozjíždíme celodenní turnaje se šesti koly, na nichž se bude hrát již pokaždé o velmi pěkné a hodnotné ceny v podobě boosterů a dalších překvapení. Těšíme se tedy na vaši návštěvu. A vězte, že čím více vás, hráčů, bude chodit, tím lepší ceny pro vás budeme moci připravit a tím více zábavy si všichni společně užijeme.
Jirka Tůma a Míra Vykydal
V rámci programů ke Dni Země jsme 8. a 17. dubna uskutečnili pro školáky výlety do jízdárny ve Smečně. Prohlídka jezdeckého areálu ve starém pivovaře pokračovala seznámením dětí s koňmi, o kterých jim pan Suchel moc hezky povídal. Jak se jmenují, jaká je to rasa, jaké mají vlastnosti, odkud pocházejí, jaký je rozdíl mezi hřebcem a valachem z hlediska vhodnosti koně pro výcvik.
Obdivovali jsme pohádkově krásného hřebečka Kulíška se zapletenou bílou hřívou a s respektem děti podávaly pamlsky novému přírustku ve stáji - vznosné klisně Chelsee. Chelsee je strakatá, hnědo - bílo - černá, na takových koních jezdili indiáni.
I děti se svezly - sice jen na malých školních koních Kájovi a Zlatce, ti nebyli tak moc vysocí, ale s dětmi měli ohromnou trpělivost. Za odměnu dostali od dětí kousky mrkve, jablka a suché pečivo. Děti byly nadšené a některým se pohled na svět
z koňského hřbetu tak zalíbil, že se rozhodly, že se budou na koních učit jezdit. Zvláště, když závěrem měly možnost vidět pana Suchela s Kristýnkou odjíždět
v sedlech závodních koní na projížďku do lesa.
To byl zážitek!
Alena Loučanská
Na začátku velikonočních prázdnin odjeli florbalisté z Kamenných Žehrovic na soustředění na turistickou základnu Labyrintu do Libušína. Většinu času jsme sportovali - turnaj v kroketu, v petanque, hrál se nohejbal, florbal v tělocvičně, fotbal na umělém povrchu. V pátek se jsme šli naučnou stezkou po bývalé sopce na Vinařické horce. V bývalém lomu jsme si opekli uzeninu a vyšli zpět k Libušínu. Krom sportování nechybělo ani relaxování při sledování filmu a společenských hrách. Když jsme v sobotu měli odcházet ze základny, moc se nám nechtělo. Těšíme se na další společné soustředění.
Eva Bezoušková
Na hradě Láboš se objevil list. Byla to však jen pouhá část, kde starý sedlák vyprávěl, proč a jak zabil mladého vojáka. Rok poté se dozvěděl, že to byl jeho syn. Po hrozné zprávě odešel z domova hledat spásu a milost.
Rytíři Bílých skal se sešli, aby dokončili svůj případ. Než vyrazili po stopách starého sedláka, museli prokázat svou udatnost, sílu, důvtip a smysl pro čest a přátelství v náročných kláních. Bylo třeba vyrobit si masky na noční rituál a připravit se na pátrání druhého dne. Rytíři nacházeli zakódované stopy a museli překonávat obtížné úkoly. Prošli slepeckou stezkou, hlubokým pralesem, probojovávali si cestu se zprávou, až došli k Bílé skále, kde nalezli hrob starého sedláka a jeho poslední zprávu s prosbou a odkazem na poklad. Případ byl vyřešen a rytíři byli odměněni Pipinem Velikým.
Jana Hahnová
Daší foto najdete zde:
http://labos.rajce.idnes.cz//se děti rozhodně nenudily. Počasí nám přálo, hráli jsme spoustu zajímavých akčních her, jak na zahradě Labyrintu, tak v blízkém Sítenském údolí - na fotografiích je zachycena oblíbená soutěž o nejvíce ukradených čertích ocasů. Hodinku jsme strávili u počítačů. Barvili jsme vajíčka a povídali si o velikonocích a velikonočních zvycích. Jeden z takových moravských, venkovských zvyků jsme hned vyzkoušeli na zahradě: soutěž v hodu vařeným obarveným vajíčkem do dálky – aniž by se vejce rozbilo – nevíme, jak je to možné, ale vyhrál vždycky s přehledem Kája! S velikým zaujetím děti vybarvovaly jarní madalky...
A vše jsme prokládali různými dobrůtkami, které jsme si průběžně společně
v kuchyňce připravovali.
S některými se těšíme v létě na společný tábor. Nechcete se také přidat? Jedeme do Kokořína.
Alena Loučanská
Ač jarní šlápota, počasí bylo přímo letní. Sluníčko vytáhlo téměř padesátku dětí a rodičů do přírody na pohodovou vycházku, která byla tentokrát ve znamení Dne Země. Vyrazili jsme z Kamenných Žehrovic kolem Záplav na parkoviště u ostrůvku. Tam si děti zahrály na zvířátka a zasoutěžily si. Pokračovali jsme po naučné stezce Mrákavy, kde jsme se dozvěděli spousty zajímavých informací o stromech. Když jsme došli k hájovně Mrákavy a ke starému lomu, děti šly k jezírku hledat vodníka a vodní žínky. Naším cílem bylo leknínové jezírko, u kterého jsme si odpočinuli před vyvrcholením celé vycházky. Všichni už se moc těšili na oheň, který jsme společnými silami rozdělali u Záplav. S chutí jsme "poobědvali" opečené vuřtíky a vyrazili směr Kamenné Žehrovice.
Eva Bezoušková
Poslední březnovou neděli se v kladenském divadle Lampion uskutečnila přehlídka činností zájmových útvarů Labyrintu. Nikoli všech, jen těch umělecky zaměřených, ale i tak nám zabrala celý den.
Hlediště bylo zaplněno dopoledne i odpoledne rodiči, prarodiči a příbuznými dětí, a bylo se opravdu na co dívat! Přehlídku stejně jako loni zahájil svým představením divadelní soubor Paraplíčko, a pak už se střídaly nejrůznější tance, flétny, kytary a další dva divadelní soubůrky… Letos poprvé se veřejnosti předvedli i malí předškoláčci, pro které byl vstup na jeviště do světel ramp rozhodně premiérovou záležitostí, se kterou se vyrovnávali každý podle svého založení. Někteří se po jevišti pohybovali s radostí, jiní s ostychem a někteří s pláčem způsobeným trémou, ale všichni byli opravdu roztomilí a sklidili zasloužený potlesk, oni i všechny jejich „paní učitelky".
Přehlídku uváděl zkušený moderátor Dan Adam, který s Labyrintem dlouhodobě spolupracuje, a který byl zárukou, že se diváci nebudou nudit ani
v případě nečekaných prostojů při přestavbách jeviště.
Všichni se snažili ze sebe vydat to nejlepší. Někteří lektoři vedou kroužků více, jako například paní Ranecká, nebo studentka Anička Vodičková, která se svými
7 kroužky flétniček je rekordmankou. Proto měly tyto naše externí pracovnice největší zastoupení
v obou programových blocích.
Viděli jsme také spoustu pěkných, nápaditých kostýmů, namátkou třeba zelené dráčky - Čiperků, barevné oblečení tanečníků pod vedením paní Ranecké, střízlivé, ale působivé jednotné soupravy hip - hopáků z Kamenných Žehrovic, nebo nádherné kostýmy břišních tanečnic, specielně překrásná „motýlí křídla“ dospělých
z našeho Labyrint klubu Spirála.
Čekání v době generálních zkoušek v předsálí všem zpříjemnilo občerstvení na malém baru.
Při závěrečném defilé na jevišti děti i jejich lektoři dostali jako poděkování malý dáreček.
Máme ohlasy, že přehlídka byla zajímavá i pro veřejnost, která k nám zatím nechodí. Každý, kdo na Jarní kvítek přišel, měl možnost uvidět co Labyrint nabízí a udělat si představu, jakou
činnost členové v kroužcích dělají.
Se všemi se těšíme na viděnou v příštím roce na Jarním kvítku 2010 ve zrekonstruovaném Lampionu!
Alena Loučanská
Stav po třetím kole jarní ligy:
1. místo tým florbalistů ze Smečna: celkem 24 bodů
2. místo tým ZÚ Florbal Labyrint v Kamenných Žehrovicích: celkem 20 bodů
3. místo tým Sokol Kladno: celkem 7 bodů
4. místo tým ZÚ Florbal Labyrint Kladno: celkem 3 body
Jana Hahnová
V měsících únor až duben 2009 probíhá opět Jarní florbalová liga Labyrintu, které se letos účastňují tyto čtyři týmy: Zájmový kroužek Labyrint Kladno, Sokol Kladno, Zájmový kroužek Florbal Labyrint Kamenné Žehrovice a Florbal Smečno. Utkání probíhají vždy v sobotu a to 28. 2., 21. 3., 28. 3. a poslední kolo se bude konat 18. 4. 2009 v tělocvičně Střední průmyslové školy Kladno od 10.00 do 14.00 hodin.
Po prvním a druhém kole získaly týmy Kamenných Žehrovic a Smečna 15 bodů a týmy Sokol Kladno a Florbal Labyrint 3 body.
Ivana Peštová
Turnaj 21. 3. - zde Turnaj 28. 2. - zdeVčera v Labyrintu proběhl druhý večer povídání s bylinkářkou Marcelou Bohuslavovou, tentokrát na téma Jak zdravě zhubnout do jarního a letního oblečení.
Paní Bohuslavová přinesla na ukázku /i ke koupi/ řadu preparátů, bylinných směsí a kapiček, nechyběl ani francouzský zelený jíl. Také jsme si připravily a během povídání ochutnávaly jeden z čajů. Chutnal mi, aniž bych ho musela doslazovat a musím říct, že jsem později s vděčností pocítila jeho blahodárné účinky na vlastním zažívání.
Některé z nás byly docela překvapené, když paní Bohuslavová začala
v souvislosti s hubnutím mluvit o sebepřijetí a lásce k vlastní osobě a tělu. Vysvětlovala, z čeho může pramenit přejídání, proč někteří lidé nemohou „shodit" kila, k čemu jim to slouží…
A v diskusi jsme se dostaly až k tomu, že není třeba nechat se manipulovat reklamou s vychrtlými modelkami, ani výrobci módního oblečení, kteří šijí oděvy velikosti S.
Alena Loučanská
Labyrint připravil turnaj pro začínající hráče florbalu. Herním systémem každý
s každým soutěžila tři družstva, Zájmový kroužek florbalu Labyrint Kladno, Zájmový kroužek florbalu Labyrint Kamenné Žehrovice a Sportovní klub Kladno. A jak to dopadlo? Ťukněte na Turnaj 18. 3. - zde a podívejte se.
V sobotu 14. 3. proběhlo v Labyrintu již třetí kolo Zimní ligy Magic. Tentokrát lákadlům této hry podlehlo celkem 13 kouzelníků v čele s Martinem Bezecným, který se po dvou kolech Zimní ligy chopil celkového vedení. Hrála se čtyři kola, během kterých jsme mohli shlédnout nejednu dramatickou bitvu o body do celkového hodnocení. Hráči měli možnost se během svých vzájemných soubojů setkat
s roztodivnými archetypy. Mezi nejúspěšnější patřila Affinitka, W/B MimicLife deck, MonoB Rack, a samozřejmě tradiční U/W „mlzimazivotujicotojde“ kontrol (:-D).
První místo zaslouženě získal Marek Pospíšil s Affinitou, na druhé pozici se nakonec usídlil Adam Hanus pilotující W/B MimicLife a bronzovou příčku obsadil Martin Bezecný s U/W kontrolem, který si tak udržel celkové vedení a se šestibodovým náskokem si tak vybudoval optimální pozici pro poslední kolo, ve kterém se bude bojovat o celkové vítězství.
Jako odměny byly tentokrát rozdány playsety(čtveřice) foilových karet Boggart - Ram Gang, Wilt - Leaf Cavaliers, Lava Axe, Selkie Hedge - Mage a Duergar Hedge - Mage. Opět se dostalo na všechny, takže každý ukořistil nějakou tu kartu do sbírky.
A kdy že se uskuteční poslední kolo Zimní ligy 2009? Bude to již 18. dubna, opět od dvou hodin v budově Labyrintu. Nezapomeňte, že toto kolo je kolem závěrečným, na kterém se budou rozdávat odměny nejen za turnaj samotný, ale především za celkové pořadí. Máte poslední šanci nahrát alespoň několik bodíků navíc, a zlepšit si tak své celkové umístění. Těšíme se na vaši účast a doufáme, že se vám, hráčům, bude závěrečný turnaj líbit.
Jiří Tůma a Míra Vykydal
Třetí kolo Zimní ligy - zdeZasoutěžit si a pobavit se přijely děti ze základní a praktické školy v Kladně, soukromé školy Slunce ve Stochově, speciální školy Korálek v Kladně, speciálních tříd ZŠ ve Stochově a praktické školy v Ledcích.
Soutěžilo se v různých oblastech a kategoriích. Ve sportovním čtyřboji, kde soutěžily všechny kategorie, se zápolilo ve shazování kuželek, v hodu na basketbalový koš, prolézání obručí na čas a sedy - lehy na čas. I hudebně - dramatická oblast byla určena pro všechny kategorie. Děti zpívaly a recitovaly. Starší dívky připravovaly lahůdky ze studené kuchyně a v závěru pozvaly ostatní soutěžící na výborné pohoštění. Starší chlapci vyráběli papírový model letadla. Mladší děti ve výtvarné části stavěly obydlí z lega a malovaly zvířecího kamaráda.
Po soutěžení na všechny čekala zábava ve velkém sále, kde se tančilo s míčky a balónky, podlézalo lano, poznávaly se písničky. A pak již přišel závěr celého dopoledne, kde byli vyhodnoceni nejlepší soutěžící, kteří získali diplomy a ceny, ale i ostatní neodcházeli s prázdnou. Obdrželi účastnické listy a drobné ceny.
Při potlesku na závěr jsme si řekli, že se rádi za rok uvidíme znovu.
Eva Bezoušková
Letošní ples byl tak trochu výjimečný. Svůj velmi zdařilý debut zde měla kapela Černý brejle. Její melodie dostaly tanečníky na parket ihned po úvodu Honzy Lukavského.
Velmi úspěšná vystoupení Taneční školy Karasových ve standardních tancích, Belly Dancers v břišních tancích a tanečníků J. Vöröse v latinsko - amerických tancích zaujala a motivovala diváky k vlastním tanečním kreacím. Ples probíhal
v příjemné atmosféře, dotvářené zajímavým osvětlením a temperamentním moderováním. Snad nebylo hosta, který by si neodnesl alespoň jednu velmi zajímavou cenu z naší tomboly. Dokonce jedna cena – vana, posloužila jako přepravní košík na tombolové dárky.
Jana Hahnová
V sobotu 21. února se v Restaurantu U Zlatého selátka už po jedenácté roztančil sál dětskými maskami. Princezny, čarodějnice, mušketýři, vodníci, myšky, zajíčkové, motýlci, krásná bílá ovečka, ale také skot, který měl i dudy a uměl na ně hrát a mnoho dalších roztodivných, krásných masek. Sál byl vyprodaný do posledního místečka. Bohatá tombola a mnoho soutěží pro děti i rodiče, zpestřily tříhodinový program. Vyhodnotit nejpěknější masku byl opravdu tvrdý oříšek. Zvládli jsme všechno. Všichni odcházeli spokojení s úsměvem na rtech. Karneval skončil. Ať žije dvanáctý karneval v roce 2010.
Zdeňka Kratochvílová
Letos jsme pořádali již 9. ročník této oblíbené soutěže pro prvňáčky, takže příští rok budeme mít kulaté jubileum a na nové prvňáčky se už moc těšíme.
V letošním roce se nám přihlásilo 52 prvňáčků, samotné soutěže se pak zúčastnilo o pět dětí méně. Zastoupení měly tyto školy: 1., 2., 5., 6., 8., 10. a 11. ZŠ Kladno, 1. ZŠ Švermov, ZŠ Brandýsek, ZŠ Buštěhrad, ZŠ Hřebeč, ZŠ Družec, ZŠ Kamenné Žehrovice, ZŠ Lány, ZŠ Pchery a ZŠ Velká Dobrá.
Prvňáčkové plnili několik disciplin, za které získávali body.
- překreslení, vybarvení a vystřižení obrázku
- stavění z lego kostek
- zahrání nebo zazpívání písničky
- přeříkání básničky
- pantomima
- skládání velkých puzzlí
- třídění míčků podle barev za 1 min.
- skládání barevných špalíčků
- sportovní aktivity: dva kotouly vpřed, skok z místa, hod do basketbalového koše, dřepy za 1 min.
* 1. místo získal Matěj Donát z 10. ZŠ Kladno, 2. místo Dan Strnad z 5. ZŠ Kladno, 3. místo Šárka Vosátková z 10. ZŠ Kladno.
* Vyhrály všechny děti - už tím, že se do soutěže přihlásily a zkusily si, co dokážou.
* Slavnostní vyhlášení bylo opět v Kladenském divadélku, kam si rodiče přišli pro své „statečné“ ratolesti.
* Všechny děti dostaly odměny, prvních pět získalo také hrneček s logem soutěže.
* Děkujeme rodičům a školám za spolupráci, rovněž patří dík firmě „Foto u Tomáše Rady“, která do soutěže věnovala pěkné ceny.
Šárka Sandevová
Dne 14.2. se ve 14:00 v kladenském Labyrintu sešlo celkem devatenáct nadšenců pro karetní hru Magic: the gathering. Měli také důvod. Čekalo je odpoledne plné dramatických soubojů, důkladně promyšlených strategií a nevyzpytatelných záludností ze strany soupeře; a to vše proto, aby v závěru dosáhli co nejlepšího umístění, tedy co nejhodnotnější ceny. Toto vše jim nabídlo druhé kolo již třetího ročníku Zimní ligy Labyrintu ve hře Magic.
Samotná účast byla pro organizátory velmi milým překvapením. Herna, ve které se měl turnaj odehrát, si tak vyžádala pár kosmetických úprav, aby měli všichni hráči dostatek prostoru pro hru. Následně už se mohlo přejít k samotnému turnaji. Byly oznámeny celkem čtyři kola, každé o délce čtyřicet minut. Poté už nic nebránilo tomu, aby se osm dvojic pustilo do souboje o první turnajové body. Lichý (devatenáctý) hráč vždy musel čekat až na další kolo, aby se mohl vrhnout do bojů. Jako satiskfakce mu byl přiznán tzv. „Bye", což je automatická výhra započítávaná do turnaje. Co se týče rozboru herního pole, na turnaji se objevily balíčky snad ze všech koutů Magicového světa. Měli jsme tedy co dočinění s různorodými herními strategiemi a technikami. Mezi nejvíce vyčnívající patřily Affinita, Elfové, černý kontrol, Boros deck wins, Doran Rock a MonoB Rack.
Po čtyřech kolech dramatických bojů nám z herního pole vykrystalizovali jak neporažení mágové, tak i méně šťastní kouzelníci, kteří tentokrát skončili v poli poražených. Celkovým vítězem se stal pilot Affinity Lukáš Poncar, který nenašel přemožitele ani v jednom ze čtyř kol, obdobně jako celkově druhý Martin Bezecný
s modrobílým kontrolem vlastní výroby. Bronzovou medaili pak vybojoval Marek Folprecht s MonoB Rackem. Celé konečné pořadí turnaje si můžete prohlédnout
v tabulce.
Jako odměny byly tentokrát rozdány některé karty, mezi nimiž nechyběly slušné rarity. Čím lépe se hráči umístili, tím lepší kartu si mohli vybrat. Nakonec tak nikdo neodešel s prázdnou.
Druhé kolo je za námi. Co nového přinese to třetí? My, organizátoři, věříme, že se dočkáme stejně velké účasti, jako na kole předešlém. Díky Vám, hráčům, může Magic na Kladně vzkvétat a časem máme šanci společnou prací dosáhnout na mnohem větší, zábavnější a cenově hodnotnější turnaje. Stane se tak už příští sezónu? Uvidíme. Pokud magicářů na Kladně bude přibývat, určitě se o to pokusíme.
Doufáme tedy ve společné sektání u příležitosti konání třetího kola Zimní ligy, a to 14. března, opět ve 14:00 hodin v herně Labyrintu.
Jiří Tůma, Míra Vykydal
V pondělí 2. února 2009 jsme se probudili v Libušíně v turistické základně. Rychle jsme se oblékli a šli se podívat ven. Krajina před budovou nám připomínala krajinu horskou a ne příměstskou. Všude bylo plno bílého čerstvého sněhu. Chvilku jsme se kochali, ale pak jsme si uvědomili, že během chviličky začnou najíždět první táborníci, a pospíchali jsme dodělat poslední přípravy.
Kolem půl desáté už byla celá základna plná křičících a smějících se dětí. Jelikož jsme se báli, aby nám sníh neroztál, využili jsme situace a bez zbytečných odkladů jsme vyrazili s dětmi na kopec bobovat. Aniž by se drobečci navzájem znali, užili si legrace a sněhu do sytosti. Po obědě přišlo seznamování
s celotáborovou hrou Zimní olympiáda. Děti zjistily, že budou během týdne jednotlivé dny zaměřené na konkrétní zimní sporty. V pondělí bobování, v úterý skoky na lyžích, ve středu sjezdy na lyžích a ve čtvrtek bruslení. Podle těchto odvětví jsme volili druhy soutěží a disciplín. Všichni se bezesporu snažili co nejvíce, protože za splněné úkoly se večer rozdávaly body a získávaly medaile. Každý večer byl něčím zpestřený. Počínaje diskotékou, přes noční bojovou hru až k soutěži Hledá se talent. Všichni jsme si sice moc přáli, aby sníh vydržel až do pátku, ale štěstí nám bohužel nepřálo. V úterý se začalo oteplovat a ve středu jsme už bobovali pouze na trošce ledu a především na blátě. Nad naše očekávání se ale právě tohle stalo největším týdenním úspěchem. Všichni byli přímo nadšeni. Sice jsme se zpátky na základnu vrátili, jako kdybychom právě vylezli z bahenní lázně, ale za ten zážitek to určitě stálo. Během našeho společného týdne jsme důkladně sportovali, hráli hry, ale zároveň jsme i vyráběli. Každý si vyrobil své táborové tričko, dále si každý udělal svého lyžaře a v neposlední řadě si každý vyrobil krásnou závodní brusli.
V pátek jsme dohráli všechny hry a začalo se balit. I přes důkladné vysvětlování, že balit budeme až o polední klid, měla většina dětí zabaleno již před snídaní. Po obědě se tedy zapnuly zbylé kufry a nastal čas vyhodnocení celotáborové hry.
S potěšením jsme rozdali mladým sportovcům jistě zasloužené diplomy, medaile a odměny. Čekání na rodiče nám zpříjemnil poslední společný film a pak už začala jedincům postupně zářit očíčka v odlesku tatínkových brýlí, v třpytu maminčina šperku a nastalo nádherné vítání, plné neuspořádaného vyprávění, plné snahy sdělit ve větě co nejvíce informací a zážitků z jistě dobrodružného týdne. Radost
z vydařeného tábora si neužívali jen malí hrdinové, i pro vedení tábora byly tyto prázdniny velice vydařené. Tímto článkem se s Vámi loučíme a těšíme se na další shledání s dětmi.
Eliška Fingerhutová a Míla Náprstek
O pololetních prázdninách již popáté vyrazila skupina dětí na devátý ročník „Ledové Prahy“. Je to akce pro děti z celé republiky, při které jsou vstupy do mnoha muzeí a na spoustu zajímavých míst v Praze zdarma nebo se slevou.
Po osmé hodině ráno jsme jeli autobusem na Hradčanskou a odtud vyšli směrem k Pražskému hradu. Tam jsme navštívili katedrálu sv. Víta, kde nám byl umožněn s panem průvodcem vstup do Královské hrobky. Poté jsme se vydali Zlatou uličkou, zjistili jsme, kde „nouze naučila Dalibora housti“ a po starých zámeckých schodech jsme pokračovali ke Karlovu mostu. Tam nás čekala zajímavá a trochu strašidelná prohlídka Muzea pražských pověstí a strašidel. A pak už nás čekal další cíl našeho putování – bobová dráha na Proseku. Výlet jsme zakončili
v Metropoli na Zličíně.
V Praze tentokrát opravdu „ledové“ se nám moc líbilo a těšíme se na další ročník, který si určitě nenecháme ujít.
Eva Bezoušková
Je po víkendu, po dvou výstavních dnech. V sobotu a v neděli se dalo jít (a jen za dobrovolné vstupné) do kladenské haly BIOS; opakovaně jste si tam po roce
v tomhle zimním období mohli prohlédnout modely letadel, železnic a aut, lodí, papírové modely – a na co všechno si v této hobby oblasti vzpomenete. My – co tam chodíme – jsme dostali zelené návleky na boty a za chvilku už bylo vidět, co se dá ve vzduchu dokázat se speciálními akrobatickými modely letadel, jak zdánlivě snadno a skoro na dlani se dá létat s vrtulníčky, nebo jak létají ultralehké halové modely z nitrocelulózové blány poháněné gumovým svazkem a pošťuchované od stropu a stěn dlouhatánským bidlem. Bavilo to. A bylo vidět, kolik radosti, práce a píle za tím vším je.
Kromě hezkých modelů mnoha modelářských kategorií a nejrůznějších velikostí byla hala neustále plná nějakým představením. Žilo se ve třech patrech: horní patřilo ukázkám letů, spodní jízdám nejrůznějších aut a sloužilo i jako letištní plocha ke startům a přistání letadel; okolo parketu bylo patro třetí - diskusní a výstavně prodejní.
Na stěnách – ukotvené v sítích – modely. Desítky. Tisíce hodin práce. Galerie, kde se dala obdivovat vynalézavost autorů a vidět péče a krása vypracování detailů. Na stolech kolem sálu na stolech a nejrůznějších lavicích i na podlaze vlaky, vagóny, stavebnice, papírové modely, auta, letecké modely. Od několika gramů odhadem tak do třiceti kilogramů. Kdo má zálibu tohoto ražení, to „své“ si tady našel.
Kdo přišel, nelitoval a mohl i závidět ten svět touhy „aby to lítalo“, nebo aby „to nějak vypadalo“, práci, péči a snahu o krásu, věrnost a funkčnost modelů. Viděl kluky, z nichž někteří už přicházejí nebo přišli o vlasy a je jim od pěti až asi do osmdesátky, ale přesto si dokázali uchovat touhu vymyslet, vyrobit, postavit víc než to co jim už jde. A těšit se a vážit si práce kamarádů. Vědí, že i když to musí spadnout nebo se to rozbije, musí to jednou jet, letět, nebo zůstat tak jak to má být.
V hale byly stovky věcí, na něž snad každý koukal s uspokojením, bohužel také malá nástěnka. Na ní fotky dvou letitých kluků, kteří už nikdy vystavovat ani lítat nebudou. Pánové, kteří sami moc hezkých věcí postavili a ještě pro to dokázali nadchnout děti, například v kroužku Labyrintu. Ještě v listopadu jsme se potkali na letišti na Dobré, třásli se ve studeném větru a hodnotili, co kdo postavil a jak to i
v tom větru lítá.
V ten den, kdy jsem se byl podívat i já, v sobotu, se letošní zima rozjasnila a slunce svítilo jako na jaře. Tam to byla příjemná procházka, nebe bylo modré, modely nádherné a kamarádi sdílní. Ale ta malá nástěnka cestu domů ochladila.
Miloslav Zdvihal
Za mrazivého dopoledne jsme se sešli u Turyňského rybníka, zvaném Záplavy. Přivítalo nás skutečně zimní počasí a chvílemi jsme si přišli jak v pohádce o Mrazíkovi. Po krátkém uvítání a seznámení s lokalitou jsme vyrazili směrem k „Bílé skále“ – opuštěný kamenolom u vesnice Srby.
Část naší výpravy si zkrátila cestu na bruslích přes zamrzlý rybník. Na jedné zastávce si děti zasoutěžily se zvířátky a odměnou jim byly bonbony. Pak už se všichni těšili na zahřátí u ohýnku, který jsme právě pod „Bílou skálou“ společnými silami rozdělali. Děti se těšily na opékání a nakonec si kromě vuřtíků opékaly i housky a chléb. U ohýnku jsme se zahřáli, roztáli a posilněni jsme se vydali na zpáteční cestu přes zamrzlý rybník. Po příjemném protažení a provětrání v zimní přírodě, jsme se rozloučili s tím, že se opět k další vycházce sejdeme na jaře.
Eva Bezoušková
Koktejly se mohou připravit podle zkušeností, receptu nebo fantazie.
V pondělí, první prázdninový den, jsme využili právě tu fantazii a vznikly originální nápoje,
s nimiž jsme
odstartovali den plný her, soutěží, bublin, zpívání a pečení slaných tyčinek.
Na závěr akce jsme si navzájem popřáli vše nej a navodili si náladu na ten pravý Štědrý den.
Jana Hahnová
Turnaj začal pro všechny menší, asi 3 kilometrovou svižnou procházkou ze Slovanky do sportovní haly ve Stochově. Účastníky byli především členové ze zájmového útvaru florbalu v Kamenných Žehrovicích. Příjemnou sportovní halu, která má čtyři dráhy, jsme zaplnili celou. Během dvouhodinového sportovního zápolení se užila i spousta legrace, mohli jsme se příjemně občerstvit. Všichni účastníci obdrželi diplom a balíček sladkostí. Nejlepší hráči v mladší i starší kategorii navíc získali medaile. Nejlepším hráčem se stal Michal Matějovič, který obdržel kromě diplomu a balíčku sladkostí i sošku pro nejlepšího hráče. Po slavnostním vyhlášení výsledků turnaje, jsme zvolali všichni hurá příštímu turnaji.
Eva Bezoušková
Poslední letošní akce mezi sloupy v parku Trilobit byla opravdu zimní a svojí atmosférou i vánoční. Před víkendem začalo chumelit a přesto, že teplota byla nad nulou kolem sloupů v parku bylo krásně bílo.
Sešlo se nás přes sto účinkujících a diváků. Necelou hodinku jsme s nadšením sledovali vystoupení těch nejmenších z kroužků v Labyrintu, kteří tancovali a zpívali, starší dívky a chlapci předvedli v rytmu disco své letošní první taneční vystoupení a parkem i okolním sídlištěm se linuly libé tóny flétny a kytar při doprovodu zpěvu vánočních koled a písniček.
I teplý čaj a sladkosti přišli vhod a nikdo z Trilobitu neodešel s prázdnou. Děti si odnesly malý dárkový balíček a dospělí příjemný zážitek z dětských vystoupení.
Krásné vánoce všem přeje Ivana Peštová
V sobotu jsme měli možnost si sami vyrobit šperk pro sebe nebo jako dárek pro své milé blízké lidičky…
Materiálem byly mušličky, lasturky, ulitky nejrůznějších tvarů a barev, korálky skleněné i dřevěné, drátky měděné, stříbrné, zlatavé, kůžičky a řemínky - radost se podívat. To se to tvořilo! Holčičky vytvářely náušničky, chlapec si udělal závěsnou ozdobu na krk z mušlí lepených na kůži a maminky navlékaly „korále“ a pomáhaly dětem. Domů si každý pyšně a spokojeně odnášel několik vlastnoručně vyrobených šperků.
Dana Chvalovská je středoškolská profesorka češtiny a výtvarné výchovy. Ve volném čase se zabývá výrobou šperků převážně z korálků, kůží a drátků. Sbírá a restauruje panenky a medvídky a vytváří sochy z papíru a dokonce z betonu.
Alena Loučanská
Spirituál kořeněný folkem, swingem místy i jazzem - to vše je 10 let hrající pražská kapela Bezefšeho. Hudební styl kapely je poměrně těžko zařaditelný do jednoho "šuplíku", nicméně společná linka, která se prolíná repertoárem kapely, je poměrně živá vícehlasá úprava tradicionálů a černošských spirituálů či vlastních písní. Živé koncerty s neopakovatelnou atmosférou jsou zážitkem pro mladé i dříve narozené posluchače, pro folkové, často i folk-rockové publikum, zkrátka pro každého, kdo si nenechá ujít "drajvem" nabitou muziku.
Letošní koncert kapely Bezefšeho, v Labyrint klubu Spirála již 8. v pořadí, se velice povedl a všem zpříjemnil předvánoční shon a nervozitu. Kapela opět nezklamala důvěru a hrála, jak nejlépe uměla. A její host, kapela my3.avi, byl také senzační.
Diváků přišlo opravdu hodně, celkem 81 dospělých, 3 děti a 1 kojenec, který během celého vystoupení kapely Bezefšeho v hledišti spokojeně spinkal.
Akce byla příjemným setkáním kamarádů, přátel a známých. Vládla zde pohodová atmosféra. Někteří si domů odnesli výhru v podobě malovaného trička
s logem kapely Bezefšeho.
Kamila Neškovska
A zde je několik fotografií z koncertu :-)V době předvánoční nejvíce přemýšlíme o dárcích svým blízkým. Někdo obdaruje i své spolupracovníky, kamarády, sousedy. Někdo dokonce pošle i dárky nebo finanční prostředky do některé z řady nadací, dětských domovů, hospiců a dalších sociálních zařízení. Každý dárek je milý.
V rodině, na pracovišti nebo kamarádům, nám předání dárků přijde jako samozřejmost a s pravidelností to opakujeme. Těm ostatním dáme dárek většinou právě jenom o Vánocích, to je jedenkrát za rok.
V naší společnosti jsou ale i lidé, kteří dávají dárky celý rok, mnohdy řadu let a to dárek z nejcennějších - krev. Nikdy nevidí, tak jako my, když někoho obdarujeme, to zajiskření radosti v očích obdarovaného, neslyší poděkování a přesto své dárky dávají pravidelně dál.
Labyrint, společně s 1. Základní uměleckou školou v Kladně, chodí těmto lidem - dárcům krve, pravidelně poděkovat. ČČK Kladno organizuje setkání dárců krve
s primátorem města a tento slavnostní akt zpříjemňujeme hudebně - pěveckým vystoupením. Připojujeme se tak
k poděkování lidem za dary nejvzácnější, které zachraňují lidské životy.
Poslední poděkování proběhlo 10. prosince na Magistrátu Kladno.
Hanka Zdvihalová
Ve středu 10.12.2008 skončila v 17.00 hodin v Labyrintu Nebeská pošta. Andělé odlétali a naposledy zamávali všem dětem, které napsaly Ježíškovi svá tajná vánoční přání. Andělé přijali celkem 187 dopisů. Všechny děti, které dopis poslaly, slíbily svatosvatě andělům, že budou hodné a poslušné. No, uvidíme za rok. Ježíšek i andělé si všechno dobře pamatují.
Zdeňka Kratochvílová - ředitelka Nebeské pošty
Neděli 7. prosince jsme s mojí kolegyní Janou a naším divadelním kroužkem „Paraplíčko“ strávili ve Středoklukách. V místní sokolovně se tu od 14 hodin již tradičně konala pro děti a rodiče Mikulášská oslava a Labyrint byl jejím spolupořadatelem. Přivezli jsme sem spoustu našich soutěží a atrakcí, na kterých se děti pořádně vyřádily.
Program ale nejprve začal vystoupením našeho divadelního kroužku „Paraplíčko“, který už několik let vede pan Petr Charvát z divadla Lampion – zde se také naši divadelníci scházejí. Zahráli jsme zkrácenou verzi veršované loutkové pohádky s hudbou „Aj, já koza“, kterou jsme představili v premiéře v Divadle Lampion letos v červnu. Ale protože máme od letošního školního roku hodně nových dětí, musely se své nové role opravdu v krátkém čase rychle naučit - zvládnout texty, přestavby kulis a při své první divadelní zkušenosti musely překonat i trému a stres. Velký dík patří Sáře Arazimové, která přijela zahrát svoji hlavní roli, i když letos už do divadelního kroužku nechodí – a byla výborná. Představení dopadlo dobře, divákům se líbilo a děti daly do něho všechny své možnosti a schopnosti. Přesto se malá úsměvná chybička vloudila, a to když jeden z našich malých divadelníků ohlašoval nechtěně do mikrofonu svým spoluhercům (ale i publiku), že „to už bylo“, čímž naznačil, že se ztratili v textu a něco zopakovali znovu.
Po půlhodinovém divadélku si zase přišli na své teenageři, pro které připravily dívky ze Středokluk a Kamenných Žehrovic vystoupení kroužku „Hip hop“. Byl to úžasný start pro taneční hry a soutěže, které následovaly, a jichž se účastnily všechny děti. Výborní byli i tatínkové a maminky, kteří tancovali a soutěžili společně se svými dětmi. Během celého odpoledne měly děti možnost prokázat svoji šikovnost, sílu, zručnost i postřeh na připravených atrakcích a v tvořivých dílničkách.
A na závěr zábavného odpoledne se už konečně objevili Mikuláš, anděl a čert, kteří obdarovali hodné, ale i ty zlobivější děti...
Šárka Sandevová
V sobotu 6. prosince 2008 se v Labyrintu uskutečnil již tradiční Mikulášský turnaj
v šachu. Turnaj se hraje švýcarským systémem dvou samostatných turnajů pro mladší a starší hráče na 7 kol. Turnaj pro „mladší“ hrají hráči do 10 a 12 let, turnaj pro „starší“ hráči do 14 a 16 let.
zvítězil Vojtěch Paukert z ŠK Řevnice
zvítězil Jiří Vrecion z Lokomotivy Beroun
zvítězil Jakub Haman z ŠK Kladno
zvítězil Ján Mišičko z ŠK Kladno
vyhrála Jana Pokorná z ŠK Rakovník
vyhrála Michaela Hatašová z CAISSA Úholičky
Turnaj se započítává do krajského přeboru mládeže, a celkem se ho letos účastnilo 42 hráčů z Kladna, Řevnic, Litně, Úholiček, Berouna, Buštěhradu, Rakovníku, Slaného a Brandýsa nad Labem. Ředitelem turnaje byl pan Ján Mišičko
z Šachového klubu Kladno.
Celkové výsledky turnaje lze najít na stránkách komise mládeže Středočeského šachového svazu
Radek Zima
Akce byla koncipovaná jako první setkání maličkých s postavami Mikuláše, anděla a čerta, BEZ STRAŠENÍ!!! Myslela jsem hlavně na to, aby čert byl vlastně pohledná dívka sice s růžky a ocasem, ale žádná začerněná tvář, žádné hudrání ani chrastění řetězy!
V pátek v podvečer jsme se sešli ve vyzdobené hale v prvním poschodí, kde hrála tiše hudba, vánočními vůněmi voněl aromatický olej … a krátce poté, co se všichni předem přihlášení shromáždili a usadili na pohodlných židlích, přišel Mikuláš doprovázený andělem a čertem.
Některé děti ztratily před Mikulášem dočista řeč, a třebaže maminka tvrdila, že doma dítko odříkávalo básničku jako nic, tady se jí drželo jako klíště a mlčelo jako zařezané. Jiné děti recitovaly nebo tiše zpívaly ztrémovanými hlásky jen pro Mikuláše.
Ale našla se i holčička, která měla takovou kuráž, že ji nevyvedlo z míry ani to, že si ji čert odvede "s sebou" a velmi ochotně
s čertem za ruku odcházela pryč. Nakonec jsem ji musela prosit, aby nám čerta ještě vrátila pro ostatní děti! Naštěstí blahosklonně souhlasila.
Obdarovaní byli všichni a já nakonec taky, protože někteří rodiče mi poděkovali a vyjádřili svoji spokojenost s tím, jak jsem akci připravila.
Ostatně podívejte se, všechny fotky z akce najdete v naší webové galerii. Možná se tam uvidíte!Alena Loučanská
Letos jsme Mikulášskou nadílku začali velmi brzy. Poslední sobota v listopadu připadla na naší oslavu. Připravili jsme pro děti pohádkový zábavný program, sponzoři nám dodali spoustu krásných cen a pomocníci v kostýmech Mikulášů, čertů a andělů se dětem u soutěží a atrakcí věnovali celé odpoledne.
V sobotu večer jsme odcházeli unaveni z kulturáku s pocitem, že to snad dopadlo dobře, protože dětem se moc domů nechtělo.
A dopadlo to, alespoň z ohlasů rodičů, dobře. Moc nás potěšily telefonáty a hovory o tom, jak se jejich děti výborně pobavily, kolikrát soutěžily a hrály si, jaké hezké ozdobičky si vyrobily a hlavně jak kouzlil čert. I čertí pohádka a po ní taneční vystoupení týmu z Venuše se moc líbilo a roztancovalo celý sál. Moderátor Dan Adam dodal z podia výborným komentářem celé akci temperament a naše pomocnice nestačily organizovat soutěže a rozdávat ceny.
Také milé poděkování od maminek nám udělalo radost a věříme, že sobotní Mikulášské pohádkové odpoledne navodilo příjemnou předvánoční atmosféru nejen jim, ale i dětem a celé jejich rodině.
Ivana Peštová
Z ohlasů:
Dobrý den,
děkujeme za krásné Mikulášské pohádkové odpoledne v Domě kultury na Sítné. Moc se Vám to povedlo, Váša byl nadšen, soutěže prošel několikrát a už se těší na příště. Ještě jednou dík za pěkně prožitý podvečer.
Pavla a Váša Čermákovi
Vánoce se kvapem blíží, ať chceme, či ne. 22. 11. jsme se sešly v Labyrintu
s těmi zájemkyněmi, které si chtěly vlastnoručně vyrobit adventní věnec. Použily
(v kolektivu nebyl ani jeden muž) jsme na obalení korpusového věnce tuji, na zdobení přírodniny - sušený pomeranč, křížaly, skořápky z oříšků, různé drobné korálky, zvonečky a stuhy. Účastnice se zabraly do práce a čas rychle utíkal. Každá
z přítomných si udělala věnec podle toho, kam ho chce doma umístit, zda na stůl či dvéře. Všechny výrobky ale byly moc pěkné a na výrobu vánočního svícnu určitě všechny přítomné přijdou. Bude to 12. 12. a zveme i vás!
Jaroslava Modrová.
V pátek v 18.00 hodin se sešla parta dětí v Labyrintu, aby tu strávila noc. Po počátečních přípravách místnosti a vybalení věcí se povídalo, děti si sdělovaly novinky, protože většina z nich se již ze spaní zná. Brzy pak na všechny čekala večeře – tentokrát hranolky a sekaná. Posilněni jsme ve skupinkách hráli různé hry - karty, „Labyrint“, Domino, kostky, některá děvčata skládala z papíru zvířátka a kytičky. S postupujícím večerem jsme vyrazili na zahradu, kde jsme hledali „zbloudilce“ a nakonec jsme hráli „Na molekuly". Po necelé hodince venku, jsme pokračovali v hraní a povídání do pozdního večera a pak nastala pomalá příprava na spánek. Ale spát se ještě dlouho nikomu nechtělo a tiché šepotání bylo slyšet ještě po půlnoci. Po ranním probuzení jsme zabalili věci, uklidili místnost a před cestou domů posnídali. Při odchodu domů jsme se domluvili na další spaní v březnu.
Eva Bezoušková
Podzimní prázdniny končily pro některé děti výletem do Prahy. Ráno jsme vyrazili z Kamenných Žehrovic na Zličín a pokračovali do centra Prahy na Floru, kde na nás čekal film v kině Imax. Všichni jsme se mohli "ponořit do moře" a obdivovat život na korálových útesech. Film se jmenoval Perla oceánu. Z Flory jsme se vydali na Malostranskou a odtud vyrazili na vycházku starou Prahou. V Čertovce jsme hledali chobotničky, prošli se po Karlově mostě na Staroměstské náměstí a
z Můstku jsme odjeli metrem do Metropole na Zličín, kde jsme celý den zakončili.
Eva Bezoušková
Dávno tomu bylo, za 30leté války, se v jedné vesnici, zvané Žehrovice, stala přeukrutná událost.
Ve starém lomu byl zamordován mladý muž. Zpráva o záhadné vraždě se nesla krajem, až dorazila na hrad Láboš, kde se u kulatého stolu sešlo rytířstvo z celého okolí. Rytíři odpřísáhli na svou čest a slávu, že najdou vraha a zjistí, co se stalo. Před cestou založili tajný Řád rytířů Bílých skal a zkoušky odvahy, důvěry a statečnosti zpečetily jejich přátelství.
Cesta byla zrádná, plná překážek, bitev, tajemství ve skalách, ale rytíři získávali stále více indicií kudy jít a co vedlo k tak strašnému mordu. Temné mraky a drobné kapky deště vytvářely děsuplnou atmosféru
v okamžiku, kdy řádoví rytíři dorazili na místo činu v ponurém lomu. Nalezené pozůstatky po mladém muži je dovedly k posledním útržkům z tajemného příběhu.
V té chvíli se projevila jejich statečnost a moudrost.
Opět se sešli všichni v kruhu nad zjištěnými údaji a pátrali po motivu vraždy. Společnými silami a velmi chytře vyřešili záhadnou vraždu v lomu, zjistili motiv, způsob i vraha a dokonce našli odkaz na zakopaný poklad. Teď už jen najít vraha. Ale noc se plíživě vkrádala a rytířům docházely síly.
Nadešla středa, rytířstvo se připravovalo na cestu za vrahem mladého Jakuba. Před výpravou vylo třeba ozbrojit se na svoji obranu a středověký prak není jednoduchý, zvláště pro ruce bojovníků. Zato ve střelbě se projevila pravá zdatnost, ale to již byli rytíři vypraveni a zlatí hřebci osedláni.
"Pro čest a slávu ve jménu spravedlnosti" vyrazili na cestu. Dlouho odolávali nástrahám přírody. Několik překážek překonali, ale zuřivé bouři a hustému dešti nemohli vzdorovat. Smutní a zklamaní se vrátili na hrad Láboš, kde při černé hodince rokovali co bude dál. Dohodli se, že vraha najdou všude a nové hledání podniknou na jaře, až budou skalní cesty průchodné.Jana Hahnová
Na podzimní prázdniny jsme připravili pětidenní tábor v horské oblasti Vítkovice v Krkonoších. V pátek jsme dorazili na místo před osmou hodinou. Chata na hřebeni Vítkovic byla moc pěkná. Pan majitel na nás čekal s výbornou večeří. Večer jsme zakončili společenskými hrami v jídelně.
Sobotní krásné počasí nás vytáhlo hned po snídani do přírody. Vyrazili jsme na výlet na rozhlednu Horní Žalý. Rodiny s miminky čekal průzkum blízkého okolí naší roubenky. Večer děti vyráběly strašidla z velkých dýní, které jsme přivezli s sebou a dospělí pořádali turnaj ve stolních hrách. I další den bylo krásně a tak jsme den rozdělili na dopolední a odpolední výlety do okolí Vítkovic, abychom víc poznali okolí naší roubenky. Odpoledne byl turnaj v pinpongu pro děti i dospělé. Večer se zájemci zúčastnili malého bobříka odvahy v okolním lese u chaty. Použili jsme dýně, které děti předešlý večer připravily. Bobříka se zúčastnili úplně všichni i pan správce. V pondělí dopoledne jsme vyrazili se všemi účastníky na bobovou dráhu do Špindlerova mlýna, v blízkosti je i lanové centrum, které jsme si prohlédli. Do chaty jsme se vrátili na druhou hodinu. Odpoledne si děti vyráběly dešťové hole, které mohly večer použít i jako hudební nástroj.
Dny ubíhaly velice rychle a bylo tu úterý. Balení, úklid, loučení. Přesto zbyl ještě čas na několik her. Po obědě jsme odjížděli domů. Do Kladna jsme dorazili kolem 16.00 hodiny. I když byl tento tábor složen z účastníků různých věkových kategorií, musím říci, že děti i dospělí se nakonec výborně stmelili a akce proběhla velmi dobře.
Gabriela Podroužková
„Tolik slunce a závodníků jsme tu ještě neměli," říkali pomocníci z řad Zpravodajů, když v sobotu 18. října, pomáhali organizovat, již pátý ročník podzimních závodů v Trilobitu.
Před desátou hodinou bylo v parku celkem smutno. Závodníci nikde, počasí bylo lezavé a mezi sloupy byla spousta spadaného listí z keřů.
V deset hodin bylo všechno připraveno. Sponzoři ozvučili Trilobit, dodali sladkosti pro děti a teplý čaj. Zpravodajové, /pomocníci Labyrintu/, označili a vytyčili trasy a mezi sloupy začalo pomalu vykukovat slunce.A v tom to vypuklo. Začali přijíždět první závodníci na kolech a koloběžkách. Ze zaparkovaných aut vystupovali rodiče a děti s odstrkovadly, koly i koloběžkami a během čtvrt hodiny se sešlo u startu na 40 závodníků. Policie, která pokaždé kontroluje průběh akcí v parku, s námi zůstala tentokrát celou dobu konání akce a pomáhala hlídat děti, aby nevběhly do silnice nebo závodní dráhy. Park neuvěřitelně ožil a dvě hodiny děti závodily za podpory svých fanoušků.
Než jsme rozdali diplomy a ceny, děti malovaly křídami na chodníky kolem parku a slunce jim svítilo do zad a příjemně je hřálo.
Rodiče i děti odcházeli spokojeni domů se slovy:" Tak hezké dopoledne jsme dlouho na akci v Trilobitu neměli."
Díky všem za to, že naše akce navštěvují a umožňují tak dětem i sobě aktivně a příjemně prožít volné dny.
Ivana Peštová
Fučelo, a jak. Teplo to ráno vytáhlo jen na čtyři stupně, vítr v nárazech až na deset metrů za vteřinu. A přece se našla skupinka modelářů, kteří se na výzvu Labyrintu – střediska volného času z Kladna - sešli v neděli se svými házedly a átrojkami na Velké Dobré. Ten kdo to umí, s dobrými modely dokáže lítat i tak, a - také se může potkat a pochlubit, co se od posledního setkání podařilo postavit a zalétat, nebo i rozbít.
Byla zima, ve třech letových hladinách se nad letištěm na Dobré proháněla letadla – velká, ve výšce asi 2000 metrů mířila za sluncem do Egypta a Tunisu a kdovíkam jinam, pod nimi asi ve třech stech metrech létala ta sportovní z místního letiště, a asi ve dvaceti pak naše modely. A šlo to, na přistání těch z nejnižší letové hladiny se chodilo až na pole pod Lapák. Ale chtělo to dobrý model, pětadvacet metrů šňůry na jeho vlečení, a pak už jen koukat, aby někam nešťastně nezabloudil.
My, vyfoukaní ze studeného větru, který nám zřejmě přináší ještě poslední dny babího léta, jsme po třech hodinách letecké přehlídky doma vděčně srkali horkou polévku, první chod nedělního oběda.
Byla neděle, pátého října. Žádný zvláštní den. Studená větrná psírna – jen do té doby, než se éro vyvlékne z kroužku vlečného lana a vítr ho v širokých elipsách unáší někam k Lapáku.
Vítr - ten přece nevadí – ono to i v něm přece jen pěkně létá, nebo aspoň letělo. Těžko říct, kdo ze všech těch lidí v letadlech a s letadly na Velké Dobré měl větší radost, třeba byli rádi všichni. Tedy – my, co jsme si lítali nejníž – určitě.
Miloslav Zdvihal
Moc nás nebylo – škoda. Ale věděli jsme, že sedmička je šťastné číslo, a tím víc jsme byli napjatí, kdo bude mít pravdu – zda meteorologové, kteří den před sobotou 4. října věštili pro ni zimu a déšť, nebo ta sedmička účastníků pochodu,
z níž každý skoro jistě věřil na to, že sedmička je šťasné číslo, a že sluníčko a poměrně teplé ráno vydrží přinejmenším do té doby, než se vrátíme, nasycení snědenými špekáčky po opečení na ohníčku ze Slámovky. Slámovka je pro nás místo tajemné, ani my, co žijeme v Kladně – kousek od Kamenných Žehrovic desítky let, ho neznáme. A ani nechtějte vědět, jaká další jména mu přisuzují. Všechna zneklidňují.
Cesta vedla podzimními Kamennými Žehrovicemi, lemovaly ji podzimně zbarvené stromy - podle hřbitova, dál do lesa. Museli jsme dávat pozor na opuštěné hluboké staré lomy načervenalého Žehrováku – proslulého pískovce, těženému kdysi před více než sto lety v těchto místech. Po těžbě zbyly jen hluboké úzké krátery, jámy, někdy na dně naplněné vodou. V lese bylo sucho, po houbách ani památka. Cestou jsme vytáhli i nože – a připravili si klacíky na opékání. Šli jsme cestou dál, pod hřbitovem jsme potkali několik postav, jednu z nich dokonce
s obrovským psem, který nesl ve velké tlamě kmen, který by se hodil k našemu zamýšlenému táboráku, ale nikdo mu o něj raději neříkal …
Pak jsme z cesty sklouzli strmou stezkou, prošli kolem dávno pobořeného stavení, a zastavili se na plácku, ze dvou stran krytém pískovcovou stěnou, naproti níž bylo polovyschlé leknínové jezírko, s hustou zeleně zbarvenou vodou a s ulitami vodních šneků po jeho březích.
Podle toho, že ve skalní stěně byly vytesány malé otvory – zřejmě na svíčky či louče k nočnímu osvětlení, podle zbytků starých lahví a ohořelých kusů dřeva bylo zřejmé, že tu nejsme ani první a asi ani poslední. Jen ti před námi mohli být čistotnější. Ale oheň prý očišťuje – tak jsme ho zapálili i na tom místě, kde byl rozdělán už asi potisící, pekli buřtíky a přemýšleli, kdo a proč sem chodí, jestli také proto, že tu jinak je hezky, když svítí slunce, a příjemně, když tu nejste sami, ale s přáteli.
A za hodinu oheň dohořel, zalili jsme ho vodou z jezírka, v němž od léta klesla voda nejméně o půl metru, a spokojeni – pořád ještě nepršelo – se vraceli domů. Mraky začaly plnit oblohu, a když jsme se zase kolem hřbitova vraceli, už to vypadalo na pořádný liják.
Liják nepřišel, celý den nesprchlo, vyhráli jsme nad meteorology i nad vlastní pohodl-ností, a až na toho psa co nás vylekal, hluboké jámy po opuštěných dolech, na zbytky odpadků po – nevíme po kom, jsme se vrátili domů spokojení, po hezké procház-ce, s pěknými zážitky, s pusou od hořčice. To nebyl špatný výšlap!
Miloslav Zdvihal
Poprvé v Kladně uspořádal Labyrint ve spolupráci se Středočeským krajem a fotbalovým areálem SK Kladno sportovní akci „Fair play proti násilí“. Jednalo se o fotbalový turnaj školních družstev kladenského okresu pro děti ze 6. a 7. tříd. Akce se zúčastnilo 10 týmů ze škol z Kladna, Švermova, Smečna, Libušína, Klobuk, Slaného. Pilotní projekt této akce se uskutečnil loni v okrese Rakovník, takže na akci přijel i loňský vítěz - 3. ZŠ Rakovník.
Kladenskému turnaji ve středu 1. října příliš nepřálo počasí – bylo větrno s občasným deštěm, ale všichni vydrželi až do konce. Ráno nás všechny zaskočil velký provoz kolem SK Kladno, což bylo důsledkem uzavření mostu v Rozdělově. Tady nám hodně pomohla Městská policie Kladno, která po celou dobu zabezpečovala přechod dětí ze šaten na hřiště. Turnaj pak proběhl pohodově za účasti profesionálních rozhodčích a skvělé moderace Dana Adama z Rádia Relax.
Během sportovního dopoledne se ale nehrál jen fotbal, byl připraven bohatý doprovodný program – v úvodu vystoupily mažoretky ze Sokola Kladno, pak jsme viděli ukázku s mečem karate Klubu Komura a aerobik fit studia Venuše. Největším „tahákem“ pak bylo hudební vystoupení Kamily Nývltové – finalistky X-faktoru.
Kromě toho se představily i známé osobnosti: Jan Suchopárek – šéftrenér mládeže a spoluorganizátor akce za SK Kladno, Karel Malina – Český klub fair play a Jozef Chovanec – generální sportovní manažer AC Sparta Praha, kteří v závěru společně se zástupci Středočeského kraje předávali dětem pěkné odměny, poháry a medaile. Byly také vyhodnoceny plakáty s tématem „proti násilí na stadionech“, které děti vytvořily před akcí ve školách, a rovněž bylo odměněno družstvo, které nejlépe vyplnilo vědomostní test o fair play – tento titul získala 8. ZŠ Kladno.
Děti si také mohly během turnaje vyzkoušet soutěž s Mc Donalds, přetahování lanem a nechat si namalovat obličej od naší výtvarnice. Bylo toho opravdu hodně a všichni účastníci zde strávili smysluplné, pěkné dopoledne – jen to počasí jsme neumluvili…
A jaké tedy bylo nakonec pořadí fotbalového turnaje?1. místo: 4. ZŠ Kladno B
2. místo: ZŠ Smečno
3. místo: 3. ZŠ Rakovník
4. místo: 8. ZŠ Kladno
5. místo: 4. ZŠ Kladno A
6. místo: 3. ZŠ Slaný B
7. místo: 3. ZŠ Slaný A
8. místo: ZŠ Klobuky
9. místo: ZŠ Švermov-Hnidousy
10. místo: ZŠ Libušín
Šárka Sandevová
Těžké šedé mraky visely nad střechami Labyrintu a usilovně se snažily nám všem pokazit středeční sváteční den. Hemžení uvnitř však narůstalo a odpoledne to v našich budovách vypadalo jako v mraveništi . Všichni jsme se připravovali na parádní oslavu 18. Narozenin Labyrintu a navzdory počasí se nám podařilo pro naše gratulanty vykouzlit příjemné a pohodové prostředí se zajímavým programem, kdy se Labyrint stal skutečným bludištěm s mnoha překvapeními. Nádherný narozeninový dort kraloval závěrečnému ceremoniálu. Je už naší tradicí, že žádný gratulant neodešel s prázdnou. Dárky, koláče, sladkosti, bludiště, odměny, nové informace a zážitky, projasnily ten středeční pošmourný den a bylo nám dobře.
Jana Hahnová
Závody proběhly na in-line dráze na Městském stadionu Sletiště. Jednalo se
o soutěž Středočeského kraje, kterou jsme pořádali.
Eva Bezoušková