Ze života zájmových útvarů

Odkazy na některé naše zájmové útvary

Astronomický kroužek

Mobilní lanové centrum

Horolezci

Horolezecké závody

Dne 21.3.10 proběhly tradiční boulderové (horolezecké) závody o Pohár královského města Slaný. Tohoto závodu se zúčastnili členové horolezeckého kroužku SVČVS Labyrint Kladno, jehož vedoucími jsou zkušení horolezci Martin Tučka a Michal Vlček, že své svěřence naučili dobře „lézt“, je vidět z výsledků tohoto závodu :

Kategorie: starší chlapci

1.místo: Lukáš Šotník – SVČVS Labyrint Kladno

7.místo: Jan Soudek - SVČVS Labyrint Kladno

10.místo : Vojtěch Dvořák - SVČVS Labyrint Kladno (začátečníci v horolezectví)

11.místo: Matěj Šípal - SVČVS Labyrint Kladno (začátečníci v horolezectví)

Kategorie : dívky 11 – 15 let

4. místo Karolína Kabelová – SVČVS Labyrint Kladno

5. místo Eva Cízová – SVČVS Labyrint Kladno

Všem zúčastněným gratulujeme za tak skvělé umístění a děkujeme, že jste se účastnili závodu jako reprezentanti za SVČVS Labyrint Kladno. Vedoucím horolezeckého kroužku děkujeme za skvělou práci s dětmi.

Gábina Podroužková

Jarní airsoft

Začátek jara přivítali členové vojensko-historického klubu Military Labyrintu Kladno výletem do přírody, který byl spojen s jarním (konečně) airsoftem.

Radek Zima

„Pošťácká pohádka“ ve Středoklukách

Naši šikovní divadelníci z kroužku „Paraplíčko“ opět hráli „Pošťáckou pohádku“. Tentokrát jsme dostali nabídku na vystoupení od Obecního úřadu ve Středoklukách, abychom pohádku představili na karnevalu ve zdejší sokolovně.

V neděli 28. února jsme se tedy opět vypravili na pravý divadelní zájezd a pohádku zahráli před dětmi v karnevalových maskách a jejich rodiči. Představení se povedlo, před obecenstvem jsme měli úspěch, tak zas někdy příště… Už se těšte na pohádku „Královna koloběžka“.

Šárka Sandevová

Cvičení v maskách

Každé pondělí cvičí Malí čiperkové se svými vedoucími v herně Labyrintu a ve čtvrtek v tělocvičně. Protože únor je ve znamení karnevalů, uspořádali vedoucí cvičení v maskách. Děti měly velkou radost. Těšily se až si budou připravovat kostýmy a masky, ve kterých se pak na karnevalu představí. V úvodu cvičení byla promenáda masek a potom děti tancovaly, soutěžily a hrály pohybové hry na rybáře, ovečky a na sochy. Akce u dětí sklidila velký úspěch. Dětský smích hovořil za vše. Na konci karnevalu byly děti za své kostýmy oceněny čokoládovými medailemi.

Iveta Hlaváčková a Hana Vidláková

Střípky z rádia Relax (z exkurze 3. února)

ČTENÍ TEXTU – ZKOUŠKA ZRAKU

Vždy jsem toužil navštívit rádio či televizi, okusit zdejší atmosféru, vidět něco ze zákulisí a poznat, jak tato média fungují. Ve středu 3. února se mi to konečně podařilo - měl jsem možnost jít na exkurzi do rádia Relax. Na exkurzi jsem byl společně s dalšími 14-ti dětmi z novinářského, dramatického a divadelního kroužku Paraplíčko.

Dozvěděli jsme se něco o obchodním oddělení a reklamě, která zajišťuje tomuto rádiu finanční prostředky. Bylo nám řečeno, že rádio Relax je převážně hudební a hudba představuje 80 % jeho obsahu.

Ze začátku nás prováděl Honza Lukavský, který moderuje od 5 do 9 hodin ráno. Hned od našeho příchodu sršel vtipem. Potvrdil jsem si, že všichni lidé pracující v médiích nebo hrající divadlo mají smysl pro humor a jsou zábavní. Vládla tu celou dobu přátelská atmosféra.

Viděli jsme konec vysílání Dana Adama, který moderuje v rádiu Relax už 15 let, tedy od jeho vzniku. Poté následovaly zprávy, které jsou vždy v celou hodinu, a pak moderátorskou štafetu přebrala na hodinu Jitka. Dan Adam měl tedy čas se nám věnovat.

Všichni jsme si zkusili přečíst zprávy ve vedlejším studiu. Věděl jsem, že budu nervózní a určitě se zaškobrtnu. Představil jsem si, že nečtu pro 15 lidí, ale pro 50 tisíc a nedobrovolně si tak vytvořil tlak. Párkrát jsem se spletl a četl jsem strašně rychle, asi jsem to podvědomě chtěl mít rychle za sebou. Kuriozitou je, že jsem neměl brýle jako obvykle, protože jsem si je zapomněl po tréninku ve své skříňce. To byl lehký handicap, ale alespoň jsem si zkusil trochu zaimprovizovat.

Josef Krejsa, Novinářský kroužek Labyrintu

„ON AIR“ ANEB ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ

Rádio Relax nám dalo možnost podívat se, jak vlastně probíhá běžně den zprávařů, moderátorů, ale i programového ředitele. Podívat se přišly děti z dramatického kroužku, z divadelního kroužku Paraplíčko a Novináři.

Všichni jsme si vyzkoušeli přečíst a nahrát zprávy na mikrofon, což bylo zajímavé, a i když se některé menší děti nejdříve styděly, tak se to nakonec všem skvěle povedlo. V 17 hodin, když se rozsvítilo „On air“ a začalo se živě vysílat, tak jsme všichni napjatě sledovali zprávařku a pozorovali její práci.

Dozvěděli jsme se spoustu informací o chodu rádia včetně obchodních záležitostí. Návštěva v rádiu byla přínosná, moderátoři byli velmi příjemní a celá exkurze dopadla na výbornou.

Denisa Zlatohlávková, Novinářský kroužek Labyrintu

Vysvědčení

Pololetí uteklo jako voda a tak jsme se již tradičně sešli v herně Labyrintu s dětmi, které od října navštěvovaly kroužek „Budu školáček“ a s jejich rodiči. Děti si odnesly drobné odměny a hlavně vysvědčení s hodnocením jejich dosavadní činnosti. Bylo to důstojné zakončení společné práce, která, myslím nebyla zbytečná.

Budoucí školáci se během našich středečních hodin dozvěděli, jak to chodí v opravdové škole a co by měli sami umět. Při uvolňovacích cvicích a psaní jednoduchých tahů si děti pravidelně trénovaly správné držení tužky, což někomu zpočátku dělalo velké problémy. Naučily se mimo jiné bezpečně rozlišovat barvy a geometrické tvary tak, aby úspěšně zvládly zápis do školy.

Pro někoho je velkým přínosem pobyt v dětském kolektivu, kde se naučí spolupracovat s ostatními dětmi, ale i prosadit sebe sama mezi nimi. Pro některé děti bylo těžkým úkolem vůbec promluvit nahlas před ostatními a pro jiné naopak, být chvilku zticha. To všechno jsme celkem úspěšně zvládli skloubit v samostatném vyprávění dětí a při hrách, kdy se mohli naši předškoláci protáhnout a odreagovat.

Různorodost dětí v našem kroužku je patrná na první pohled, přesto jeho náplň všechny děti oslovila a s mnohými z nich se těšíme na shledání při pokračování „školáčka“ ve druhém pololetí.

Renata Hajníková

Předškolička v Labyrintu

„Hrajeme si, učíme se básničky, cvičíme, kreslíme, tvoříme, dáme si svačinku, chodíme na zahradu – zvykáme si na opravdovou školku, do které dříve či později nastoupíme.“

Tak to je naše předškolička pro dětičky od 3 let (po domluvě je možné zařadit i mladší dítě). Již několik let v Labyrintu úspěšně probíhají dopoledne bez maminek (od 9 do 12 hodin), kde děti poznají své vrstevníky, učí se samostatnosti, zvykají si na „první krůčky“ bez maminky a částečně si vyzkouší, co je pak čeká v mateřské školce.

Pro děti máme vybavenou herničku, kterou Ježíšek nedávno vybavil novými hračkami a pomůckami, na zahradě se pak dětičky vyřádí v domečku
a na prolézačkách.

Předškolička nyní běží od pondělka do čtvrtka. Od 5. února otevíráme pátky, kam se můžete přihlásit u Š. Sandevové. Těšíme se na vás.

A ještě jedna informace: o jarních prázdninách od 8. do 12.2. se předškolička koná všechny dny.

SOUTĚŽTE S ASTRONOMICKÝM KROUŽKEM LABYRINTU

POSELSTVÍ Z VESMÍRU

Hvězdný rytíř Ylem prosí o spolupráci všechny děti planety Země. Více na:

www.gimeda.wz.cz

Dospělým se vstupy na tyto stránky nedoporučují.

Deštivá „Pošťácká pohádka"

Déšť, déšť a zase déšť provázel vystoupení našeho divadelního kroužku „Paraplíčko" ve čtvrtek 10. 12. Stěhování kulis, aparatury a dalších nezbytných věcí
k představení za hustého deště bylo opravdu velmi náročné a my, kteří jsme nakládali náš tranzit u divadla Lampion, jsme pěkně promokli. Déšť v plné míře si užil i náš zvukař, který v tomto počasí na minutu dobíhal autobus na akci a podal přitom slušný běžecký výkon…. A bohužel nikdo z nás neměl žádné paraplíčko…

Naše cesta pak mířila do Malých Kyšic, kam nás pozval Obecní úřad, abychom zpestřili společenskou akci k otevření zdejší mateřské školky.V kyšické restauraci
U Kozla bylo krásně teploučko a nás už čekaly jen příjemné zážitky. Přijeli jsme sem zahrát „Pošťáckou pohádku", která měla premiéru v červnu v Kladně. Děti si představení jednou stačily vyzkoušet a od 17 hodin už hrály před plným sálem. Vše dopadlo dobře.

Představení je veselé, plné písniček, zajímavých přestaveb a rodiče s dětičkami ho sledovali s úsměvem na tváři. Velký dík opět patří vedoucímu souboru panu Petru Charvátovi za vysokou uměleckou úroveň pohádky. Tak zas někdy s „Paraplíčkem“ naviděnou.

Šárka Sandevová

26. 11. 2009 Návštěva Armádního muzea
na Žižkově

"Ve čtvrtek, 26. listopadu, už tradičně vyrazili členové vojensko - historického kroužku Labyrintu do Armádního muzea v Praze na Žižkově. Jelikož to nebyla první návštěva tohoto muzea měli možnost porovnávat co se od jejich poslední návštěvy změnilo - z nádvoří zmizel lehký tank LT - 35 a i výstava Mužů s lipovou ratolestí (významných představitelů předválečné armády). O to více pozornosti kluci tentokráte věnovali tanku T 34, který stojí vedle vchodu do muzea. V samotném muzeu pak největší dobu strávili v sále 1914 - 1918, který je věnován 1. čs. vojenskému odboji a první světové válce. Velkou pozornost též vzbudila výstava „Přilby, čáky, čepice aneb Od ocele po kevlar", která prezentuje vývoj vojenských přileb užívaných ve 20. století.

"Na závěr jsme se, také již tradičně, zastavili v prodejně suvenýrů, která
v muzeu funguje.

Radek Zima

Jaká byla jedna z prvních prvních schůzek nového kroužku pro děti s názvem

Jak přežít v dospělácké džungli

aneb co nás neučí ani učitelé, ani rodiče...

"…Vytí vlků sílilo. Byli už všude kolem nás. Dotírali a snažili se přiblížit. Jediné, co je mohlo zastavit, byl náš hluk. Křičíme, dupeme, bušíme do polštářů, až se celý dům otřásá v základech. Jen ten nejhlasitější, ten může přežít!!! Boj byl nelítostný, ale nakonec jsme vlky přeci jen zahnali na ústup. Vysílením klesáme na zem a odpočíváme. Zdálky ještě slyšíme zpěv Indiánů a zvuky bubnů, zatímco my se už vydáváme dál, do údolí, dolů podél potoka. Přicházíme na rozkvetlou louku, kde svítí sluníčko, voní květiny a poletují motýli. A tam, tam na konci té louky vidíme dům. Náš dům, kde bydlím a kam se ze svého indiánského dobrodružství vracím. Pomalu si sundávám šátek z očí a rozhlížím se po místnosti. I ostatní vstávají. Hodina končí. Uklízíme rozházené polštáře i vyhaslé ohniště uprostřed místnosti. Povídáme si jeden přes druhého, protože dojmů je hodně a na nás už za dveřmi čekají maminky. Tak ahoj příště…"

Seberozvoj - prožitkové skupinové hry, správná komunikace, techniky na zvládání stresu, sebeobrana, sebeprosazení, meditace, asertivita jsou dovednosti, ve kterých se děti formou hry cvičí pod vedením Mgr. Heleny Doubkové. Scházejí se každé úterý v naší velké herně a je jim 9 - 11 let. Můžete se k nim připojit.

Alena Loučanská

Členky našeho Novinářského kroužku
o Pálení čarodějnic v Labyrintu – 30. 4. 2009

Kdo se zúčastnil z dětí, měl štěstí, kdo ne, tak snad příště. Děti mohly hrát různé soutěže, za které vyhrávaly bonbóny. Kdo chtěl, mohl se nechat namalovat jako čarodějnice, ale musel dávat pozor, aby ho neupálili. Děti si vyráběly čarodějnici, kterou po opékání buřtů mohli upálit. V 18 hodin se slavnostně zapálila hranice
s čarodějnicí.

Pálení čarodějnic se zúčastnilo hodně dětí, většinou děti předškolní a děti
z I. stupně ZŠ. Hry byly většinou vymyšlené pro děti do 2. třídy. Kdybych byla menší, určitě bych se ráda všech soutěží zúčastnila.

Petra Sýkorová

Pálení čarodějnic v Labyrintu bylo velmi zábavné pro ty nejmenší a jejich rodiče, kteří s láskou v očích pohlíželi na své malé ratolesti. Ovšem chtělo by to více zábavy pro náctileté. Hodnotíme však snahu Labyrintu zabavit na den čarodějnic rodiny
s dětmi. Takže Labyrinte - máš 1*.

Petra Prokůpková

Denisa Zlatohlávková - její článek viz odkaz Jak bylo.

„Paraplíčko" na Dětské scéně na Stochově

Náš divadelní kroužek „Paraplíčko" pod vedením pana Petra Charváta hrál
19. dubna 2009 na krajské přehlídce divadelních souborů „Dětská scéna" na Stochově. Představili jsme se s pohádkou „Aj, já koza", kterou děti zahrály s velkým nasazením a úspěchem u publika. Těšíme se na další jejich představení.

Šárka Sandevová

2. 4. 2009 Návštěva Maroldova panorama

Ve čtvrtek 2. dubna se členové vojensko - historického kroužku Labyrintu vypravili na návštěvu Maroldova panorama bitvy u Lipan. Počasí nám přálo a
v téměř letním počasí se jednalo o velmi příjemný výlet.

Maroldovo panorama zobrazuje závěrečnou fázi bitvy u Lipan, kterou se uzavřelo období husitské revoluce ve kterém dominovalo radikální husitské křídlo. 28. května 1434 dorazilo polní vojsko husitů pod velením Prokopa Holého
k Lipanům a uzavřelo se do vozové hradby. V neděli 30. května se panské vojsko, které mělo výraznou početní převahu po úvodním výpadu neočekávaně obrátilo na předstíraný ústup. Tato lest rozhodla celou bitvu. Husitští bojovníci opustili vozovou hradbu a zaútočili na ustupující houf. Panské vojsko se zastavilo, a prudce zaútočilo na překvapené a ničím nechráněné husity. Při tom se jim podařilo proniknout i do narušené vozové hradby. S využitím své velké početní převahy pak zlomili sílu husitských oddílů. Těm nepřišel na pomoc ani jízdní oddíl Jana Čapka ze Sán.

Maroldovo panorama je největším obrazem o dějinné události, který kdy u nás vznikl (výška 11m, délka 95m).

„Shodou" okolností se v době návštěvy Maroldova panorama, které stojí
v Praze na Výstavišti, v jeho bezprostředním okolí konala Matějská pouť, no a tak když už jsme tam byli, navštívili jsme i tu.

Radek Zima

Kytara pokročilí I

Úterý, 24. března, podvečer. V prostorách kladenského zámku začíná slavnostní setkání "Křesadlo 2007 a 2008". Dobrovolnické centrum Kladno na něm předá deseti dobrovolníkům cenu Křesadlo. Touto cenou je oceněna jejich nezištná, sociální práce.

V doprovodném programu vystoupili členové našeho zájmového kroužku
Kytara - pokročilí I, se svojí vedoucí, paní Vlaďkou Raneckou. Hrou i zpěvem podpořili příjemnou atmosféru celé akce.

Děkujeme jim za pěknou reprezentaci Labyrintu.

Hanka Zdvihalová

Netradiční únorový týden
kroužku Novinářů a Divadla Paraplíčka

Jedinečnou možnost poznat práci v Rádiu Relax měly děti z obou těchto kroužků ve čtvrtek 12. února. Moderátor Dan Adam dětem vysvětlil, co všechno zde dělá redaktor, moderátor, technik, jak vznikají zprávy, reklamní spoty, předtočené materiály ve studiu, systém pouštění písniček a mnoho dalšího. Největším zážitkem bylo hlavní studio, když se zde rozsvítilo on-air a děti tak viděly živé vysílání. V 17.00 hodin to byly zprávy a průběžně vstupy moderátorky. Mluvené slovo si pak děti vyzkoušely ve druhém nahrávacím studiu, kde na mikrofon měly přečíst zprávy – bez přípravy a dlouhodobějšího tréninku to bylo hodně těžké a působila nevyzpytatelná tréma. Pro všechny účastníky byla exkurze velkým přínosem, „novináři“ zde důkladně poznali jednu ze specializací mediální sféry a „divadelníci“ mohli srovnat práci herce a moderátora, která má spoustu společných, ale i odlišných rysů. Moderátorovi i celému Rádiu Relax děkujeme za umožnění této exkurze.

Divadelní kroužek „Paraplíčko“ měl v tomto týdnu naplánovánu ještě jednu akci, která už vyžadovala větší přípravu a úsilí – v sobotu 14. února jsme dostali nabídku hrát v sokolovně v Kněževsi naši loutkovou pohádku „Aj, já koza“ v rámci dětského karnevalu, který zde pořádal Český svaz žen. Představení se moc povedlo a od organizátorů jsme byli pochváleni za profesionální výkon. V tomto školním roce to bylo už naše druhé vystoupení (v prosinci Středokluky) a ještě nás čekají pravděpodobně tři (vystoupení na přehlídce zájmových útvarů Labyrintu v Loutkovém divadle Lampion 29.3., v dubnu Dětská scéna Stochov a v červnu premiéra letošní „Pošťácké pohádky“. Velký dík patří vedoucímu tohoto kroužku P. Charvátovi, pod jehož vedením má kroužek výbornou uměleckou úroveň.

Šárka Sandevová

Budu školáček

Po celé pololetí se scházelo deset zapsaných předškoláků v klubovně Labyrintu, aby se naučili základním dovednostem potřebných k zápisu a následně ke vstupu do 1. třídy.

Pro většinu předškoláků bylo úkolem - a mnohdy docela těžkým - naučit se začlenit do nového kolektivu dětí a fungovat v něm. Přestože některým trvalo déle než se „rozkoukali“, tak se po prvních hodinách úplně aklimatizovali a předškoláci tak vytvořili dobrý kolektiv.

Při pravidelných schůzkách si děti osvojovaly správné držení tužky, učily se rozlišovat geometrické tvary a barvy, rozpoznávaly číslice. Při vypracovávání pracovních listů si děti procvičily jednoduché tahy tužkou jako přípravu pro psaní ve škole a většinu činností si budoucí školáci zopakovali doma při jednoduchém domácím úkolu.

Všechny činnosti jsou pro děti jakousi „hrou na školu“, kdy jsou jednotlivé úkoly prokládány společnými písničkami a hrami, při kterých se děti učí spolupracovat a komunikovat s vrstevníky i učitelem, a přitom se zároveň odreagují a pobaví.

Poslední lednovou středu jsme se setkali s dětmi, které absolvovaly kroužek „Budu školáček 1“. Všichni jsme se dobře pobavili při společných hrách a za nasbírané samolepky v průběhu kroužku, které hodnotily aktivitu dětí, si předškoláci vybírali rozmanité odměny. Dokonce si odnesli domů i první vysvědčení, do kterého se promítla práce dětí v hodinách.

I když jsme se tedy s dětmi pro toto pololetí rozloučili, s některými se uvidíme opět po skončení jarních prázdnin, tedy 11.2., kdy začíná „Budu školáček 2“, na který jsou zvány i další děti, které se chystají od září do školy. Procvičíme si další věci potřebné ke vstupu do školy a zažijeme spoustu legrace při společných hrách.

Renata Hajníková – vedoucí zájmového útvaru

Plastikoví modeláři Labyrintu zazářili v Anglii

Udělat model letadla určitě není nic lehkého. Z kladenského Střediska volného času Labyrint ale známe Jana Miňovského (16 let) a Jana Barance (17 let), kteří mají modelařinu jako svého koníčka, a navštěvují zde již několik let modelářský kroužek. Oba Janové se znají od mala, protože bydlí ve Hřebči. Jan Baranec chodí na střední školu do Prahy - Ruzyně, kde studuje leteckého mechanika, takže má k letadlům opravdu blízko, a Jan Miňovský je studentem Sportovního gymnázia v Kladně.

Kluci jsou v oboru plastikového modelářství velmi úspěšní – jejich posledním velkým triumfem bylo Mistrovství světa v Anglii v Telfordu 13. – 18.11. 2008, kde dosáhli výborných výsledků.

Jan Miňovský se stal v juniorské kategorii Mistrem světa s modelem britského stíhače z 2. světové války a také asi nejznámějším letadlem této války Spitfire MK.Vb v měřítku 1:72, 1. vicemistrem s modelem německé stíhačky Messerschmitt Bf-109 E-4 v měřítku 1:48, zároveň získal nejvyšší ocenění za nejlepší juniorský model a nejlepší model s bílými doplňky. Jan Baranec se stal 2. vicemistrem s modelem německého proudového stíhače z 2. světové války - jedno z prvních bojových letounů s proudovým motorem Me 262A-1a v měřítku 1:48.

Proto jsme oba úspěšné modeláře pozvali na kroužek Novinářů, kde jsme jim položili několik otázek, takže vznikl tento dvojrozhovor.

* Jaké modely vyrábíte?

J. Baranec: Jsou to plastikové modely většinou z období 2. světové války, které nelétají.

J. Miňovský: Jsou to modely v určitém měřítku, tzv. do vitríny – jen na koukání.

* Jak dlouho model stavíte?

J. Baranec: Podle náročnosti stavebnice jeden trvá postavit tak kolem 2 měsíců.

J. Miňovský: Tak například model, se kterým jsem vyhrál v Anglii, byl lehký a postavil jsem ho během tří týdnů. Druhý model byl složitější a ten jsem stavěl 3 – 4 měsíce.

* Kolik modelů máte doma?

J. Baranec: Tak 15 letadel.

J. Miňovský: Mám zatím jen pár kousků – něco kolem 12.

* Věnuje se ještě někdo ve vaší rodině plastikovému modelářství?

J. Baranec: Já jsem v rodině jediný. Není s tím problém, jen někdy máma nadává na zápach z ředidel.

J. Miňovský: Já jsem také první a vtáhl mě do toho právě můj kamarád Honza. Časově mě to nějak neomezuje ani nezasahuje do školy, protože se skoro vůbec neučím. Rodičům spíše vadí, když pobývám dlouho u počítače.

* Kolika soutěží se během roku zúčastníte?

J. Baranec: Objedeme tak 15 soutěží a jezdíme 5 let, to už je celkem dost.

* Z jakých zemí byli v Anglii soutěžící?

J. Miňovský: Byli tam soutěžící např. z Nového Zélandu, Rakouska, Německa, Polska, Ruska a dokonce myslím i z USA. Z České republiky tam bylo asi 25 modelářů.

* Připadaly vám některé modely lepší než ty vaše?

J. Baranec: Kvalita modelů na té naší úrovni tam nebyla. V naší kategorii soutěžilo kolem 20 modelů.

J. Miňovský: Mně se osobně líbí také modely českých modelářů, jsou to opravdu nejkvalitnější kousky. Ale celkově byla na soutěži konkurence slušná.

* Co všechno se na modelech hodnotilo?

J. Baranec: Hodnotila se čistota zpracování, jak je model postaven, zbarvení a celkový vzhled a dojem z modelu.

* Kolik takový model váží?

J. Miňovský: Měřítkové modely (1/48,1/72) pár gramů až dekagramů, záleží jaké doplňky se použijí a z jakého materiálu. Když bych to přirovnal, tak jeden model váží přibližně jako peněženka nebo 10 dkg šunky.

* Považujete úspěch v Anglii za váš největší?

J. Baranec: Je to velký úspěch, ale mnohem cennější je pro mě porazit na nějaké domácí soutěži dospěláky .

J. Miňovský: Pro mě je to určitě největší úspěch – je skvělé být první na mezinárodní soutěži.

* Co jiného jste ještě dělali v Anglii?

J. Baranec: Navštívili jsme tři letecká muzea. Poslední den byl výlet do Londýna.

* Jaké ceny jste dostali?

J. Baranec: Diplom a medaili.

J. Miňovský: Medaile a za nejlepší juniorský model jsem dostal plaketku a za nejlepší model s bílými doplňky obrovskou plastikovou stavebnici lodě, kterou jsem ještě nepostavil.

*Co je kategorie juniorský model?

J. Baranec: Vítězný juniorský model byl vybrán rozhodčími ze všech juniorských kategorií – bojová technika, letadla, lodě, figurky, sci-fi a ten právě vyhrál Honza Miňovský.

* Máte ještě jiné zájmy?

J. Baranec: Ano, rád si zahraji fotbal a další kolektivní sporty.

J. Miňovský:

Rád jezdím na bruslích a zajímám se o fotografování - hlavně modelů.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně dalších úspěchů.

Zpovídaly: Petra Prokůpková, Pavlína Foretová, Petra Sýkorová
z Novinářského kroužku Labyrintu

Zpracování: Šárka Sandevová

27.11.2008 Návštěva Armádního muzea
na Žižkově

Ve čtvrtek 27. listopadu vyrazili členové vojensko - historického kroužku Labyrintu do Armádního muzea v Praze na Žižkově, kde si prohlédli nejenom stálou expozici věnovanou historii a vzniku armády Československé republiky, ale i právě probíhající výstavu Mobilisace 1938.

Hned na nádvoří měli možnost si prohlédnout nejenom tank T - 34, ale i nejnovější přírůstek muzea, legendární lehký tank Československé výroby LT - 35, který muzeum nedávno získalo z USA.

Kromě vystavené techniky kluci samozřejmě prozkoumali i prodejnu suvenýrů a zakoupili si modely vojenské techniky a různé nášivky s vojenskou tematikou. Na závěr se pak ještě podepsali do návštěvní knihy a připojili pár slov o tom, jak se jim v muzeu líbilo.

Radek Zima

Plastikový modelář 1

Naši plastikoví modeláři slaví již druhým rokem světové úspěchy.

13. 11. - 18. 11. 2008 Mistrovství světa v Anglii

kategorie junioři

Jan Miňovský

Umístění: Mistr světa - model Spitfier MK.Vb měřítko 1 : 72

Jan Miňovský

Umístění: 1. vicemistr - model Bf - 109 E - 4 měřítko 1 : 48

Jan Baranec

Umístění: 2. vicemistr - model Me 262 - la měřítko 1 : 48

Jan Miňovský

Umístění: nejlepší juniorský model + nejlepší model s bílými doplňky

„Paraplíčko“ hrálo na „Dětské scéně“ ve Stochově

Dětská scéna Stochov je středočeská postupová přehlídka dětských recitačních, divadelních a loutkářských kolektivů. Letošní ročník proběhl
12. a 13. dubna a prvně se ho mohl zúčastnit také náš divadelní soubor „Paraplíčko“ pod vedením pana Petra Charváta. Přehlídky se dále zúčastnily divadelní soubory ze Slaného, Rakovníka, Třebotova, Peček, Nového Strašecí, Hudlic a Benešova. Mezi všemi jsme byli jediným souborem, který pracuje s loutkami, což ocenil a vyzdvihl jeden z porotců Luděk Richter.

Na soutěž jsme přijeli v plném složení – 11 herců, a to
s pásmem veršovánek s loutkami „Honzovo putování“. Hráli jsme na malém sále stochovského Domu kultury a před samotným představením od 14 hodin jsme si naše „divadelní dílko“ ještě dvakrát vyzkoušeli.

A pak už jsme hráli naostro před diváky a „přísnou“ porotou. Děti zahrály představení dobře a s nadšením, i když chybičky se samozřejmě našly. A hned poté následoval rozborový seminář pro vedoucí, kde jsme se v přátelském diskusním prostředí od poroty dozvěděli, co bylo dobré a kde máme ještě rezervy. Kladně byla hodnocena práce dětí s loutkami – umělecká hodnota loutek, pohyb dětí na jevišti, dynamika a živost projevu celého souboru. Naopak příště máme dobře zvažovat výběr a zpracování scénáře, protože veršovaná forma je pro divadelní ztvárnění dost náročná a to se nám úplně nepodařilo zvládnout, což je pro nás ponaučení do další práce.

Na „Dětské scéně“ jsme byli poprvé, načerpali jsme tu hodně zkušeností, takže doufáme, že příští rok opět budeme mít šanci se na této krajské přehlídce divadelních souborů prezentovat.

A ještě jedna perlička na závěr: Co Čert nechtěl…během zápalu při nacvičování na jevišti přišla jedna z loutek „čertík“ o svůj roh a vypadal fakt nevalně, takže divákům by se určitě nelíbil. Zachránil nás však jeden z organizátorů Dětské scény a utržený roh čertíkovi ochotně a profesionálně přilepil, takže ďáblík mohl zase hrát v plné kráse…

Šárka Sandevová

Kroužek Programování

Představujeme vám práci některých členů tohoto zájmového kroužku. Následující odkazy vedou na osobní stránky členů kroužku a ukazují to, co se členové naučili. Upozorňujeme, že za názory uveřejněné v těchto odkazech nenese Labyrint žádnou odpovědnost.

Martin Bezecný

http:// www.gravitydefied.cz/

Dominik Šnýdr

http:// www.dosero.ic.cz/

Nadějný herec

Jakub Korach z našeho divadelního kroužku „Paraplíčko“, který chodí do
8. třídy 5. ZŠ Kladno, se stává úspěšným hercem. Kromě toho, že už několik let úspěšně hraje v našem divadelním kroužku, v uplynulé sezóně dostal příležitost zpívat v Loutkovém divadle Lampion v „Brundibárovi“ roli zmrzlináře. Letos zase úspěšně ztvárňuje roli vojáka ve vojsku ve hře „Macbeth“ ve Středočeském divadle Kladno.

Tak přejme Jakubovi hodně dalších úspěchů v jeho hereckém životě.

Šárka Sandevová

Kroužek Novinářů navštívil Rádio Relax

Do práce v rádiu jsme měli možnost nahlédnout s kroužkem Novinářů ve čtvrtek 24. ledna. Ochotně se nás ujal moderátor Dan Adam, který svoji profesi opravdu nezapře a je to zkušený profesionál. O rádiu by dokázal zasvěceně povídat hodiny a hodiny.

Našim teenagerům z kroužku nejdříve představil Rádio Relax jako celek - kde vysílá, oblast reklamy, technické zázemí. Pak jsme se dozvěděli, jak se zařazují a vysílají písničky a pak jsme se přesunuli k postu zprávařů, kde byla zrovna v plné práci Renata. Vysvětlila nám zdroje informací, zpracování, přípravu a schéma zpráv.

A to už se pomalu blížila 17. hodina, kdy se zprávy vysílají ze studia a tam byla připravena moderátorka Lucka. Měli jsme jedinečnou příležitost v tuto dobu do studia vstoupit a vidět práci zprávaře a moderátora v živém vysílání.

Asi největším zážitkem pro“naše novináře“ byla možnost zkusit si namluvit zprávy nanečisto na mikrofon. Výsledek nebyl nejhorší, ale ani nejlepší. Bylo tam dost přeřeků, příliš rychlé čtení, nevalná artikulace, problém „udýchat“ čtený text a občas „nuda“ v projevu. Nicméně pomyslnou medaili za nejlépe přečtené zprávy si od technika vysloužila Lucka Vondráčková. Takže členové kroužku musí ještě hodně mluvené slovo trénovat a zlepšovat profesionální projev. Ale kdo ví, možná se za pár let s nimi někde v médiích a možná právě v rádiu setkáme…

Rádiu Relax tímto děkujeme za umožnění exkurze a příjemnou atmosféru.

Šárka Sandevová

Pekelně drahý koníček - plastikový modelář

rozhovor s Janem Borem

Janu Borovi je 17 let a 7 let už chodí do kladenského Labyrintu na kroužek Plastikový modelář. Může se chlubit 2. místem z Mistrovství ČR, které se konalo
v září minulého roku v Praze v Nových Butovicích. I proto jsem se rozhodla položit mu několik otázek, abych poodkryla zákulisí koníčka, kterému se u nás věnuje velké množství nadšenců. Rozhovor vznikl na kroužku Novinářů, kam jsme Honzu pozvali a vyzpovídali.

* Kolik cen jsi už vyhrál?

Pět nebo šest.

* Jaká cena je pro tebe nejcennější?

Určitě 2. místo v Mistrovství ČR.

* S jakým modelem letadla jsi umístění získal?

S německou stíhačkou z 2. světové války Fockewulf Fw – 190 A8 v měřítku 1:48.

* Jak dlouho jsi ji dělal?

I s přestávkami půl roku.

* Co bylo nejtěžší?

Motor.

* Létá?

Není to typ letadla na létání, ale na výstavu.

* Jak ses k tomu dostal?

Nejdřív jsem chodil na házedla, ale pak mě to přestalo bavit a začal jsem chodit na plastikového modeláře.

* Proč zrovna letadla?

Letadla mě baví nejvíc.

* Je vybavení drahé?

Pekelně drahý, já jsem dal do vybavení minimálně 20 000 Kč.

* Investují do toho rodiče?

Ne, jen z kapesného.

* Kolik času to zabere?

Hodně.

* Máš díky tomu čas na učení?

Samozřejmě….? (Smích)

* Máš na to speciální místnost?

Ne, pokoj stačí.

* Kolik vás na kroužek do Labyrintu chodí?

Osm až deset.

* Chodí tam i nějaké holky?

Ne, ale na soutěžích občas jsou.

Děkuji za rozhovor

Lucie Vondráčková – novinářský kroužek Labyrintu

Programátorský dorost

Několik let jsem rád každý týden chodil do počítačového kroužku Labyrintu. Labyrint je středisko trávení volného času pro kladenské děti. Mají tu možnost účastnit se různých kroužků, např. florbal, novinář, počítač.

Počítačové kurzy jsou rozděleny na 3 části – začátečníci, pokročilí a programátoři. Každý týden se děti naučí spoustu nových dovedností s různými programy, hledat na internetu, proniknou i částečně do funkce počítače.

Znalosti nyní využívám ve škole i doma stále. Všem dětem moc doporučuji se do těchto kurzů příští rok přihlásit. Letos to již opravdu nestihnou. Je vždy plno.

Filip Matuna – Novinářský kroužek Labyrintu

ZÚ Cvičení rodiče s dětmi ve Smečně

Není nad to si pořádně protáhnout tělo

Není žádným tajemstvím, že pohyb dnešní mládeži schází stále víc. Však se také v obezitě dětí řadíme na čelní místa evropských tabulek. Obvyklá výmluva - není kde, není kdy - neuspěje. Přijďte se některé pondělí od 17.00 hodin podívat do školní tělocvičny "Na Boku". Několik maminek, ale i jeden dědeček si sem chodí zařádit se svýmu ratolestmi. Pod vedením zkušené cvičitelky Pavly Fučíkové si zde malí caparti i jejich doprovod pořádně protáhnout těla.

Kulturně školská komise při MěÚ ve spolupráci s kladenským Labyrintem zde každé pondělí pro maminky s dětmi pořádá kondiční cvičení. Zájem je veliký, přesto se do tělocvičny ještě několik maminek s dětmi vejde.

Menší zájem je o cvičení starších dětí. Ty mohou pod vedením pí Fučíkové dovádět každé úterý v podvečer. Je škoda, že právě tato kategorie dětí raději nabírá přebytečná kila u počítače či dývídýčka. Možná by neškodilo, kdyby rodiče své odrostlejší ratolesti poslali alespoň nakouknou. Kdoví? Třeba by se jim zdravý pohyb zalíbil.

Vyšlo ve Smečenském Draku - listopad 2007

Vystoupení divadelního kroužku Paraplíčko
ve Středoklukách - 1. 12. 2007

Mistrovství světa Velká Británie - 8. - 12. 11. 2007

Polovina listopadu 2007 byla pro Labyrint velice důležitým obdobím. Členové našeho zájmového kroužku Plastikový modelář 1, odjeli do Velké Británie na Mistrovství světa plastikových modelářů. Oba Honzové, Bor i Miňovský, patří
k našim nejúspěšnějším modelářům. Mají za sebou řadu prvenství i dalších umístění na různých soutěžích. My v Česku jsme drželi palce a s napětím očekávali návrat našich borců.

Už samotný postup na světovou soutěž byl velkým úspěchem, ale co kdyby se povedlo umístění i na mistrovství světa? Zpráva o krásném umístění, 4. místo Jana Bora v kategorii juniorů, se roznesla po Labyrintu velice rychle. Jsme velice pyšní na tento úspěch jednoho z našich členů zájmového útvaru Plastikový modelář. Gratulujeme.

A jak se kluci na samotné akci měli? Zájezd pořádal Svaz modelářů ČR. Jelo se autokarem, přes La Manche lodí. Povedlo se, že kluci prožili na moři bouřku a tak příliš o plavbě nechtěli mluvit. Domnívám se, že jim asi nebylo nejlépe.

Pobyt ve Velké Británii však za cestovní útrapy stál. Soutěž se konala ve městě Telford u Birminghamu. Ubytováni byli ve tříhvězdičkovém hotelu. Samotná soutěž probíhala v Kongresovém centru v Telfordu a probíhala stejně jako všechny modelářské soutěže.

Kromě soutěžení si stačili kluci s ostatními účastníky prohlédnout Londýn a čtyři letecká muzea. Doba určená pro zájezd i soutěž však byla příliš krátká, než aby si mohli prohlédnout všechno, o co by měli zájem. Ale i tak, stálo to za to.

Hanka Zdvihalová

Mladí novináři navštívili redakci

Členové novinářského kroužku při kladenském Labyrintu včera odpoledne navštívili redakci Kladenského deníku. Seznámili se s prací redakčního týmu a tvorbou novinových a internetových článků. "Myslela jsem, že prostory redakce budou větší. Chtěla bych být v budoucnu novinářkou, protože ráda píši články," uvedla například Michaela Malá z Dobrovíze.

"Já bych chtěl být jednou sportovním redaktorem. Zajímá mě nejvíc hokej a florbal," poznamenal Filip Matuna z Libušína. "Do kroužku chodím druhým rokem a některé moje články už byly uveřejněny i v Kladenském deníku, naposledy
o porovnání sportu na konci 19. století a dnes," řekl zase Jan Cíza z Kladna.

"Kroužek funguje osm let a za dobu jeho trvání se v něm vystřídalo kolem sedmdesáti dětí. Například Lucie Jungmanová, která ho navštěvovala, je teď redaktorkou Kladenského deníku," řekla vedoucí kroužku Šárka Sandevová.

Vyšlo v Kladenském deníku 16. 11. 2007 (rob).

Děti se do školky připravují v Labyrintu

Již osmým rokem se v kladenském Labyrintu - středisku volného času koná Dopoledne bez maminek. Jedná se o kroužek pro děti od tří let, které ještě nenavštěvují mateřskou školku.

Předškolka byla pravidelně každé úterní a středeční dopoledne, od listopadu se díky velkému zájmu přidal i čtvrtek.

"Cílem této akce je, aby si děti postupně zvykly na režim mateřských školek a na to, že nebudou veškerý čas trávit se svými maminkami. V jednom kroužku je maximálně dvanáct dětí, kterým se věnují dvě učitelky," uvedla zakladatelka Šárka Sandevová.

Jídlo a pití si nosí z domova, na svačinu je určena pravidelná doba stejně jako je tomu ve školkách. Za jedno dopoledne rodiče zaplatí osmdesát korun, což je oproti hlídacím agenturám poměrně malá částka.

Učitelky, které se o děti starají jsou pečlivě vybírány. Musí k nim mít velice kladný vztah, což je u této práce hlavním předpokladem.

"Snažíme se, aby se tu dětem líbilo a nenudily se. V klubovně máme spoustu hraček, vymýšlíme jim různé aktivity jako kreslení, cvičení, čtení pohádek nebo hraní na hudební nástroje. Když je hezké počasí, chodíme s nimi na zahradu, kde máme od loňského roku nové prolézačky," říká jedna z učitelek Marcela Bezděkovská.

Podobná akce se koná také každé pondělní a středeční dopoledne v Labyrint klubu Spirála. Tento kroužek navštěvují především děti z kročehlavského sídliště.

O Dopoledne bez maminek je čím dál větší zájem. Děti se dobře připraví na to, co je čeká, a maminky mají alespoň chvíli čas samy pro sebe.

Vyšlo v Kladenském deníku 8. 11. 2007 (luc).

Divadelní kroužek Paraplíčko z Labyrintu
hrál dětem

Divadelní kroužek Paraplíčko z Labyrintu včera dopoledne v kladenské Divadle Lampion premiérově odehrál malým divákům své představení Tajemství staré půdy.

V pásmu krátkých pohádek děti zhlédly čtyři klasické příběhy O červených botách, O kůzlátkách, Červenou Karkulku a Perníkovou chaloupku, kterou si ale mladí herci upravili podle svých představ a v některých momentech zmodernizovali.

„V kroužku Paraplíčko v současné době působí osm dětí od druhé třídy až po středoškoláky. Úmyslně vybíráme děti od druhé třídy, aby si již plynule uměly přečíst text a zároveň také kvůli tomu, že tento kroužek je výjimečný. K tomu abychom secvičili představení, potřebujeme, aby děti i rodiče byli disciplinovaní a pravidelně docházeli na zkoušky. Pokud nám někdo opakovaně nepřijde a máme rozehranou hru, těžko ho pak nahrazujeme někým jiným,“ uvedla Šárka Sandevová.

Vedení Paraplíčka má na starosti dlouholetý pracovník Divadla Lampion Petr Charvát. Labyrint také pamatuje na nejmenší herce, pro ty zde funguje přípravka do Paraplíčka pod názvem Sluníčko, kterou vede Alena Sejková.

„Protože složení kroužku se poměrně dost mění, téměř každý rok uvádíme nové představení, ale pevně doufám, že Tajemství staré půdy si příští rok zopakujeme,“ dodala Sandevová.

Kladenský deník ze dne 22.6.2007 (vlk)

19.6. Raz, dva, tři, čtyři

Návštěvníci, kteří přišli relaxovat na naši zahradu v úterý odpoledne, se podivili polokruhovému hledišti, které zde bylo připraveno. Brzy se jim však dostalo vysvětlení.

V našem zahradním amfiteátru začala Závěrečná akademie s názvem Raz, dva, tři, čtyři. Připravili ji členové kulturně zaměřených zájmových kroužků se svými vedoucími, aby ukázali, co všechno se za uplynulý školní rok naučili.

Diváci poslouchali hudební vystoupení členů z kroužků fléten a kytar, tanečnice a tanečníci ze souboru Katka zatančili. Děti z dramatického kroužku Sluníčko předvedly vlastní dramatizaci pohádky Boudo, budko, kdo v tobě přebývá?

Nás pracovníky Labyrintu těší pokrok, který je na dětech v jejich uměleckém snažení vidět. Zvláště potom na těch, které do kroužků chodily již druhým a třetím rokem.

Předání vysvědčení a sladké odměny udělalo tečku za tímto školním rokem pro kroužky z oddělení Kultury.

Hanka Zdvihalová

Výlet na hvězdárnu

O víkendu 9. a 10. června 2007 se uskutečnil výlet členů Astronomického kroužku Labyrintu na Hvězdárnu Františka Pešty v Sezimově Ústí. Na hvězdárně se členové kroužku věnovali pozorování Slunce a přednáškové činnosti – přednášku na téma „Kosmické stanice“ přednesl Martin Svoboda. Večerní pozorování planety Jupiter však záhy překazilo počasí a kolem 23. hodiny jsme pozorování museli ukončit. Nezbývá nám nic jiného než si přát, aby při příští návštěvě hvězdárny k nám bylo počasí milosrdnější a budeme moci obdivovat krásy noční oblohy.

Ing. Vlastimil Neliba – vedoucí kroužku

Staň se cyklistickým šampiónem

Po vzoru válečných reportérů, kteří nedbají žádných překážek, jsem se vypravil na trénink cyklistického oddílu Labyrintu. Trochu jsem se bál, protože moje mladší sestra, která nám při rodinných cyklistických výletech hravě ujíždí, se z takových výprav vrací naprosto zničená. Ale potlačil jsem obavy a vyrazil jsem. Zrovna vál takový vítr, že Sletiště - místo schůzek kroužku, bylo pro padající větve uzavřeno. Před hlavním vchodem se sešli pouze jedinci se sníženým pudem sebezáchovy - já, sestra, ještě jeden člen kroužku a Lukáš - vedoucí. Dokud nás chránily proti větru domy, šlo to, ale dodnes jsem rád, že jsme se neocitli v příkopu, jakmile jsme město opustili. A což teprve kopcovitý úsek Kladno, Libušín, Svinářov, Smečno!

Abych to zkrátil. Po dvou hodinách a třiceti kilometrech jsme dorazili zpět do Kladna. Spočítali jsme padlé a zkonstatovali, že jejich počet je velmi příznivý. A pro ty, které tento článek zaujal a je jim alespoň deset let, mám dobrou zprávu: Příští rok kroužek přibírá nové zájemce.

napsal Jan Cíza z Novinářského kroužku Labyrintu

Jak nakreslit portrét

Každý čtvrtek od 17.20 h se ve Spirále odehrává Výtvarný kroužek. Zrovna 10. května dostala mladá slečna Anička za úkol namalovat obyčejnou tužkou portrét. Moc dlouho neotálela a pustila se do práce. Pózující model jménem Jéňa musel cca 60 minut nehybně sedět a zanechat obličej bez jakýchkoli grimas. Počasí Aničce nepřálo, a tak se muselo využít umělého osvětlení zářivek. Obrázek brzy dostal věrnou podobu a pomocí odbornice a obyčejné gumy se dodělávaly drobné nepřesnosti. Za pár minut s pohledem na zhotovený portrét jsme se všichni přítomní ujistili, že její velký talent je třeba i nadále rozvíjet!

napsala Helena Kalašová z Novinářského kroužku Labyrintu

Letecký modelář 2 - Jaro a jarní soutěže 2007

Turnaj ve florbale

Ve středu 14. února bylo v tělocvičně 13. ZŠ v Kladně „živo“. Konal se tu přátelský turnaj ve florbale mezi sportovními kroužky Labyrintu. Z kroužku Sportovní míčový mix se účastnilo 7 dětí a z kroužku Florbalu 10 dětí. Hráči byli rozděleni bez ohledu na kroužek podle věku a zdatnosti do tří družstev, která se střídala přibližně po deseti minutách. Celkově se hrálo necelou hodinu. Florbalovému zápolení přihlíželi rodiče dětí.

Kluci dali do zápasů všechny svoje síly, padlo několik povedených gólů a vůbec nezáleželo na tom, kdo je vítěz. Děti si zahrály s novými kamarády, kluci ze Sportovního míčového mixu navíc vyzkoušeli prostory v nové tělocvičně, protože jejich domovská tělocvična je na 2. ZŠ. Zápasy pískal vedoucí florbalového kroužku Jakub Kozina a organizačně mu pomáhal vedoucí Sportovního míčového mixu Viktor Sandev. Za své snažení pak všichni účastníci dostali malé odměny, takže spokojenost byla na všech stranách.

Šárka Sandevová

Pololetní zkoušení v Jezdeckém klubu

V letošním školním roce se Jezdecký klub Labyrintu rozrostl na 3 sekce: 2x začátečníci, 1x pokročilí. Výuka probíhá na jízdárně ve Smečně, kam začátečníky vozíme „naším“ mikrobusem. Lekce trvá 2,5 hodiny a její první - teoretická část probíhá v klubovně. Pak následuje praxe u koní ve stáji, ve výběhu, v kryté hale, na venkovní jízdárně anebo v terénu.

V pololetí a na konci roku děti dostávají vysvědčení, kterému předchází zkoušení z teorie i z praktických znalostí. Lektorka připravuje testové otázky každému „na tělo“, respektuje věkové rozdíly mezi dětmi (10-14let). Součástí pololetní zkoušky je praktické předvedení složení uzdečky - na je kladený velký důraz a toto nelehké umění bývá kamenem úrazu pro začátečníky. Není to jednoduché, když lektorka celou věc rozebere na součástky, složit a správně všechny řemínky zase pozapínat dohromady. Děti pracují ve skupinkách, jeden vždy představuje koně - tj. na jeho hlavě se uzdečka skládá dohromady a bývá u toho pěkně veselo. Lektorka se pak při hodnocení ptá, jak se kdo na společném díle podílel a uděluje známky.

Děti se nejvíce těší na praktickou část s výukou správné péče o koně a techniku ježdění. Převlékají se do jezdeckého, berou si helmy a pamlsky na odměnu pro hodné koníčky. Vše se zamkne ve skříňce. Ke koním se nenosí zbytečné věci a zapnutý mobil. A také k nim děti nesmí samy.

Ze sedlovny berou dečky, sedla, uzdečky, vodítka a čištění. Každá skupinka čistí a sedlá „svého“ koníčka pod dohledem a za pomoci lektorky.

Při špatném počasí probíhá výcvik v kryté hale. Dotažení sedla a úpravu délky třmenů musí každý zvládnout sám. Nasednout na koně bez cizí pomoci není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát přihlížejícím. Některým pokynům, jako třeba hrnky v rukou, rozumí jen zasvěcení. A děti už vědí, že kůň není taxík, který ti někdo přistaví, aby ses na něm povozil…

V jízdě se střídají a při pohledu na kamarády mají možnost uvidět a uvědomovat si vlastní chyby a tak se dále učit.

Po skončení lekce odvádějí koně v jasně stanoveném pořadí zpět do boxů ve stáji, kde je odsedlají, vyčistí a všechny pomůcky uklidí na určená místa v sedlovně. Pořádek a disciplína jsou neoddělitelnou součástí výcviku.

V pololetní zkoušce všechny děti obstály.

Alena Loučanská

HIP HOP a FUNKY DANCE
v Kamenných Žehrovicích

Jsme teprve na začátku, ale už víme, co obnáší uvolněný taneční styl. Zjišťujeme, jak máme ztuhlá těla a nepružné svaly. Ale po měsíci trénování se dostáváme do formy a ruce i nohy nás začínají poslouchat. Nejsou nám cizí „shaky“ ani „vlny“.

Vlastními tanečními sestavami se snažíme co nejlépe „vytancovat“ druhou skupinu. Vzájemné taneční střety se podobají bitvám dvou gangů, ale povzbuzování nahrazuje urážky, místo napadání je tanec a místo křiku a strachu je smích a zábava. Je to super.

Jana Hahnová

Čínština

čtvrtek 18. ledna 2007 18,00 - 19,30 hodin

Zájmový útvar vede mladá lektorka, absolventka FF Univerzity Karlovy v Praze, Mgr. Hanka Stejskalová. Pracuje jako překladatelka, do Číny pravidelně jezdí, má tam kamarády a čínsky se prý začala učit proto, že se jí líbilo čínské písmo, a že se je chtěla naučit psát a rozumět mu.

V učebně panuje přátelská atmosféra, všichni si tykají, žertují na úkor Karla, který minule odcházel dřív. Lektorka klade čínsky otázku, na kterou se studenti naučili odpovědět, když tam Karel nebyl, a dobírají si kolegu že „néví, néví…“ Pak píše nové slovíčko na tabuli a předvádí správnou výslovnost.

Paní Kimlová říká, že byla na přednášce o Číně a chlubí se, že se tam ohromně blýskla svými znalostmi o nové výslovnosti, což je vlastně pochvala pro lektorku, a ta se polichoceně čepýří. Úvod končí poznámkou o tom, že Harry Potter vyšel i v čínštině, že: „… kamarád si ho zrovna čet - takovou měl bichličku…," ukazuje.

Následuje společná kontrola domácího úkolu spojená s opakováním. Měli napsat větu přívlastkovou. Karel má slovíčka na kartičkách, lektorka mu je koriguje (tady to máš bezvadně, toto by se četlo jinak…). Srovnává s německou gramatikou, opakuje minulou látku, navazuje novým učivem.

Nové poznatky vyvozuje za aktivní pomoci studentů: „…nové slovíčko, které se ovšem neskládá z nových znaků…“ napíše na tabuli, nechá je odhadovat význam. „Současná čínština má tendenci vytvářet spojení dvou slov, existuje například více významů pro rýži, znak pro jíst rýži znamená jíst…“

Následuje procvičování, odkazy na probrané učivo, lektorka předvádí výslovnost – zpívání, chválí i méně zdařilou nápodobu. Číňané mají rádi rytmus, dvouslabičná slova…

Společně vymýšlejí mnemotechnickou pomůcku, panuje radostná atmosféra, aktivní spolupráce. Výklad je prokládán poznatky z reálií - například že v jižní Číně se jí rýže - a proč, v severní se jedí taštičky, nudle, z pšenice…

Pokračuje práce s ofotografovanými texty učebnice. Nová slovíčka píší studenti podle diktátu nejdříve v latince na papír, poté probíhá společná kontrola zapsaného: čtení se správnou výslovností - a teprve teď přistupuje lektorka k přepisu do čínských znaků - ona píše za současného komentáře a vysvětlování na tabuli, studenti píší do sešitů a zároveň si ověřují správnost napsaného podle tabule.

A hned uvádějí praktické příklady užití slov v krátkých větách: „ …jak by se řeklo viděl jsi to?…"

Odkazuje se na japonskou gramatiku, na fonetickou abecedu a fixují si důležitou větu: umím mluvit čínsky.

V závěru hodiny lektorka zadává domácí úkol - práci s novými slovíčky (jako obvykle) - píší řádky znaků, + mají přeložit zapeklitou větu „to je rýže, kterou mám rád…“

Pro příště Karel navrhuje jenom mluvenou procvičovací hodinu, lektorka souhlasí.

Alena Loučanská

Papáníček

Zima není sice „krutá“, ale v teple kuchyně Labyrintu je přeci jen příjemněji, a to především každé úterý odpoledne, kdy se zde schází členky zájmového kroužku Papáníček.

V letošním školním roce je to parta děvčat, která se pod vedením paní Aleny Czivišové učí tajům vaření od polévek až po zákusky. Cílem je, aby to děvčata dokázala sama, bez pomoci rodičů či někoho jiného.

Práce v kroužku však není jen strohá výuka. Při práci v kuchyni se „řeší ledascos“ a v závěru schůzky se společně stoluje a sní právě uvařený či upečený pokrm.

I já jsem dostala jeden z výtvorů ochutnat a protože byl skutečně výborný, nabízím recept k širšímu využití.

Sýrové „buchtičky“

Jeden balíček listového těsta (z obchodu), 25 dkg Eidamu vcelku, 2 vejce, 2 stroužky česneku, trochu soli.

Postup:

Nejdříve si uděláme směs k naplnění. Najemno nastrouháme sýr, zalijeme rozšlehaným vejcem, přidáme sůl a rozetřený česnek.

Potom rozválíme těsto, rádlíčkem nařežeme čtverce cca 8 x 8 cm. Ty plníme připravenou směsí. Čtverce po naplnění přeložíme uhlopříčně (jako šáteček). Okraje přeloženého čtverce přitlačíme k sobě. Hotové trojúhelníčky pomašlujeme druhým rozšlehaným vejcem a pečeme v předehřáté troubě. Vůně pečiva vás upozorní, že je hotové.

Tak dobrou chuť!

Vánoční projížďka na koních

Projížďka lesem ve Smečně se uskutečnila ve středu 27.12. 2006. Ten den mrzlo a stromy byly obalené jinovatkou, země bílá a v lese panovalo ticho, které rušily jen zvuky koňských kopyt a občasná pobídka, či pochvala hodnému koníčkovi, doprovázená malým pamlskem. Vedla jsem koníčka Zlatku a zpočátku mi zalézal mráz za nehty i v rukavicích, než jsem se rychlou chůzí zahřála. Pro děti-začátečníky, které se zatím učí jezdit v kryté hale, to byl zcela nový zážitek. Zvláště chůze do kopce se zvednutím v sedle nám připomínala scény z nádherného filmu Zaříkávač koní. Vyšli jsme za světla a vraceli se do stájí při svitu měsíce, abychom koníčky odsedlali, očistili, nakrmili a rozloučili se s nimi před novým rokem.

Alena Loučanská